Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud zastavil stíhání Minaříka

  0:01aktualizováno  0:01
Agent komunistické tajné policie Pavel Minařík se prozatím nemusí bát trestu za plánovaný atentát na Rádio Svobodná Evropa v Mnichově v sedmdesátých letech. Brněnský krajský soud v neveřejném jednání jeho trestní stíhání zastavil. Rozhodnutí je pravomocné a není možné se proti němu odvolat.

Jedinou možností je ještě mimořádný opravný prostředek, který umožňuje nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové poslat případ k posouzení Nejvyššímu soudu. Ta už rozhodla, že to zkusí. "Náš odbor trestního řízení dává podnět k dovolání, zpracováváme to," řekla Benešová.

Soud zastavil Minaříkovo stíhání po jedenácti letech soudních tahanic. Jedním z argumentů bylo, že prý Minařík neměl v úmyslu atentátem někomu ublížit . "Z písemné dokumentace je zřejmé, že obviněný v jedné ze zpráv k akci navrhuje telefonicky varovat Rádio Svobodná Evropa krátce před případnou explozí tak, aby budova mohla být včas lidmi vyklizena," píše v odůvodnění soudkyně Zuzana Kratochvílová.

Minařík vypracoval v letech 1973 až 1975 několik plánů teroristického útoku a toto varování zvažoval jen v jednom z nich. V pondělí nebyl ve své firmě k zastižení.

Minaříkův "bombový" plán je bez trestu
Měl to být ničivý útok, který by skoncoval s "hanbou éteru", jak Minařík posměšně nazýval mnichovskou Svobodnou Evropu. Naštěstí plány zůstaly na papíře.

Redaktoři a zaměstnanci Rádia Svobodná Evropa měli v první polovině sedmdesátých let obrovské štěstí. Vůbec netušili, že jejich tehdejší kolega a oblíbený spolupracovník tajně vymýšlí plány, jak stanici vyhodit do vzduchu.

A dokumenty dokazují, že se Minařík opravdu činil: od roku 1972 do roku 1975 vypracovával opakovaně varianty na uložení bomb tak, aby byl výbuch co nejničivější. Plány posílal svým nadřízeným do Prahy, ti však už tehdy zřejmě měli víc rozumu než on, takže k vlastnímu útoku nikdy nedali souhlas.

Nakonec ho v roce 1976 nechali stáhnout ze zahraničí zpět a Minařík na zvláštní tiskové konferenci v Praze mnichovskou stanici (která ho do té doby dobře platila) pomluvil, jak mohl.

"Udivuje mne, že za to, co udělal a jak se choval, v Německu potrestán nebyl a možná nebude. Nepochybujte o tom, že podobný názor budou mít i další bývalí pracovníci rádia," říká bývalá Minaříkova kolegyně z Mnichova, která nechtěla zveřejnit své jméno.

"V Mnichově se choval solidně, nevzbuzoval podezření, prostě budil důvěru na všechny strany," říká. Jenže s bombovým útokem měli pracovníci mnichovské stanice vlastní tragickou zkušenost: v roce 1981 do Mnichova poslal komando rumunský diktátor Ceaušescu a při výbuchu bomby byli těžce zraněni čtyři redaktoři.

Spojení mezi atentátem a Minaříkem se však nikdy neprokázalo. A za "pouhé" plánování teroristického útoku se Minařík v Česku trestu zatím bát nemusí: české soudy opakovaně rozhodly v jeho prospěch: případ je natolik jasný, že není ani třeba nařizovat veřejné jednání.

"Pokud by soudy chtěly něco dokazovat, mohly líčení nařídit," uvedla brněnská městská zástupkyně Milena Hojovcová, jež na případ dohlížela. Pro soudkyni Zuzanu Kratochvílovou, která naposledy rozhodla v Minaříkův prospěch, je věc jasná: chybí přesný výpočet možné škody, kterou by Minaříkova nálož mohla způsobit.

Navíc Minařík prý nechtěl nikomu ublížit, protože k jednomu z plánů napsal, že by před explozí lidi včas varoval. Trestní stíhání tak zastavila a může ho obnovit jen Nejvyšší soud. I kdyby to udělal, případ se bude táhnout další měsíce, možná roky.

"Soudy jsou specializované instituce. To, že Minaříkovo trestní stíhání bylo zastaveno, neznamená, že Minařík přestane být komunistickým špionem, který plánoval to, co plánoval," upozorňuje ředitel Ústavu pro soudobé dějiny, historik Oldřich Tůma.

Minařík, kterému původně hrozil několikaletý trest vězení, tak může nyní (na čas) klidně spát. Alespoň co se týká Svobodné Evropy. Brněnský soud už však připravuje jiný proces: v něm se bude současný brněnský podnikatel Minařík zodpovídat z pojišťovacího podvodu za více než pět milionů korun.

Soud rozhodl neveřejně. Proč?

Jak je možné, že o osudu mezinárodně sledovaného případu, v němž jde navíc o podezření z plánování teroristického útoku, rozhodne nakonec soud v neveřejném jednání? Je to vůbec správné? Možné odpovědi jsou dvě. První: čistě podle zákona je to v pořádku.

Existuje však i druhá odpověď: "Samozřejmě, že to mělo být veřejné, znám lidi, kteří byli při explozi v roce 1981 vážně zraněni. Veřejné jednání mohlo vnést více světla do toho, zda byla spojitost mezi výbuchem v roce 1981 a Minaříkovými plány," říká Zdeněk Šedivý, někdejší ředitel československé sekce Rádia Svobodná Evropa.

Nestalo se poprvé, že si soudci ožehavé téma z české minulosti rozhodli v tichosti a jen se zpožděním oznámili výsledek. Podobně rozhodl Nejvyšší soud ostře sledovaný případ Karla Vaše, který zosnoval justiční vraždu hrdiny z druhé světové války Heliodora Píky.

Oba verdikty mají jedno společné: soudy rozhodly ve prospěch obou podezřelých a ti unikli bez trestu. Zákony však tomuto postupu nijak nebrání. "Bohužel jsme v situaci, kdy jsou práva obviněného chráněna přísněji, než je veřejný zájem na potrestání lidí obviněných z činů spojených s minulostí," říká Kateřina Šimáčková z katedry ústavního práva Masarykovy univerzity v Brně.

Jinými slovy: obviněný právo má větší právo na veřejné projednání svého případu než veřejnost. Ne všichni soudci se však na neveřejná soudní jednání dívají stejně. "Tento postup je v souladu se zákonem, ale přesto i z hlediska věrohodnosti soudnictví by se některé věci neměly projednávat neveřejně," řekl místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera.

V případě agenta Minaříka se však soudy řádným jednáním vůbec nezatěžovaly. Rozhodly jeho stíhání zastavit usnesením podle ustanovení, které jim umožňuje takto postupovat v případech, kdy se ukáže, že nejde o trestný čin.

"Jestliže po jedenácti letech dojde soud k závěru, že se nejedná o trestný čin, je to tristní a hodně drahé zjištění. Je to špatná vizitka práce orgánů činných v trestním řízení," říká místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.