Národní památkový ústav to považuje za průlom do Benešových dekretů a zvažuje, zda ještě využije mimořádného opravného prostředku.
"Námitky ze strany památkového ústavu jsou liché," zdůvodnil rozsudek předseda soudního senátu Pavel Kučera.
Památkáři se chtějí napřed poradit s advokátem, zda ještě najdou zásadní důvody pro dovolání. "Spokojeni nejsme, protože máme jiný názor, ve hře je výklad Benešových dekretů. V zásadě pokud nebudeme mít pochybnosti, není důvod, abychom kladli překážky oprávněným nárokům," uvedl ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu v Pardubicích Jiří Švec.
Dvaašedesátiletá dědička žádá kromě ceněného zámku také přilehlý anglický park, letohrádek, starou hájovnu a historický trakt na Trčkově náměstí.
Její otec doktor Josef Colloredo-Mansfeld přišel o opočenský velkostatek v roce 1942, kdy mu ho zkonfiskovali Němci jako nepříteli Říše. Po druhé světové válce mu ho úřady ale nevydaly.
Hrabě i s manželkou a dcerou odešel koncem roku 1947 do emigrace napřed v Rakousku a pak v Kanadě. Colloredo-Mansfeld zemřel v lednu roku 1990 v Salzburgu.
|
Potomci šlechticů žádají o majetek. Čtěte ZDE |
Památkáři se však brání tím, že Colloredo nebyl perzekuovaným člověkem. Naopak dokazovali, že kolaboroval, požádal o německou státní příslušnost a připravil se tím o české občanství.
Opočenský zámek se pyšní několika ceněnými rodovými sbírkami, vystavují se tu zbraně, obrazy a etnografické sbírky. Také o sbírky se zvlášť vede další spor, v něm už Kristina Colloredo-Mansfeldová spolu s bratrancem Jeromem získali 68 obrazů.
Zámek patří k nejnavštěvovanější památce v Hradeckém kraji, loni sem zavítalo kolem šedesáti tisíc lidí.
Dědička opočenského panství obdržela od státu během posledních dvou let 4800 hektarů lesů a asi dvacet domů. V Opočně už rekonstruovala byt, malířka střídavě žije v Čechách, Řecku a Rakousku.
|
Co se cení na opočenském zámku |
|
Hrad Opočno připomíná Kosmova kronika roku 1068. Původně gotický hrad začal Zdeněk Trčka z Lípy a na Vlašimi roku 1527 přestavovat na renesanční sídlo. Zámek dostal sgrafita, arkádové nádvoří, ale zachoval si i obranné prvky. Po požáru na konci 17. století nechali majitelé provést úpravy podle barokních trendů. Kolem roku 1820 nechali Colloredo-Mansfeldové v údolí Zlatého potoka vybudovat anglický park, tehdejší úpravy se dotkly i zámku a letohrádku. Z počátku 20. století pocházejí poslední úpravy zámeckých interiérů inspirované barokem a rokokem. Tím se však znehodnotily původní interiéry z období renesance. Rodová obrazárna - vznikla na konci 18. století za Františka Gundakara Colloredo-Mansfelda. Zahrnuje vynikající díla benátské a neapolské školy, dokumentuje vývoj italské malby od 16. do 18. století. Jsou v ní díla z okruhu Tintoretta či Raffaela. Colloredové obrazy původně vystavovali nedaleko Vídně a v Praze, v polovině 19. století se sbírka scelila a od roku 1895 je v Opočně. Sbírka historických zbraní - čítá na deset tisíc kusů a dokumentuje vývoj evropské výzbroje a válečnictví od konce 15. století do první světové války. Jsou v ní například šavle jatagany z Bosny a Hercegoviny, indické sekery a kolekce dýk a šavlí z jihovýchodní Asie. Etnografická sbírka - sbírku artefaktů z černé Afriky shromáždil a začátkem 20. století zpřístupnil nevlastní dědeček Kristiny Colloredo-Mansfeldové Josef. Ten podnikl dvě cesty do jižního Súdánu. Součástí sbírky jsou i indiánské předměty. |
 Královéhradecký krajský soud rozhodl, že stát má vrátit zámek v Opočně dceři posledního majitele Kristině Colloredo-Mansfeldové (na snímku), 13. května 2003 |
