Bývalý srbský prezident Milan Milutinovič

Bývalý srbský prezident Milan Milutinovič

Soud zprostil srbského exprezidenta viny za válečné zločiny v Kosovu

  • 30
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii zprostil viny bývalého srbského prezidenta Milana Milutinoviče, obžalovaného z odpovědnosti za zločiny proti lidskosti spáchané za války v Kosovu v letech 1998-1999. Bylo to vůbec poprvé, kdy haagských tribunál řešil válečné zločiny v této bývalé srbské provincii.

"Soudní tribunál vás shledal nevinným ve všech pěti bodech obžaloby," řekl soudce haagského tribunálu Iain Bonomy Milutinovičovi a nařídil jeho okamžité propuštění. Dalších pět vysokých srbských generálů a politiků tribunál odsoudil k trestům 15 až 22 let vězení.

Bývalý místopředseda jugoslávské vlády Nikola Šainovič, generál Nebojša Pavkovič a šéf srbské tajné služby Sreten Lukič byli odsouzeni za násilné deportace civilistů, vraždy a perzekuce. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) každému z nich vyměřil 22 let za mřížemi.

Náčelník generálního štábu jugoslávské armády Dragoljub Ojdanič a generál Vladimir Lazarevič byli uznáni vinnými za deportace civilistů, ale zproštěni obžaloby za vraždy a perzekuce. Každý ve vězení stráví 15 let.

Žalobci: Milutinovič dohlížel nad zločiny

Všech šest mužů se před soudem zodpovídalo ze zločinů, kterých se měli dopustit v letech 1998 až 1999. Spolu s někdejším prezidentem Slobodanem Miloševičem podle žalobců rozpoutali operaci, během které chtěli z někdejší srbské provincie Kosovo vyhnat 800 tisíc Albánců.

Ze shora zleva Nebojsa Pavkovič, Milan Milutinovič, Dragojlub Ordanič, dolní řada zleva Sreten Lukič, Nikola Sajnovič a Vladimir Lazarevič

Ze shora zleva Nebojsa Pavkovič, Milan Milutinovič, Dragojlub Ordanič, dolní řada zleva Sreten Lukič, Nikola Sajnovič a Vladimir Lazarevič.

SITUACE V KOSOVU

- Po zásahu mezinárodních sil vedených NATO se srbská armáda a policie z Kosova stáhly a provincie přešla pod správu OSN.

- Kosovští Albánci pak 17. února 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost Kosova, kterou od té doby uznalo 55  zemí OSN.

- Srbská vláda ale samostatnost Kosova striktně odmítá jako nezákonnou a odporující i mezinárodnímu právu.

- Kosovo nedávno oslavilo první výročí své nezávislosti. - o oslavách nezávislosti čtěte zde

V obvinění stálo, že příslušníci srbské armády se souhlasem nejvyššího vedení loupili ve městech a vesnicích, zapalovali domy a farmy, ničili kosovsko-albánské kulturní a náboženské instituce a systematicky vyvražďovali albánské obyvatelstvo. Jejich běsnění definitivně zastavilo až bombardování Kosova letouny NATO.

Milutinovič byl v té době členem nejvyššího vojenského velení státu a podle žalobců měl "minimálně formální kontrolu" nad řáděním srbských jednotek v Kosovu.

Žalobci haagského tribunálu ho v souvislosti s postupem jugoslávských ozbrojených sil v Kosovu obžalovali z podílu na deportacích civilistů, ze zločinů proti lidskosti a z podílu na vraždách.

Zatykač na Milutinoviče vydalo ICTY v květnu 1999. V lednu 2003 Milutinović, kterého do té doby v Srbsku chránila prezidentská imunita, dobrovolně odletěl do Haagu.

Soud se všemi obžalovanými začal v srpnu 2006 a skončil o dva roky později. Všech šest mužů obvinění celou dobu odmítalo považovali se za nevinné. Žaloba pro ně požadovala tresty vězení od 20 let po doživotí.

Kdo je milan milutinovič

- Milan Milutinović (67) byl prezidentem Srbska od prosince 1997 do prosince 2002. Ve funkci nahradil Slobodana Miloševiče, který z čela Srbska odstoupil poté, co se v létě 1997 stal prezidentem srbsko-černohorské Jugoslávské svazové republiky.

- V prosinci 1997 Milutinović označil jihosrbskou provincii Kosovo za "Jeruzalém všech Srbů, kteří se nikdy nestanou menšinou ve své vlastní zemi". Byl však odpůrcem ideje takzvaného Velkého Srbska, kterou odsoudil jako "formu vlastenectví, která posílá lid na jatka".

- Na počátku roku 1999 se podílel na jednáních o budoucnosti násilím zmítaného Kosova, která se konala ve Francii. Krach jednání posléze vedl k leteckým úderům NATO, po nichž se srbské jednotky z Kosova stáhly.                                                       zdroj: ČTK

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video