Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová

Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová | foto: Radek Miča, MF DNES

Soud zrušil normu, díky níž Klaus odvolal Brožovou

  • 59
Ústavní soud vyhověl Ivě Brožové a zrušil část zákona, podle které ji prezident Václav Klaus odvolal z čela Nejvyššího soudu. Ustanovení podle soudců v podstatě umožňovalo nepřípustný zásah výkonné moci do moci soudní. Po dnešním rozhodnutí posoudí senát ÚS samotné odvolání.

Zrušení odstavce tedy ještě nenapovědělo, zda bude v čele Nejvyššího soudu nadále stát Brožová, nebo bude prezident moci jmenovat do důležité funkce nového člověka. "Z rozhodnutí není možné vyvozovat vyhovění samotné ústavní stížnosti," řekla soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká.

Návrh na zrušení normy podala Brožová jako součást ústavní stížnosti proti svému odvolání. Sporné ustanovení zákona umožňovalo odvolat z funkce předsedu nebo místopředsedu některého soudu, jestliže "závažným způsobem nebo opakovaně porušuje zákonem stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů". Odvolat mohl předsedu či místopředsedu ten, kdo je do funkce jmenoval.

Právě tento princip byl podle soudu v zákonu chybně užit. "Princip 'kdo jmenuje, ten odvolává' je vlastní státní správě, kde jsou vztahy hierarchické, jsou to vztahy nadřízenosti a podřízenosti," uvedla Lastovecká. Soudní správa však není součástí státní správy, proto podle ÚS nelze odvolat předsedu Nejvyššího soudu tímto způsobem.

Plénum Ústavního soudu se muselo nejprve zabývat právě touto částí podání. "Je-li součástí ústavní stížnosti návrh na zrušení zákona nebo jeho části, rozhodne nejprve plénum o tomto návrhu. Teprve poté pokračuje řízení ohledně ústavní stížnosti samotné," vysvětlil mluvčí ÚS Michal Spáčil.

Nyní převezme věc jeden ze senátů Ústavního soudu a bude jednat o odvolání či setrvání Brožové ve funkci.

Brožová se léčí po autonehodě
Prezident Brožovou odvolal z čela Nejvyššího soudu začátkem února, a to na návrh ministerstva spravedlnosti. Neplnila prý dobře svou funkci. Nejvyšší soud údajně selhával při sjednocování soudních rozhodnutí v problematických otázkách. - více zde

Brožová se ale obrátila na ÚS, který odložil vykonatelnost prezidentova rozhodnutí, dokud sám věc neprozkoumá. Tvrdila, že nebojuje za sebe, ale za svobodu justice. Brožová je oficiálně stále v čele Nejvyššího soudu. - více zde

Prezident s postupem Ústavního soudu nesouhlasil. Mínil, že když byla jednou odvolána, může se do úřadu vrátit jen novým jmenováním. Ministerstvo spravedlnosti se přiklánělo spíše ke Klausovu názoru, nicméně nechalo si u právních expertů zpracovat analýzu. Podle ní jednal prezident v souladu se zákonem.

Brožová se v posledních týdnech zotavuje z těžkého zranění, které utrpěla při autonehodě 12. května. Srazil ji 83letý řidič. S těžkým otřesem mozku strávila pět týdnů v nemocnici, 21. června byla propuštěna do domácího léčení. Není známo, kdy se vrátí do zaměstnání. Řidič byl obviněn z ublížení na zdraví. - více zde

Zrušení části zákona rozdělilo zákonodárce
Zákonodárci vnímají rozhodnutí ÚS protikladně. Zástupce ČSSD verdikt kritizoval, stínový ministr spravedlnosti ODS jej respektuje a představitelé KDU-ČSL a Soudcovské unie ho vítají.

"Od počátku bylo zřejmé, že není možné nejvyššího představitele soudní moci odvolat na základě neodůvodněného aktu prezidenta republiky, který je reprezentantem exekutivy," řekl prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa.

Za nešťastný zásah soudní moci do moci zákonodárné považuje rozhodnutí ÚS právník a poslanec ČSSD Stanislav Křeček. "Jestliže stát nese odpovědnost za výkon soudnictví, musí mít bezpochyby i ta výkonná moc právo zasahovat nikoli do rozhodování soudů, ale do organizace soudů," řekl.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video