Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spor o akvapark začíná od nuly, Bublava a Skanska se zkusí dohodnout

  14:04aktualizováno  14:04
I na sokolovském soudci Jaroslavu Simetovi je vidět, jak je nešťastný z kauzy bublavský akvapark. Už deset let řeší, jestli obec dluží stavební firmě Skanska 38 milionů korun, nebo naopak zda firma dluží obci 57 milionů. A komu tedy patří torzo nechtěného vodního ráje. Zdaleka ještě není konec.

Aquapark Bublava | foto: Martin Stolař, MAFRA

Poté, co Nejvyšší soud na jaře překvapivě zrušil všechny dosavadní rozsudky, se případ vrátil Simetovi na stůl. Mohl na úterním jednání začít od nuly.

"Je to absurdní situace, být po deseti letech znovu na začátku. Straší mě délka řízení," povzdychl si soudce. Nenápadně znovu přesvědčoval znesvářené strany, aby se samy dohodly na urovnání sporu. A zdá se, že částečně uspěl.

Právníci obce a stavebního gigantu slíbili, že se sejdou a dali si měsíční lhůtu na hledání kompromisu.

"Myslím, že po verdiktu Nejvyššího soudu jsme teď na tom relativně lépe. Chci v obecním zastupitelstvu probrat, jak dál," řekl starosta Igor Jirsík. Soudce směrem k němu naznačoval, že Bublava nemůže být absolutním vítězem pře a minimálně by měla uznat, že když si akvapark objednala, tak je i vlastníkem nedokončeného díla. To vedení obce odmítalo s tím, že betonové torzo nikdy nepřevzalo.

Kauza akvapark

  • květen 1997 - vznikl záměr výstavby
  • 21. 6. 1999 - obec prodala pozemky pod budoucím aquaparkem firmě Hard-Invest (později je vysoudila zpět)
  • 21. 7. 1999 - vydáno stavební povolení
  • 2. 8. 1999 - obec uzavřela s dodavatelskou firmou IPS (později Skanska) smlouvu o dílo na 94,9 mil. Kč
  • 12. 8. 1999 - ministerstvo financí přidělilo první dotaci 17 mil. Kč
  • 30. 5. 2000 - ministerstvo financí přidělilo druhou dotaci 20 mil. Kč
  • 2001 - třetí dotace ve výši 20 mil. Kč od ministerstva školství
  • 2002 - další peníze nepřišly a stavba se zastavuje
  • 2002 - obec má kvůli chybám začít státu vracet dotace - po odpuštění části pokuty činí dluh 30,6 mil. Kč
  • 2012 - Bublava má zablokovaný majetek, dluh snížila na 20 mil. Kč

Původně soudy rozhodovaly ve prospěch firmy Skanska. Ta žalovala obec proto, že zaplaceno dostala 57 milionů, ale prostavěla ještě o 19 milionů víc (i s úroky žádala navíc 38 milionů).

Jirsík oponoval, že Skanska fakturovala část prací a materiálu dvakrát a že například tobogán, bazén, chrliče a nátěry v budově zcela chybí.

Nakonec se obec oháněla a u Nejvyššího soudu uspěla s argumentem, že výběrové řízení a výběr dodavatele vůbec neschválilo obecní zastupitelstvo. A tudíž že smlouvy se Skanskou jsou od počátku neplatné.

Dožadovala se proto vrácení zaplacené částky 57 milionů korun s tím, ať si firma nedokončenou budovu ponechá. "Skanska nikdy neměla v úmyslu stavbu vlastnit," ujišťoval právník firmy Jiří Fišera.

"Obecní zastupitelstvo asi o věcech nerozhodovalo. Jen bralo na vědomí to, co udělal sám starosta (tehdy Bohumil Havel, pozn. red.). Musíme tedy znovu zhodnotit, jak obec dospěla k tomu, že si nechá postavit akvapark. A jestli byl porušen tehdejší zákon o zadávání veřejných zakázek," popsal soudce Simet, co se chystá zkoumat. Zároveň ale naznačil, že by mohly už být překročeny promlčecí lhůty.

V soudní síni se smáli i advokáti

Bublavské zastupitele už soudce v roce 2009 vyslýchal a znovu to dělat nemusí. Tehdy se smáli i advokáti v soudní síni.

"Někdo vyhrál výběrové řízení. Někdo to posoudil a vybral vítěze. My ne," vykládal tehdejší místostarosta Jindřich Kováč. Sám přitom účinkoval ve výběrové komisi.

Spoustu důležitých věcí rozhodovali zastupitelé na neveřejných poradách. Nikdo si nevzpomněl, kdo vlastně s myšlenkou stavět akvapark přišel. O stavbě za 100 milionů korun jsou zmínky pouze ve třech usneseních obce z roku 1999. Navíc zastupitelé jen zpětně "brali na vědomí", že se konala soutěž a že starosta podepsal smlouvy s vítězem.

O mnohém svědčí to, že výběrové řízení Bublava vyhlásila v březnu 1999 a zastupitelé to vzali na vědomí v květnu.

"Všechny úkony, které směřovaly k výběru firmy a k podpisu smluv jsou neplatné. Starosta se pasoval do role zástupce obce, který může vytvářet vůli obce. Tak to být ale nesmělo," uvedla právnička bublavské radnice Alena Králová.

Případ byl odročen na neurčito.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.