Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud vyřkl ortel nad Noriegou: sedm let za mřížemi kvůli praní špinavých peněz

  14:18aktualizováno  15:35
Pařížský soud poslal bývalého panamského diktátora Manuela Noriegu na sedm let za mříže. Prokuratura ho usvědčila z praní špinavých peněz. Bývalý diktátor stál podle obžaloby za machinacemi s částkou 15 milionů tehdejších francouzských franků, dnes asi 59 milionů korun.

Generál Manuel Antonio Noriega na archivním snímku z roku 1989 | foto: AP

V 80. letech údajně poslal do dnes už neexistující francouzské banky provize, které dostal od kolumbijského kokainového kartelu a za které jeho manželka a společnost nakoupily mimo jiné tři luxusní byty v Paříži. Ty mu později Francie zabavila. Šestasedmdesátiletý muž označil svůj proces ve Francii za spiknutí.

Noriega už kvůli obchodování s drogami strávil dvacet let ve vězení v USA. Spojené státy ho vydaly do Francie letos v dubnu poté, co si odpykal trest v Miami. Jeho vydání komplikoval několik let status válečného zajatce. Ten mu přiznal americký soud v roce 1990, neboť Panama byla tehdy s USA ve válečném stavu.

Odvolávali se na něj i Noriegovi obhájci, kteří požadovali jeho vydání do Panamy. Tam sice také čelí obviněním, a z těžších zločinů než ve Francii, ale panamské zákony umožňují lidem nad 70 let odpykat si trest v domácím vězení.

Panama

V Panamě by Noriegu čekaly procesy za zločiny, jichž se podle obžaloby dopustil v 80. letech, kdy jako vrchní velitel panamské armády tvrdě potíral opozici.

Nejznámější je případ opozičního aktivisty Huga Spadafory, který byl nalezen s uťatou hlavou v sousední Kostarice v září 1985. Za podíl na jeho vraždě byl už Noriega v Panamě v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům vězení.

Dalších 20 let mu hrozí za takzvaný Albrookský masakr, při němž bylo zastřeleno 11 vojáků, včetně majora Moisése Giroldiho, kteří se Noriegu v říjnu 1989 pokusili svrhnout.

Manuel Antonio Noriega

Před 30 lety byl jako šéf panamských zpravodajských služeb zdrojem informací americké CIA o Střední Americe. Později ale začal inkasovat dolary i od medellínského drogového kartelu a nakonec soustředil ve svých rukách i veškerou moc v Panamě.

Noriega se stal šéfem zpravodajských služeb v Panamě v roce 1968. CIA pak dodával informace třeba o kubánském vůdci Fidelu Castrovi a byl jejím kontaktem pro Salvador a Nikaraguu, kde USA tajně vyzbrojovaly tamní ultrapravicové protivládní jednotky. V 80. letech CIA pomáhal v boji proti pašerákům drog v Kolumbii.

V roce 1983 se stal vrchním velitelem armády, a de facto tak ovládal zemi. V únoru 1988 byl v USA obžalován z účasti na obchodu s drogami a praní špinavých peněz. V květnu 1989 se konaly v Panamě prezidentské a parlamentní volby, jejichž výsledky ale vláda anulovala.

Noriega vytvořil vlastní parlament a sám se prohlásil hlavou státu. V září 1989 přerušily USA s Panamou diplomatické styky a oznámily zpřísnění finančního embarga. V listopadu se stal Noriega předsedou parlamentu, jenž pak schválil rezoluci oznamující, že Panama je s USA ve válečném stavu. Několik dní nato vpadly do Panamy americké jednotky. Noriega uprchl. Několik dnů se skrýval na vatikánské diplomatické misi v Panamě, než se 4. ledna vzdal Američanům.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Desítky vozidel se za sebou nahromadilo po záplavách na Krymu
VIDEO: Auta se po záplavách na Krymu naskládala za sebou jako domino

Páteční prudké deště způsobily na poloostrově Krym záplavy. Jedním z následků velké vody a bahna bylo i odvlečení asi padesátky aut, která se následně za sebou...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.