Vaše advokátka Klára Slámová uvedla, že vyhrát soud je adrenalin. Jak to hodnotíte vy? Na rozdíl od advokátky, která dělá svoji práci, vám jde o to, jak dlouho ještě budete ve vězení.
"Vyhrát tento soud" pro mě znamená dosáhnout na spravedlivý rozsudek, což se zdá až nereálné, když vezmeme v úvahu, co někteří soudci dokáží vydávat za spravedlivý proces, za spravedlivý rozsudek.
Přemýšlíte před začátkem jednání o jeho možném konci. Jak sám vidíte své šance?
O možném výsledku samozřejmě přemýšlím. Věřím, že by byla obnova už povolena, kdyby nerozhodoval soudce Bouček podjatě. Co můžeme očekávat, když bude opět rozhodovat soudce Bouček?
Kdyby došlo k obnově procesu, soudy případ vražd v borských serpentinách přezkoumají. Uvažoval jste o variantě, že by soudy potvrdily, že jste vrahem vy? Zkoušel byste znovu obnovu procesu?
Pokud by byla obnova skutečně povolena, tak si neumím představit, že by soud mohl znovu potvrdit, že jsem pachatelem já.
Když pomineme čtyřicetidenní útěk z Mírova v roce 2000, tak jste ve vězení nepřetržitě od začátku roku 1994. Zabýval jste se otázkou, jak by po takové době vůbec mohl vypadat váš život na druhé straně mříží?
Za mřížemi nežiji! Pouze přežívám. Ano, jsem ve vězení už příliš mnoho let. Přesto nemám žádnou obavu z případného života na druhé straně zdí a mříží, jak jste napsal. Nejsem případ vězně, kteří nemají kam jít, kde spát, co dělat.
Myslíte si, že loni na podzim někdo vyhrožoval smrtí soudci Boučkovi jen proto, že nepovolil obnovu vašeho procesu? Soudci tehdy přišel dopis s ostrým nábojem do malorážky.
Pochybuji, že by šlo o skutečné zastrašování soudce Boučka. Podle mne prostě odesílatel obálky s "nábojem do malorážky" pouze vyjádřil svůj názor na soudce Boučka.
Před soudem poprvé promluví nový svědek František Schreyer, který byl údajně v cele s Vojtěchem Pokošem. Domníváte se, že on může soud přesvědčit? Myslíte si, že se po dvanácti letech mohou přihlásit ještě další noví svědci? Neobrátil se někdo už přímo na vás?
Svědectví pana Schreyera je svědectvím člověka, který má k případu co říci. Už ale víme, co lze od soudce očekávat. Určitě existuje více svědků, kteří by do věci mohli vnést jasno, ale rozumím tomu, že se lidé obávají svěčit. Je to hrozně smutné, ale taková je realita.
Při loňském jednání vaši advokáti řekli, že znají jméno člověka, který v Plzni vraždil místo vás, ale že ho nemohou říci. Znáte to jméno i vy? Prozradíte ho? Pokud ano, kdy? Kdo to je?
Musím říci, že neuznávám, že soudce Bouček klidně označí za nedůvěryhodného každého, kdo nepotvrzuje původní verzi policie. Takže i kdyby se pachatelé sami přiznali (ať střelec, střelci, či lidé, kteří za vraždami stojí), tak pan Bouček je schopen říci, že on jim nevěří a tudíž to tak není. Ostatně uvidíme, co se v soudní síni odehraje.
Martin Koryčánek, obžalovaný z plzeňské vraždy zlatnice a Škodováka na zastávce před obchodem, u soudu tvrdil, že nic nespáchal a že se snaží vžít do role muže, který v Plzni vraždil, přemýšlel, jaký je a proč to udělal. Vy také neustále opakujete, že jste před dvanácti roky v Plzni nebyl a na Jandu ani jeho bodyguardy nestřílel. Zkoušel jste vlastními cestami zjistit, kdo tedy v Plzni střílel? K čemu jste dospěl?
Nepokouším se uvažovat stejným způsobem, jako Martin Koryčánek. Nevidím k tomu důvod. O borských vraždách si samozřejmě myslím své. Mohl jsem si dát dohromady mnoho informací. Je to na dlouhou debatu. Takto k tomu mohu říci pouze to, že já stoprocentně vím, že mé odsouzení za vraždu je justiční omyl, pokud to není ještě něco horšího.
Před týdnem se vedle mne v cele oběsil vězeň. Možná někdo doufal, že se dopustím něčeho podobného, protože unést tak obrovskou nespravedlnost je nad lidské síly. Ale uklidňuji vás, že něco takového nemám v úmyslu.
Loni v září, kdy soud zamítl návrh na obnovu procesu, jste v jedné z odpovědí pro MF DNES uvedl: "Při odůvodňování rozhodnutí jsem zjistil, že jsem byl naivní." Můžete s odstupem času upřesnit tehdejší naivitu a udělal jste něco, aby se podobná slova po nadcházejícím jednání soudu už neobjevila?
Má naivita spočívala v tom, že jsem soudci Boučkovi důvěřoval a věřil jsem, že by mu mohlo jít o pravdu a spravedlnost. Při odůvodňování jeho rozhodnutí v září 2004 jsem zjistil, že soudce Boučka něco podobného ani nenapadlo. Šlo mu pouze o to, jak odůvodnit zamítnutí našeho návrhu na obnovu řízení.
Opět se pouze potvrdilo, že pro soud je důvěryhodný kdokoli, kdo svědčí proti mně. Klidně to může být naprosto nedůvěryhodná osoba. Pokud svědčí někdo v můj prospěch, tak je automaticky označen za nedůvěryhodného, přitom je jedno, zda jde o bezúhonného občana nebo osobu s kriminální minulostí.
