Soudce při vynášení verdiktu přihlédl k tomu, v jak nešťastné situaci se žena ocitla, a také k tomu, že pokud by musela do vězení, její těžce nemocný syn by zůstal úplně sám.
Účetní ústecké firmy specializující se na výrobu a prodej střešních krytin a klempířského zboží zadala 25. října 2010 příkaz k proplacení jedné z faktur, ale spletla se a 43 tisíc korun poslala na svůj účet. Když zjistila, že se na to nepřišlo, o dva dny později si poslala 36 tisíc korun a 9. listopadu 2010 dalších 50 tisíc. Platby, které posílala sama sobě, zahrnovala mezi další obchodní transakce a využívala toho, že majitel firmy nemá možnost všechny zkontrolovat.
Celkem šlo o 68 plateb. Přestože peníze zasílala na účet, na který jí chodila i výplata, dlouhé roky nikdo nepřišel na to, že z firemního účtu mizí desítky a pak i statisíce korun. V podniku se stamilionovým obratem faktur se takové částky snadno ztratily. Až v březnu 2014 začal mít majitel podezření a účetní nakonec všechno přiznala. Nevytáčela se ani před soudem a řekla, že takřka všechny peníze prosázela. Až na pár desítek tisíc na léčbu matky a syna. Byla obviněna z podvodu a hrozilo jí vězení na pět až deset let.
Hledala únik v ruletě
Zdálo by se, že vězení se nevyhne a trest si i zaslouží. Zvlášť když peníze utratila v hazardu. Jenže její případ není tak černobílý. Žena právě v té době procházela krutým obdobím. Nejprve přišla o domov, když jí povodeň v Ústí nad Labem vyplavila dům, pak jí onemocněla matka rakovinou a nedlouho poté zemřela, záhy onemocněl otec a zemřel také. Nakonec onemocněl těžkou formou leukemie rovněž její jediný syn.
„Byla v extrémně obtížné životní situaci,“ říká soudce Ondřej Peřich. „Jak by se zachoval kdokoli jiný? Někdo by začal pít, aby unikl z reality,“ dodává. Únikem z velmi smutné reality byl pro obžalovanou internet a hraní rulety. Nebyla puzena chorobnou vášní, gamblerstvím ani snem vyhrát ještě víc peněz. Ruleta byla pro ni pouhou snahou aspoň na chvíli se vymanit z krutého světa.
„Krást se nemá, samozřejmě,“ řekl soudce Peřich, „a ta částka je velmi vysoká,“ dodal. „Jenže pokud bychom jí udělili nepodmíněný trest, potrestali bychom i jejího syna, který je na tom zdravotně špatně a neměl by už nikoho, kdo by se o něj mohl postarat,“ řekl Peřich. Chlapec, jehož stav vyžaduje intenzivní péči, má v rodném listě místo jména otce nevyplněnou kolonku.
Soud rozhodl výrazně pod sazbou a ženě dal tříletý trest podmíněně odložený na zkušební dobu pěti let. A také nařídil, aby podle svých sil uhradila škodu: přesně 6 775 591 korun. Právě „podle svých sil“ je velmi důležité, stačí, aby žena, jež nyní pracuje v jiné účetní firmě, splácela pět let třeba jen tisícovku měsíčně, a soudu to bude stačit. Je jen málo pravděpodobné, že někdy uhradí celý dluh.
Rozsudek už je pravomocný, obžalovaná i žalobce se ihned v soudní síni vzdali práva na odvolání. Jen majitel firmy, dnes už bývalý, si nechal lhůtu na odvolání proti výši škody.
