Obžaloba viní z trestného činu obecného ohrožení tři muže. Podnikatele Bohumila Doláka, jehož firma opravu dvou věží v Omlenici prováděla, Jaroslava Lenharta, který jako realizační manažer další společnosti generální opravu sil zajišťoval, a Vadima Masopusta, finančního manažera ZZN Pelhřimov. Té smaltované věže na hnojivo patří.
Soudkyně Jitka Juřicová vyslechla pouze Doláka a Lenharta. Masopusta zastupovala obhájkyně. "Tvrdím, že jsme práce odvedli dobře a pád věže nezpůsobila žádná naše chyba. Chtěl bych ale vyjádřit lítost nad tím, co se stalo," argumentoval Dolák. Obžaloba ho totiž viní, že na zadanou práci neměl projekt, používal na opravu věže repasované díly a nevyměnil zkorodované šrouby. Navíc, nebyla provedena žádná zátěžová zkouška.
Dolák vysvětloval, že využití repasovaných dílů je zcela běžnou věcí. "Ten plech je z obou stran krytý smaltem, nemůže se tedy opotřebovat. Ve firmě, pro kterou jsme práci dělali, ho očistí od mastného nánosu z hnojiva a může se bez problémů znovu instalovat," uvedl.
Bránil se i nařčení z použití zrezivělých šroubů. "Dávali jsme na repasované díly nové, ty staré by tam ani nešly. A u zbývajících dílů jsme jich měnili desítky," konstatoval.
Připomněl také, že žádnou jinou zkoušku hotového sila než vizuální ani provádět nemohli. "Nebylo tam totiž potrubí." Do sila pak před tragédií postupně firma ZZN napustila 631 tun hnojiva. Poté se věž zřítila.
Lenhart připustil, že kvůli svým zdravotním problémům převzal dokončenou stavbu od Doláka jen formálně. Stejně tak to učinil ale zřejmě i Masopust z firmy ZZN.
