Ústavní soud v Brně. Ilustrační foto

Ústavní soud v Brně. Ilustrační foto | foto: Radek Miča, MAFRA

Soudci mají smůlu, jejich platy zůstanou zmrazené

  • 56
Zmrazení platů soudců v letech 2008 až 2010 není protiústavní. Návrh směřující proti zmrazení platů dnes zamítl Ústavní soud. Návrh podal Městský soud Brno, podle kterého by se jednalo o nepřípustný zásah do soudcovské nezávislosti.

Důležitým atributem nezávislosti je podle Městského soudu i právo na materiální zajištění. Podle ústavního soudce Miloslava Výborného je ale podstatné, že se skutečné příjmy soudců nesnížily.

"Opatření nemělo charakter ani dočasného, ani trvalého snížení hmotného zabezpečení soudce," uvedl Výborný. Soudcům pomohla zvýšit čisté příjmy například daňová reforma. Proto zmrazení nelze hodnotit jako protiústavní. Výborný ale naznačil, že případné cílené snížení platů nebo odnětí některé složky platu bez další náhrady by nejspíš protiústavní bylo.

K dnešnímu nálezu Ústavního soudu zaujali odlišné stanovisko soudci Vlasta Formánková a Vladimír Kůrka a oba místopředsedové soudu Pavel Holländer a Eliška Wagnerová.

Unie rozhodnutí respektuje

Předseda Soudcovské unie Tomáš Lichovník se chce blíže seznámit s důvody, které ÚS k rozhodnutí vedly. "Důležité je pro nás odůvodnění rozsudku, ale rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme," uvedl pro iDNES.cz Lichovník.

Zastavení růstu platů je součástí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, jímž chtěla vláda Mirka Topolánka zastavit zadlužování země.

Týká se soudců okresních, krajských a vrchních soudů a také členů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. V řízení před Městským soudem se jeden z jeho soudců domáhal zaplacení částky 3900 korun, což jsou peníze, o které přišel kvůli zmrazení platů jen za leden 2008. Městský soud řízení přerušil a předložil ÚS návrh na zrušení části zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů.

Zmrazení soudcovských příjmů platí do konce letošního roku. Pro výpočet platu se do té doby používá platová základna aktuální k 31. prosinci 2007.

Za normálních okolností činí platová základna trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. Na konci roku 2007 to bylo 56 847 korun.

Z tabulek, které předložilo ministerstvo spravedlnosti, vyplývá, že skutečné příjmy soudců se v roce 2008 i přes zmrazení mírně zvýšily.

Městský soud ale oponoval, že příčinou zvýšení byly změny v daňové oblasti, a proto se týkalo jen čisté mzdy.

Růst mezd nemusí být pravidelný

Ústavní soud se již v několika starších sporech o mzdy postavil na stranu soudců, a to především když šlo o 13. a 14. platy. Zásah do finančního zabezpečení soudců musí být podle starších nálezů odůvodněn výjimečnými okolnostmi, například tíživou ekonomickou situací státu, a nesmí být výrazem svévole.

Na druhou stranu v roce 2007 Ústavní soud zamítl návrh směřující proti zmrazení růstu soudcovských platů v letech 2003 a 2004. Zmrazení bylo odůvodněno hospodářskými obtížemi po povodních. Ústavní soudci tehdy naznačili, že soudci nemají nezpochybnitelné právo na pravidelný růst mezd.

Na podnět Městského soudu v Brně se Ústavní soud zabývá také dalším snížením soudcovských příjmů, které platí od začátku letošního roku. Změna zákona přinesla čtyřprocentní snížení platů. Městskému soudu v tomto případě vadí to, že Poslanecká sněmovna projednávala změnu ve stavu legislativní nouze. Zrychlenou proceduru by přitom poslanci měli užívat jen v případě hrozby značných hospodářských škod.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video