V 80. letech údajně poslal do dnes už neexistující francouzské banky provize, které dostal od kolumbijského kokainového kartelu a za které jeho manželka a společnost nakoupily mimo jiné tři luxusní byty v Paříži. Ty mu později Francie zabavila. Šestasedmdesátiletý muž označil svůj proces ve Francii za spiknutí.
Noriega už kvůli obchodování s drogami strávil dvacet let ve vězení v USA. Spojené státy ho vydaly do Francie letos v dubnu poté, co si odpykal trest v Miami. Jeho vydání komplikoval několik let status válečného zajatce. Ten mu přiznal americký soud v roce 1990, neboť Panama byla tehdy s USA ve válečném stavu.
Odvolávali se na něj i Noriegovi obhájci, kteří požadovali jeho vydání do Panamy. Tam sice také čelí obviněním, a z těžších zločinů než ve Francii, ale panamské zákony umožňují lidem nad 70 let odpykat si trest v domácím vězení.
Panama |
V Panamě by Noriegu čekaly procesy za zločiny, jichž se podle obžaloby dopustil v 80. letech, kdy jako vrchní velitel panamské armády tvrdě potíral opozici.
Nejznámější je případ opozičního aktivisty Huga Spadafory, který byl nalezen s uťatou hlavou v sousední Kostarice v září 1985. Za podíl na jeho vraždě byl už Noriega v Panamě v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům vězení.
Dalších 20 let mu hrozí za takzvaný Albrookský masakr, při němž bylo zastřeleno 11 vojáků, včetně majora Moisése Giroldiho, kteří se Noriegu v říjnu 1989 pokusili svrhnout.
Manuel Antonio NoriegaPřed 30 lety byl jako šéf panamských zpravodajských služeb zdrojem informací americké CIA o Střední Americe. Později ale začal inkasovat dolary i od medellínského drogového kartelu a nakonec soustředil ve svých rukách i veškerou moc v Panamě. Noriega se stal šéfem zpravodajských služeb v Panamě v roce 1968. CIA pak dodával informace třeba o kubánském vůdci Fidelu Castrovi a byl jejím kontaktem pro Salvador a Nikaraguu, kde USA tajně vyzbrojovaly tamní ultrapravicové protivládní jednotky. V 80. letech CIA pomáhal v boji proti pašerákům drog v Kolumbii. V roce 1983 se stal vrchním velitelem armády, a de facto tak ovládal zemi. V únoru 1988 byl v USA obžalován z účasti na obchodu s drogami a praní špinavých peněz. V květnu 1989 se konaly v Panamě prezidentské a parlamentní volby, jejichž výsledky ale vláda anulovala. Noriega vytvořil vlastní parlament a sám se prohlásil hlavou státu. V září 1989 přerušily USA s Panamou diplomatické styky a oznámily zpřísnění finančního embarga. V listopadu se stal Noriega předsedou parlamentu, jenž pak schválil rezoluci oznamující, že Panama je s USA ve válečném stavu. Několik dní nato vpadly do Panamy americké jednotky. Noriega uprchl. Několik dnů se skrýval na vatikánské diplomatické misi v Panamě, než se 4. ledna vzdal Američanům. |