Oba by měli jako svědci vypovídat v řízení, v němž vyšetřovatel ministerstva spravedlnosti pátrá po tom, kdo médiím prozradil totožnost tajné agentky CIA.
Prozrazení jména je federální zločin a v takovém případě musí podle úterního výnosu odvolacího soudu ve Washingtonu novináři spolupracovat.
"První dodatek ústavy nezakládá žádné privilegium na zadržování hledaných důkazů," odvolal se soud na dodatek, který zakotvuje svobodu tisku a právo na svobodu projevu. Právě na tento dodatek se ovšem tradičně odvolávají při ochraně svých pramenů i američtí novináři. Povinnost chránit zdroje patří k nepsaným pravidlům americké žurnalistiky. Počítají s tím média i ti, kdo jim dávají informace.
Kauza je v USA ostře sledována. Pokud skončí až před Nejvyšším soudem, bude to po více než třiceti letech poprvé, kdy se bude tato instance zabývat právem médií na utajování zdrojů. V roce 1972 soud rozhodl, že novináři musí zdroj prozradit. Tehdy šlo o reportáž z prostředí výrobců drog, kde policie vyšetřovala několik zločinů.
Současná aféra je mnohem důležitější. Týká se citlivých vztahů mezi novináři a politiky. Bude přitom brána jako precedens a pro obě strany, média i politické činitele, je potenciálně nebezpečná.
Kauza začala v červenci 2003 názorovým článkem v deníku New York Times, v němž bývalý diplomat Spojených států v Africe Joseph Wilson označil za lživé tvrzení prezidenta George Bushe o tom, že Irák měl v Africe nakupovat jaderný materiál. Na tento článek o týden později v New York Times reagoval známý nezávislý novinář Robert D. Novak, který prozradil, že Wilsonova manželka Valerie Plameová je agentkou CIA na poli zbraní hromadného ničení.
Požár vypukl na obou stranách. Po zdroji a účelu této informace pátrali další novináři. Podle nich se kdosi z Bílého domu chtěl Wilsonovi pomstít za jeho kritiku Bushe. Na druhé straně ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování, kdo totožnost agentky médiím prozradil.
Matthew Cooper a Judith Millerová nejsou jediní novináři, kteří kauzu sledovali. Jsou ale z prominentních médií a na rozdíl od některých svých kolegů odmítli říci, od koho získali informace. Millerová, která v roce 2001 získala Pulitzerovu cenu za články o teroristické Al-Kajdě, přitom o celé aféře nestihla otisknout ani řádku.
"Pokud půjde Judy do vězení za to, že neprozradila své zdroje k článku, který nikdy nevyšel, vznikne tím nebezpečný precedens, který podlomí svobodu tisku," reagoval na výnos soudu Arthur Sulzberger, vydavatel listu New York Times. Sami novináři prý raději půjdou do vězení, než by prozradili svůj pramen informací. "Jsem připravena riskovat vězení," řekla sama Judith Millerová.