Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud vyřkl ortel nad Noriegou: sedm let za mřížemi kvůli praní špinavých peněz

  14:18aktualizováno  15:35
Pařížský soud poslal bývalého panamského diktátora Manuela Noriegu na sedm let za mříže. Prokuratura ho usvědčila z praní špinavých peněz. Bývalý diktátor stál podle obžaloby za machinacemi s částkou 15 milionů tehdejších francouzských franků, dnes asi 59 milionů korun.

Generál Manuel Antonio Noriega na archivním snímku z roku 1989 | foto: AP

V 80. letech údajně poslal do dnes už neexistující francouzské banky provize, které dostal od kolumbijského kokainového kartelu a za které jeho manželka a společnost nakoupily mimo jiné tři luxusní byty v Paříži. Ty mu později Francie zabavila. Šestasedmdesátiletý muž označil svůj proces ve Francii za spiknutí.

Noriega už kvůli obchodování s drogami strávil dvacet let ve vězení v USA. Spojené státy ho vydaly do Francie letos v dubnu poté, co si odpykal trest v Miami. Jeho vydání komplikoval několik let status válečného zajatce. Ten mu přiznal americký soud v roce 1990, neboť Panama byla tehdy s USA ve válečném stavu.

Odvolávali se na něj i Noriegovi obhájci, kteří požadovali jeho vydání do Panamy. Tam sice také čelí obviněním, a z těžších zločinů než ve Francii, ale panamské zákony umožňují lidem nad 70 let odpykat si trest v domácím vězení.

Panama

V Panamě by Noriegu čekaly procesy za zločiny, jichž se podle obžaloby dopustil v 80. letech, kdy jako vrchní velitel panamské armády tvrdě potíral opozici.

Nejznámější je případ opozičního aktivisty Huga Spadafory, který byl nalezen s uťatou hlavou v sousední Kostarice v září 1985. Za podíl na jeho vraždě byl už Noriega v Panamě v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům vězení.

Dalších 20 let mu hrozí za takzvaný Albrookský masakr, při němž bylo zastřeleno 11 vojáků, včetně majora Moisése Giroldiho, kteří se Noriegu v říjnu 1989 pokusili svrhnout.

Manuel Antonio Noriega

Před 30 lety byl jako šéf panamských zpravodajských služeb zdrojem informací americké CIA o Střední Americe. Později ale začal inkasovat dolary i od medellínského drogového kartelu a nakonec soustředil ve svých rukách i veškerou moc v Panamě.

Noriega se stal šéfem zpravodajských služeb v Panamě v roce 1968. CIA pak dodával informace třeba o kubánském vůdci Fidelu Castrovi a byl jejím kontaktem pro Salvador a Nikaraguu, kde USA tajně vyzbrojovaly tamní ultrapravicové protivládní jednotky. V 80. letech CIA pomáhal v boji proti pašerákům drog v Kolumbii.

V roce 1983 se stal vrchním velitelem armády, a de facto tak ovládal zemi. V únoru 1988 byl v USA obžalován z účasti na obchodu s drogami a praní špinavých peněz. V květnu 1989 se konaly v Panamě prezidentské a parlamentní volby, jejichž výsledky ale vláda anulovala.

Noriega vytvořil vlastní parlament a sám se prohlásil hlavou státu. V září 1989 přerušily USA s Panamou diplomatické styky a oznámily zpřísnění finančního embarga. V listopadu se stal Noriega předsedou parlamentu, jenž pak schválil rezoluci oznamující, že Panama je s USA ve válečném stavu. Několik dní nato vpadly do Panamy americké jednotky. Noriega uprchl. Několik dnů se skrýval na vatikánské diplomatické misi v Panamě, než se 4. ledna vzdal Američanům.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Italský politik a zakladatel Hnutí 5 Hvězd Beppe Grillo na archivním snímku
Itálie chce bojovat proti fake news, zavádí do škol nový předmět

Italská vláda zavádí do škol předmět, v němž se budou studenti učit, jak rozeznat fake news a konspirační teorie na sociálních sítích. Jedním z důvodů je, že...  celý článek

Ruský prezident Putin vystoupil na konferenci v Soči, která je věnovaná...
Trump si zaslouží respekt, Rusko může vést žena, říká Putin

Americký prezident Donald Trump by měl být respektován, protože má demokratický mandát z řádných voleb. Na konferenci v Soči to ve čtvrtek prohlásil ruský...  celý článek

„Toto je korejská odpověď!“ Jeden z plakátů z dílny severokorejské propagandy.
KLDR už brzy zdokonalí své jaderné zbraně, varoval šéf CIA

Severní Koreu dělí jen měsíce o dalšího zdokonalení jejího jaderného arzenálu. Na bezpečnostní konferenci ve Washingtonu to ve čtvrtek prohlásil šéf americké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.