Nezávislost Kosova, které ji jednostranně vyhlásilo 17. února 2008, bude do příštího pátku posuzovat patnáct soudců Mezinárodního soudního dvora.
Rozhodnutí tribunálu je obtížně vymahatelné a většinou závisí na vůli jednotlivých států. V tomto případě ale už 66 zemí ohlásilo, že pro ně bude výrok soudců závazný.
Samostatnost balkánského státu doposud uznalo 63 zemí, mezi nimi i Spojené státy a 22 států EU včetně Česka. Proces uznávání se ale po počátečním "nadšení" zadrhnul a mnoho států dalo najevo, že si počká na výrok soudců. Ten by mohl padnout v květnu příštího roku.
V zamítavé stanovisko soudu doufá především Srbsko, které stížnost podalo, a jeho spojenec Rusko. Právě zástupce Srbů dnešní slyšení otevřel, po něm promluvil i zástupce Kosova.
Vedoucí srbské delegace Dušan Bataković zdůraznil, že "Kosovo je historickou kolébkou Srbska a jedním z hlavních pilířů jeho identity" a dodal, že vyhlášení nezávislosti své bývalé jižní provincie Srbsko považuje za zjevné porušení územní celistvosti.
Před porotou zadoufal, že rozhodnutí soudu poskytne prostor pro jednání s Kosovem o jeho budoucím statusu a přispěje k míru a stabilitě, na to ale zareagoval odmítavě Skender Hyseni, který vede kosovskou delegaci.
"Nemůžeme se účastnit jednání, která by zpochybnila náš status nezávislého a svrchovaného státu; není tady cesty pro návrat zpět," řekl kosovský premiér, ale zároveň připustil, že Kosovo je ochotno jednat se Srbskem o praktických otázkách společného zájmu, ale jedině jako dva svrchované státy.
K samostatnosti řekne své Rusko, Čína i USA
HAAGSKÝ TRIBUNÁLICJ sídlící v Haagu je nejvyšším soudním orgánem OSN. Zabývá se právními spory mezi svrchovanými státy a také vypracovává právní posudky na žádost Valného shromáždění nebo Rady bezpečnosti OSN. Rozsudky ICJ jsou doporučující i závazné, ale soud nemá prostředky, aby si jejich respektování vynutil. |
A co se stane potom? Rozsudek jednoduše řečeno určí, kolik dalších států Kosovo uzná. "Rozsudek ve prospěch Kosova povede více zemí k uznání nezávislosti.
Opačné stanovisko by mohlo vést k nové dohodě se Srbskem," říká odborník na mezinárodní právo Andre de Hoogh z univerzity v Groningenu.
Tato dohoda by se mohla týkat především 120 tisíc Srbů, kteří neustále žijí na severu Kosova a v celostátním měřítku tvoří asi pět procent obyvatel.
Kosovo a Srbsko ve slovní válce
Severní část Kosova by se v krajním případě mohla stát i součástí Srbska. "Dělení nic neřeší, může jen vyvolat větší nepokoje," soudí ale napříkla Ilir Deda z think tanku KIPRED.
Celý proces už od počátku provázejí emoce. Soud ještě ani nezačal a obě země spustily válku slov. Kosovský prezident Fatmir Sejdiu řekl, že Kosovo nikdy nebylo součástí Srbska a to ho získalo násilnou anexí.
Srbský prezident Boris Tadič zase varoval, že rozhodnutí pro samostatnost Kosova bude precedentem pro separatistické tendence na celém světě. Už dříve ale Srbsko naznačilo, že se rozhodnutím soudu v Haagu bude řídit. - více čtěte zde
SAMOSTATNOST KOSOVA- V roce 1999 bombardovalo NATO Srbsko kvůli brutálnímu vojenskému zásahu, který podnikl proti kosovským Albáncům v Kosovu tehdejší prezident Slobodan Miloševič. Tehdy zemřelo asi 10 tisíc Albánců a asi milion muselo opustit své domovy. Kosovští separatisti zabili stovky Srbů. - Kosovo vyhlásilo nezávislost v únoru 2008 po téměř dva roky trvajících neúspěšných rozhovorech pod mezinárodní patronací. Srbsko tvrdí, že Kosovo porušilo mezinárodní právo a požádalo soud v Haagu o stanovisko. - více čtěte zde |
