"Jestliže podle ústavy premiér spolupodepisuje amnestii prezidenta, což je podmínka její platnosti, a zároveň za tento podpis předsedy vlády nese odpovědnost vláda jako celek, není možné, aby věc nebyla ve vládě vůbec projednána," uvádí Kydalka v návrhu, který ve středu zveřejnil Ústavní soud (celé znění Kydalkova podání najdete zde).
Kydalka se na Ústavní soud obrátil v pondělí odpoledne. Nelíbí se mu zastavení trestního řízení v jedné z kauz, které spolu se dvěma přísedícími rozhoduje. Kauza se týká Komerční banky a jejích úvěrů fotbalovému bossovi Františku Chvalovskému.
"Jestliže je kauza zastavená, poškozená Komerční banka, která uplatňuje nárok na náhradu škody, bude muset podat nový návrh k civilnímu soudu, ze žalované částky bude muset zaplatit soudní poplatek a ponese důkazní břemeno. Tím je podle našeho názoru porušena procesní rovnost stran," řekl iDNES.cz Kamil Kydalka s tím, že uplatňovaná škoda činí v tomto případě bez úroků zhruba 1,4 miliardy korun.
V návrhu žádá, aby Ústavní soud zrušil celou amnestii prezidenta. "Pro případ, že Ústavní soud neshledá důvody pro zrušení celého rozhodnutí, navrhuje alternativně výrok tak, aby byl zrušen alespoň článek II rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii," uvedl Ústavní soud na svém webu.
Kritizovaný článekČlánek II amnestie prezidenta republiky, vyhlášené 1. ledna 2013: Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let. |
Zákon vydává jednotlivce, to je nepřípustné, míní soudce
Kydalka v návrhu odmítá amnestii s tím, že "není možné připustit situaci, aby v demokratickém právním státě existovala právní norma vydaná prakticky jednotlivcem".
Kritizuje také premiéra Petra Nečase, který Klausovu amnestii spolupodepsal. Nečas to odůvodnil tím, že podepsal bez námitek proto, že rozhodnutí je plně v kompetenci prezidenta a podpis premiéra je pouze ústavní zvyklostí.
"Pokud by předseda vlády měl bezmyšlenkovitě podepsat jakékoliv rozhodnutí, které mu prezident předloží, byl by ve své podstatě zhuštěn do osoby bez vlastního názoru, která mechanicky předloženou listinu podepíše, převezme za ni odpovědnost, ale buď neví, co listina obsahuje, nebo jej to nezajímá," píše Ústavnímu soudu Kydalka.
Premiér: Jde o politickou, nikoliv právní kontrasignaci
Nečas ve středu po jednání vlády uvedl, že pokud by soud označil amnestii za neústavní, zpochybnilo by to i starší amnestie a také množství dalších spolupodpisů například pod souhlasy s vydáním ke stíhání soudců.
"Pokud by byla tato procedura shledána v rozporu s ústavou, tak by byly čistě teoreticky zpětně zpochybněny i amnestie z roku 1993 a 1998, protože u této amnestie bylo postupováno naprosto stejně jako v případě dvou předchozích amnestií. Ani ty neschvalovala vláda," řekl Nečas.
"Trvám na tom, že v těchto případech se nejedná o politickou, ale právní kontrasignaci. Nicméně pokud se ten výklad přikloní jinam, tak to každý musí respektovat," doplnil premiér.
Ústavní soud dostal Kydalkovo podání v úterý. Jako soudce zpravodaje k němu stanovil Jana Musila. Kydalka nežádal o přednostní projednání věci.
Kydalka návrh učinil jako soudce Městského soudu v Praze. Soud upozornil, že na jeho krok nemůže být pohlíženo jako na návrh celého soudu. "Vždy se na Ústavní soud musí obrátit buď konkrétní soudce, nebo konkrétní senát," řekl Libor Vávra z Městského soudu v Praze.
