Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud vrátil stížnost na školy

  22:25aktualizováno  22:25
Ústavní soud odmítl stížnost pražského advokáta Miroslava Sylly zpochybňující systém přijímání studentů na vysoké školy. Na verdikt čekala řada odborníků i představitelů vysokých škol, kteří považují současnou praxi za naprosto nevyhovující. "Věc jsme museli odmítnout, neboť stížnost nesplňovala všechny zákonné náležitosti," řekl soudce Ústavního soudu Vladimír Paul. Sylla se podle zákona musí nejprve obrátit na obecné soudy a teprve poté až na Ústavní soud. To znamená, že soudci Ústavního soudu mohou mít za čas stížnost na svých stolech znovu.

K jejímu podání Syllu vyprovokovala anabáze dcery Markéty. Jedenadvacetiletá dívka si letos podala přihlášku na vysokou školu, na obor anglistika, amerikanistika. Přijímací zkoušky zvládla. Přesto na konci června dostala stejně jako tisíce jiných studentů odmítavý dopis: pro velký počet zájemců jste nebyla přijata. Markéta se proti rozhodnutí odvolala a do odvolání uvedla, že je ochotna za své vzdělání zaplatit.

"Třeba proto, že věří sama v sebe, v to, že je to pro ni výhodná investice. Do svého vzdělání ostatně už investovala značné částky - například při studiu na střední škole v USA," vypočítává Sylla.

Ani to ovšem nezabralo a z vysoké školy přišel znovu odmítavý dopis. A tak se Syllovi obrátili na Ústavní soud. V podané stížnosti se domáhali zrušení rozhodnutí o nepřijetí, které podle nich porušilo Markétina práva garantovaná Listinou práv a svobod i dalšími mezinárodními smlouvami.

"Nedovoláváme se práva na vzdělání jako absolutního práva. Naše stížnost vychází ze zdůvodnění nepřijetí. A to znělo, že se Markéta již neumístila v počtu přijímaných uchazečů, který stanovila vysoká škola," říká Sylla.

V ústavní rovině to znamená, že jí byl odepřen přístup ke vzdělání proto, že již není v "možnostech společnosti" jí toto vzdělání poskytnout. "Jenže - kritérium 'možnostní společnosti' se přece nemůže vztáhnout i na případ, kdy uchazeč nabídne, že si své vzdělání zaplatí sám," soudí Sylla.

Stížnost Markéty a jejího otce spočívá i v tom, že se odvolává na porušení práva podnikat, které též garantuje listina. "Investice do vzdělání je totiž nepochybně investicí za účelem zisku, a splňuje tudíž charakteristický znak podnikání," tvrdí Sylla. Ten nevyloučil, že se se stížností obrátí k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Syllovi nepokrytě drží palce řada vysokoškolských hodnostářů. "Jeho stížnost totiž má hlavu a patu. Je naprosto legitimní, když se někdo dovolává práva investovat do své budoucnosti. Je jen škoda, že se u nás tímto způsobem neuvažuje běžně," míní rektor Masarykovy Univerzity v Brně Jiří Zlatuška.

Podobně uvažuje i předseda Rady vysokých škol a zároveň děkan Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni František Ježek. "Jsem jen rád, že někdo napadl rozhodování o přijímání. Konečně někdo našel odvahu do toho jít. A je jasné, že bude mít u soudu úspěch, protože podle mne nepochybně v právu je," soudí Ježek.

Verdikt soudu by podle něho měl přispět ke změně postavení a financování vysokých škol. "Stát buďto musí platit studium všem, kteří splní podmínky, anebo - pokud na to nemá - musí vymyslet jinou alternativu. Například umožnit placené studium. Vybírání školného," říká Ježek.

Díky školnému od studentů, na které dnes školy nemají kapacity, by si totiž vysoká škola mohla pronajmout právě chybějící posluchárny, učitele a podobně.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Chce EU zakázat písmeno „Ř“? Dezinformacím na internetu neujdou ani děti

Závislost na internetu, kyberšikana, dezinformace. Těmto rizikům jsou vystaveny všechny děti, které používají internet. Je proto důležité, aby se mediálně...  celý článek

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě
PŘEHLED: Co ve volbách slibují strany pro armádu a obranu

Jak se politické strany a hnutí, ucházející se o přízeň voličů ve sněmovních volbách, staví k otázkám zajištění bezpečnosti a obrany? Přinášíme ucelený...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Baráčky jak lepidlem k sobě přilepené. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.