Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud zatrhl milost pro křesťanku, mulláhové nabízejí odměnu za její smrt

  14:16aktualizováno  14:16
V Pákistánu vrcholí boj o záchranu ženy, která dostala trest smrti za rouhání. Po přímluvě papeže byl prezident odhodlán udělit matce pěti dětí milost. Soud mu to nyní zakázal, dokud sám nerozhodne o odvolání. Mulláhové nabízejí tisíce dolarů tomu, kdo ji zabije.

Pákistánští muslimové požadují v Láhauru vykonání trestu smrti nad odsouzenou Asiou Norínovou (29. listopadu 2010) | foto: Profimedia.cz

Pro Asiu Norínovou, pětačtyřicetiletou matku pěti dětí, vše začalo před rokem a půl banálním sporem o misku vody. Ženy z Ittan Wálí tenkrát společně pracovaly na poli za vesnicí a ve vedru dostaly žízeň. Paní Asia, jíž přátelé přezdívají Bibi, jim nabídla vodu, ale nikdo si nevzal.

Je totiž křesťanka a voda podaná křesťankou musí být přece nečistá - tak se muslimové ke křesťanské menšině v Pákistánu chovají celkem běžně. Ještě pořád to pro negramotnou Asiu Norínovou mohlo dopadnout dobře, tedy jen dalším šrámem na duši. Paní Norínová se však neudržela a na urážku odpověděla urážkou.

Pákistán chce popravit křesťanku

Za údajné rouhání proti proroku Mohamedovi

Co konkrétně řekla, netušíme. Nejspíš cosi nelichotivého o proroku Mohamedovi. Přesně zjistit to nejde, neboť podle pákistánského práva je trestné už samo opakování rouhačských slov - u soudu tedy v žádném případě nesmějí zaznít.

Ale to jsme poněkud předběhli. Vývoj rychle nabral pro nás nepochopitelné obrátky. Když ženy přišly z pole, o všem se doslechl místní mulla, který proti rouhačce okamžitě poštval své ovečky. Před ubitím k smrti rozzuřeným davem ji spasili místní policisté, kteří nešťastnici vzali do vazby.

Boj o její záchranu trvá, přimlouval se i papež

Brzy se ukázalo, že policii nešlo o to, aby Asiu Norínovou chránila. Vyšetřovatelé ji promptně obvinili z urážky islámu a jeho proroka Mohameda. Po osmnáctiměsíčním pobytu ve vazbě byla venkovanka 6. listopadu odsouzena k trestu smrti oběšením. Podle kontroverzního zákona o rouhání dostala nejvyšší trest jako vůbec první žena v Pákistánu.

Pákistánský soud se chystá popravit křesťanku Asiu Bibiovou

V Pákistánu se chystají popravit křesťanku Asiu Bibiovou

Asia "Bibi" Norínová (uprostřed) na snímu z 20. listopadu

Asia "Bibi" Norínová (uprostřed) na snímu z 20. listopadu

Tím však nic neskončilo, naopak lze říci, že až tehdy všechno vlastně začalo. Případ Asii Norínové totiž vzbudil obrovskou pozornost. Nejen v Pákistánu, ale i ve světě. Na jedné straně proběhla řada akcí na její podporu, a to i mezi místními umírněnými muslimy, u pákistánských úřadů se za ni přimlouval papež Benedikt XVI. i řada světových politiků, na straně druhé radikální islamisté volají po její krvi.

Prezident jí chce udělit milost, soud to zatrhl

Naděje pro Asiu Norínovou ještě nezemřela. Pákistánský prezident Alí Zardárí prohlásil, že je připraven udělit odsouzené křesťance milost. O víkendu mu to však nejvyšší soud zakázal, přinejmenším do doby, než sám rozhodne o jejím odvolání. Ministr pro záležitosti menšin Šabház Bhattí poté podle agentury AP uvedl, že pokud by soud rozsudek nezvrátil, hlava státu Norínovou omilostní.

Stane-li se tak, bude to od nepříliš populárního prezidenta akt značné odvahy. Proti němu totiž stojí mocné islámské kruhy, jež se snaží vyvíjet nátlak, aby Zardárí svého práva nevyužíval. Islámské politické strany hrozí celonárodními protesty, exekuci křesťanky požaduje také sdružení právníků z paňdžábského regionu Šejkhupura, odkud Norínová pochází.

Islámský duchovní vypsal za její smrt odměnu

Fundamentalistický islámský duchovní Júsuf Kuréší dokonce vyhlásil: "Mešita Mohabat Chán v Péšávaru vyplatí odměnu půl milionu rupií (téměř 108 tisíc Kč) komukoli, kdo Asiu Norínovou zabije." To je jeden z důvodů, proč obhájci lidských práv připomínají, že ani akt milosti nemusí její život zachránit. Jakmile totiž soud ohlásil její vinu, každý muslim ji může zabít s jistotou, že za tento "bohulibý" skutek má vstupenku do ráje jistou.

Již několik křesťanů, kteří byli obviněni, či dokonce usvědčeni z rouhačství, a odpykali si trest (vždy se nemusí jednat o trest nejvyšší), bylo v Pákistánu zavražděno. Těžko říci, jak přinejmenším z našeho pohledu zrůdná záležitost dopadne. Pravda je, že v Pákistánu je každý rok podle kontroverzního zákona o rouhání odsouzeno na smrt několik desítek křesťanů.

Pákistánští muslimové požadují v Láhauru vykonání trestu smrti nad odsouzenou Asiou Norínovou (26. listopadu 2010)

Pákistánští muslimové požadují v Láhauru vykonání trestu smrti nad odsouzenou Asiou Norínovou (26. listopadu 2010)

Pravda však také je, že ještě žádný případ neměl takovou publicitu jako ten Asii Norínové. V Pákistánu začaly dokonce sílit hlasy volající po zrušení rouhačského zákona. "Paní Norínová je zjevně další obětí předsudků, jimiž jsou prostoupeny naše instituce. Zákon o rouhání je už 20 let nástrojem šikany komunit těch slabších. Je čas ho zrušit," uvedla poslankyně parlamentu Sherry Rehmanová. Za současné situace v zemi by se však jednalo o zázrak.

Pákistán a křesťané

Křesťané tvoří zhruba tři procenta ze 175 milionů obyvatel islámského Pákistánu. V zemi, kde bují náboženský extremismus, nemají "na růžích ustláno". Příslušníci křesťanské menšiny bývají často pronásledováni, místy se stávají oběťmi násilných akcí.

Významným nástrojem proti křesťanské (ale třeba i hinduistické) menšině je zákon o rouhání z roku 1986. Ten předepisuje tresty za nevhodné poznámky o proroku Mohamedovi. Usvědčený může dostat pokutu, vězení, ve "vážných" případech i trest smrti. Protože stačí jen udání a není potřeba svědků, je uplatňování zákona vlastně terorizováním menšin. Žádný pokus o jeho zrušení neuspěl. Ukazuje se, že ani mocná armáda si dnes nedovolí vzdorovat náboženským silám, které v případě zmírnění zákona hrozily masovými nepokoji.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Irácké jednotky obsadily ropný Kirkúk, Kurdové se stáhli bez boje

Irácké jednotky obsadily město Kirkúk na severu země, které bylo v držení kurdských milicí. S odkazem na prohlášení armády o tom informovala stanice...  celý článek

Lídr SPÖ Christian Kern během předvolební kampaně.
Sociální demokraté poskočili v rakouských volbách na druhé místo

Sociální demokraté kancléře Christiana Kerna skončili v nedělních předčasných parlamentních volbách v Rakousku na druhém a nikoliv až na třetím, jak se zdálo z...  celý článek

Americkému vojákovi Bowe Bergdahlovi hrozí za dezerci v Afghánistánu doživotí...
Pět let v zajetí Talibanu. Dezertoval jsem, přiznal americký voják

Americký voják Bowe Bergdahl se u vojenského soudu přiznal, že během svého nasazení v Afghánistánu dezertoval a ohrozil bezpečnost své jednotky. Informovala o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.