Ministerstvo spravedlnosti v čele s Jiřím Pospíšilem vytýkalo Kozákovi celkem pět základních pochybení, kvůli nimž žádalo jeho odvolání z funkce soudce. Na prvním místě úřad uvedl to, že Kozák prakticky sám sobě přidělil insolvenční řízení s Oděvním podnikem Prostějov. Ministerstvo zpochybnilo také způsob, jakým se Kozák dostal k insolvenci pily Javořice v Ptení na Prostějovsku. (více můžete číst zde)
Kozák všechny výtky odmítl, a to včetně kontroverzního přidělení Oděvního podniku. "Neměl jsem tehdy žádnou pochybnost o tom, že mi spor byl přidělen v souladu s rozvrhem práce," uvedl Kozák při výslechu před kárným senátem.
Podle ministerstva Kozák vtělil do loňského rozvrhu práce obchodního úseku soudu "gumové ustanovení", díky kterému si sám mohl kdykoliv nějaký případ přidělit do své agendy. "Toto ustanovení je netransparentní a v konkrétních případech zneužitelné," zdůraznil zástupce ministerstva Jan Smetana.
Systém prý nefungoval. Všem dalším ale ano
Další výtka spočívá v tom, že Kozák nepravdivě informoval ministerstvo spravedlnosti. Údajně úřadu sdělil, že testoval systém automatického přidělování případů v insolvenční agendě, ale testování zastavil kvůli nedostatkům systému. Podle ministerstva Kozák nic netestoval, systém prý navíc bezproblémově fungoval u ostatních soudů. Krajský soud v Brně byl v té době údajně jediným v Česku, který nepřiděloval insolvenční spisy soudcům automaticky. "Z žádné zákonné normy tehdy nevyplývala povinnost používat tento systém," reagoval Kozák.
Jedinou výtkou, kterou senát uznal za oprávněnou, je argument, že Kozák v rozporu s platným rozvrhem práce jen ústním pokynem zastavil na déle než měsíc přidělování případů pro své soudní oddělení. "Není možné zastavit nápad nějakému oddělení pouze ústním pokynem, který není nikde ani zveřejněn," uvedl Smetana.
Podle předsedkyně kárného senátu Daniely Zemanové ale Kozák neměl k takovému kroku oprávnění podle rozvrhu práce. U všech ostatních údajných kárných provinění soud buď zprostil Kozáka obžaloby, nebo řízení zastavil.
Podivný OP Prostějov
Jméno soudce Kozáka média v posledních měsících zmiňovala zejména v souvislosti s insolvenčním řízením Oděvního podniku Prostějov. Kozák se začal krachující firmou zabývat, poslal ji do konkurzu, ale Vrchní soud v Olomouci nařídil předsedovi brněnského krajského soudu Jaromíru Pořízkovi, aby Kozákovi kauzu odebral. Od loňského května už Kozák oděvní podnik neřešil, případ převzala jiná soudkyně, která znovu rozhodla o konkurzu.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v listopadu Kozáka dočasně zprostil funkce soudce a navrhl Nejvyššímu správnímu soudu, aby ho definitivně zbavil taláru. Od té doby Kozák u krajského soudu nerozhoduje žádné případy a pobírá polovinu platu.
Informace k případu získalo ministerstvo na základě vlastní kontroly, údajně ale úředníkům pomohla i Bezpečnostní informační služba. Právě výroční zpráva BIS za loňský rok vyvolala rozruch svou kritikou české justice.