Oba muži totiž stáhli svůj souhlas s tím, aby byla zmrazená embrya použita i po rozchodu páru.
Evansová uvedla, že tato forma oplodnění pro ni byla jedinou přirozenou cestou k početí dítěte od té doby, co prodělala rakovinu. "Zoufale po dítěti touží, vždycky o něm snila," řekl její právník novinářům.
"Říci, že je Natallie zklamaná by bylo slabé, je zničená. Ta embrya jsou pro ni její děti. Lorraine je rozhodnutím soudu přirozeně také zklamaná a rozrušená," pokračoval obhájce.
Obě ženy soudně napadly zákon o oplodnění a embryolgii z roku 1990. Podle ní musí být embryo zničeno, pokud jedna ze zúčastněných stran nesouhlasí s jeho dalším uložením a použitím.
Soudce Nicholas Wall vyjádřil ženám své sympatie, nicméně řekl, že zákon musí být dodržen. "Zákon umožňuje muži říci, že nechce být otecem dítěte ženy, se kterou se rozešel a se kterou nemá kromě zmrazenýcj embryí už nic společného," prohlásil soudce.
"Bylo by snadné kritizovat muže v pozici těch z tohoto případu. Taková kritika v mém rozsudku by ale nebyla fér," doplnil soudce.
Evansová si nechala odstranit vajíčka z vaječníků před svým onemocněním rakovinou. Headleyová v té době už měla dvě embrya v "lékařské uschově".
Britský zákon o oplodnění stanovuje, že souhlas kterékoli strany může být stažen kdykoli před použitím embrya. Podle soudce Walla bere zákon velký ohled na nenarozené dítě.
Wall také řekl, že pokud by se ženám jejich přání splnilo a dítě z embrya by porodily, byli by muži jejich biologickými otci a nesli by za ně i finanční odpovědnost. Nemohli by si ale užít žádnou formu přirozeného rodičovského vztahu.
Předseda etické komise Britské lékařské komory dr. Michael Wilks rozsudek přivítal jako správné rozhodnutí. "Měnit zpětně pravidla o souhlasu by bylo velmi nebezpečné," prohlásil Wilks.
