Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud zprostil komunistického dozorce Vondrušku obžaloby za týrání vězně

  10:36aktualizováno  11:14
Soud v Liberci zprostil obžaloby bývalého poslance KSČM Josefa Vondrušku, který byl obžalovaný, že jako bachař věznice v Minkovicích týral před listopadem 1989 politického vězně Jiřího Wolfa. Přestože političtí vězni vypovídali o nelidských podmínkách ve věznici, Vondruškovi se konkrétní provinění prokázat nepodařilo.

Josef Vondruška (vpravo) při soudním líčení | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

"Nejsem tu za to, že bych někoho bil, ale že jsem ta komunistická svině, která si dovolila žít," řekl Vondruška v závěrečné řeči. Proces označil za vykonstruovaný z pomstychtivosti politických vězňů.

Zproštění obžaloby navrhoval Vondruškův obhájce. Tvrdil, že Vondruškovu vinu nikdo neprokázal.

To připustil i státní zástupce, který však upozornil na to, že svědci dostatečně popsali Vondruškovy osobnostní rysy a s pomocí dalších svědectví podle něj šlo uzavřít kruh nepřímých důkazů, který by k jeho odsouzení stačil. Pro Vondrušku navrhl podmínku.

"O tom, co Jiří Wolf ve věznici vytrpěl, nejlépe svědčí to, že utrpěl posttraumatickou stresovou poruchu," poznamenal k tomu Wolfův advokát.

Soudce Pavel Pachner ale dospěl k závěru, že ucelený uzavřený okruh nepřímých důkazů chybí, a jediným důkazem proti Vondruškovi je tak Wolfova výpověď, která na prokázání skutků z obžaloby nestačí.

Rozsudek zatím není pravomocný, protože státní zástupce se proti němu okamžitě odvolal.

Trápili nás bitím, zimou, hladem, vzpomíná Wolf

Jiří Wolf strávil v komunistických kriminálech devět a půl roku. Minkovickou věznici označil za jednu z nejhorších.

Kauza Vondruška

Na Vondruškovu minulost upozornili političtí vězni v září 2006. Naštvalo je, že se v barvách KSČM dostal do parlamentu. O rok později poslanci Vondrušku zbavili poslanecké imunity a vydali ho tím trestnímu stíhání. Státní zástupce Vondrušku obžaloval ze zneužití pravomoci veřejného činitele v listopadu 2008.

Zahájení hlavního líčení se ale protahovalo. Krajské státní zastupitelství dokonce kontrolovalo, jestli v Liberci případ zbytečně nezdržují. Nic takového se ale neprokázalo, soud prý byl jen zavalený jinými žalobami.

Naposledy loni v říjnu, když měl soud konečně začít, soudce jednání odročil, protože se z něj omluvil Vondruškův advokát. Političtí vězni v tom viděli záměr odsunout případ až na dobu po volbách.

"Běžně nás trestali bitím, vypínali nám topení, dávali poloviční porce. U soudu by měli skončit všichni dozorci z Minkovic, ale takový proces by trval deset patnáct let. Proto jsem se ozval, až když jsem viděl, že se z jednoho z nich nakonec stal poslanec," řekl.

Vondruška to ale u soudu popřel. "Bylo nemyslitelné, abychom vězně bili. Za to hrozil prokurátor," uvedl. Připustil jen, že musel při práci dozorce někdy užít násilí. "Párkrát jsem musel, když se vězni vzpouzeli. To pak bylo nezbytné zakročit," vypověděl (více čtěte zde).

Že by Vondruška Wolfa bil, skutečně žádný z předvolaných svědků neviděl. "K mlácení vězňů docházelo na díře, nebyli zde při tom žádní svědci," vysvětlil to Petr Cibulka, který byl vězněm v Minkovicích v letech 1980 až 1981 (více čtěte zde).

Byl příliš iniciativní, řekl ředitel

Proti Vondruškovi tak svědčily jen nepřímé důkazy.

"Jeho nadřízení mi říkali, že je arogantní a vůči vězňům příliš iniciativní. Od vězňů jsme na něj dostávali stížnosti," řekl například tehdejší ředitel minkovické věznice Miroslav Šimek (více čtěte zde).

Jiří Gruntorád, který v Minkovicích seděl v letech 1981 až 1983, Vondrušku charakterizoval jako zlého člověka, který má potěšení v tom někomu ublížit.

U soudu chtěli původně vystoupit i další bývalí političtí vězni z Minkovic. Například disident Vladimír Hučín tvrdí, že Vondruška zmlátil i jeho.

"Napadl mě úzkou stranou obušku na solár jako kordem, až jsem upadl. Popsal jsem to sice do detailů před vyšetřovatelkou z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ta ale věc odložila," řekl Hučín.

Političtí vězni chtějí hnát k zodpovědnosti Štrougala

Soudce však další svědky nepřipustil. "Hovoříme jen o podané obžalobě, o ničem jiném. Nevyplynuly žádné skutečnosti, že by jejich výpovědi byly potřeba," uvedl.

Političtí vězni se však nevzdávají. Bezvýsledný soud s Vondruškou je vyprovokoval k tomu, že podali trestní oznámení na předlistopadové ministry vnitra Baráka a Štrougala a řadu dalších komunistických činitelů za to, že v minkovické věznici vytvořili prostředí teroru (více čtěte zde).

"Tohle trestní oznámení je už podáno jinak. Nejde o několik ran pěstí nebo obuškem, ale napadáme vytvoření celého systému s trojím terorem. Což nemohl jeden bachař vytvořit. Byla to práce celé organizace," řekl Jiří Kubík, který v Minkovicích pobýval v letech 1984 až 1988.

Autoři: ,


Po stopách vrahů




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hasiči bojují s požárem v Kamenných Žehrovicích.
Zařízení na recyklaci plastů mohlo vzplát od nedopalku, škoda 100 milionů

Požár zařízení na recyklaci plastů likvidovali celou noc hasiči v Kamenných Žehrovicích na Kladensku. V sobotu ráno na místě pomáhalo přes padesát hasičů....  celý článek

Požár vybydleného domu poblíž hotelu Corinthia (21. října 2017).
V Praze 4 hořel vybydlený dům, hasiči zachránili dvanáct lidí

Dvanáct lidí bez domova zachránili ráno hasiči z vybydleného hořícího domu v Praze 4, tři z nich potřebovali pomoc záchranářů. Jak začalo hořet, budou...  celý článek

Letecká záchranná služba.
Chlapci se těžce zranili při pádu z kola, k oběma spěchal vrtulník

Dva malé cyklisty zachraňoval v sobotu odpoledne na severu Moravy vrtulník. Asi hodinu poté, co letečtí záchranáři předali lékařům urgentního příjmu...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.