Informaci, že soudce Petr Jirsa, stížnost podal, potvrdil vedoucí odboru vnějších vztahů a protokolu soudu Vlastimil Göttinger. „Návrh v úterý Ústavní soud obdržel. Ve středu bude určena spisová značka a soudce zpravodaj,“ sdělil Göttinger.
„Chceme, aby Ústavní soud definitivně vyjasnil, jak to bylo v minulosti a jak to být mělo. Účelem stížnosti je postavit na jisto, zda v otázkách výpočtu platů v letech 2011 až 2013 soudci mohou, či nemohou požadovat zpětně doplatek,“ řekl iDNES.cz ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Jirsa se na Ústavní soud obrátil, protože mu to vládním usnesením uložilo ministerstvo spravedlnosti.
To chce u Ústavního soudu zjistit, zda by platy teoreticky doplácelo i menšině soudců, kteří se s ministerstvem nedohodli na jejich narovnání. Pelikánova předchůdkyně Helena Válková se se soudci dohodla, že stát jim kvůli chybnému výpočtu vyplatí celkem 1,2 miliardy (více čtěte zde).
„Ne této dohodě se ústavní stížností nic nemění. Stížnost se týká jen soudců, kteří by s námi neuzavřeli dohodu a žalovali by to dál. Jde již o zcela minoritní otázku,“ podotkl Pelikán.
Předsedu Okresního soudu Brno-venkov o podání stížnosti požádala tehdejší ministryně spravedlnosti Válková (více čtěte zde). iDNES.cz se jej pokoušel opakovaně zastihnout v kanceláři, v úterý odpoledne tam už ale nikdo nebral telefon. Agentuře ČTK soudce v úterý jen řekl, že chce, aby se celá věc ohledně platů jednou pro vždy vyřešila.
Jirsa měl jako jediný kompetenci stížnost podat, protože dorovnání platu se u soudu v pilotním případu domáhala soudkyně Okresního soudu Brno-venkov Jana Lorencová. Předseda okresního soudu už v minulosti vyjádřil souhlas s jejím krokem a domnívá se, že by soudci měli peníze zpětně dostat. Na druhé straně se jako předseda soudu ocitl v pozici zástupce státu, měl by tedy zároveň hájit jeho rozpočtové zájmy.
Soudcovská unie: Stížnosti nebylo vyhnutí, Jirsa měl těžkou situaci
„Pro pana předsedu Jirsu to byla velmi těžká situace. Několikrát se vyjádřil, že stížnost nepovažuje za šťastné a vhodné řešení. Upozorňoval na případné důsledky toho, že Ústavní soud bude opětovně rozhodovat ve věci platů soudců. Nicméně byl k tomu zavázán a měl rozhodovat de facto za všechny dohody a soudce,“ řekla iDNES.cz prezidenta Soudcovské unie Daniela Zemanová.
„Podání výsledné stížnosti není výsledkem dohody se soudci, ale jde o obsah usnesení vlády, o kterém se se soudci nediskutovalo,“ podotkla Zemanová s tím, že pokud by Jirsa stížnost nepodal, vláda by nemusela se soudci dohodu uzavřít. „Je proto pochopitelné, že pan předseda ústavní stížnost podal. Tomu téměř nebylo vyhnutí,“ dodala prezidentka Soudcovské unie.
Podle ní soudci podání ústavní stížnosti nepovažovali a nepovažují za vhodné. „Domnívám se, že není dobré, aby Ústavní soud opětovně rozhodoval o platech soudců. Soudci to považují za uzavřenou kapitolu a nové otevírání těchto otázek se mi zdá velmi nevhodné poté, co obě strany projevily vůli uzavřít je smírem. Pevně ale doufám, že na samotnou dohodu a stabilitu platů soudců tato záležitost nebude mít velký vliv,“ domnívá se Zemanová.
Vláda zvažuje novelu zákona o platech ústavních činitelů
Nejvyšší soud soudkyni Okresního soudu Brno-venkov Janě Lorencové dorovnání platu přiznal, a to kvůli nesprávně stanovené základně a také kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu.
Verdikt vyvolal značnou pozornost a bylo jasné, že stát může rozhodnutí přijít celkem na pět miliard korun, protože by musel dorovnat soudcům zpětně platy za léta 2012 až 2014. Válková ale tehdy vyjednala s většinou soudců dohodu, která omezila rozpočtové výdaje na 1,2 miliardy korun.
Ústavní soud už v minulosti o soudcovských platech opakovaně rozhodoval. Většinou se stavěl na stranu soudců.
Podle Pelikána se podobná situace, jakou musela řešit jeho předchůdkyně, nebude opakovat. „Do budoucna budou platy soudců vypočítávány správně,“ uvedl ministr spravedlnosti.
Situaci by ale ministerstvo teoreticky mohlo přece jen opět řešit. Ne tu samou, ale jinou. A to v případě, že by stát opět zmrazil platy ústavním činitelům včetně soudců a těm by se podařilo uspět se žalobou u Nejvyššího soudu. Existuje proto úvaha změnit zákon o platech ústavních činitelů.
„Skutečně zvažujeme, zda k celé problematice nepřistoupit znovu například tím, že bychom vytvořili společný mechanismus pro nastavování platů všech ústavních činitelů. Tedy soudců, ale i poslanců nebo členů vlády. A to tak, aby nedocházelo k inherentnímu konfliktu zájmů, kdy poslanci rozhodují o svých platech a soudci soudí otázky týkající se jejich mezd... Čili nějaké úvahy, zda to nově neupravit, existují, ale jsme zatím ve fázi, kdy se vůbec chcete rozhlédnout po Evropě a podívat se, zda to někde nedělají lépe,“ řekl iDNES.cz Pelikán.
