Podle Nejvyššího soudu nemusí mít organizovaná skupina organizátora. Ilustrační foto.

Podle Nejvyššího soudu nemusí mít organizovaná skupina organizátora. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Soud: V organizované skupině není třeba organizátora

  • 7
Skupina pachatelů trestného činu může být soudem hodnocena jako organizovaná, i když žádný z jejích členů není rozsudkem označen za organizátora. Jde o dva různé právní pojmy, které nelze směšovat. Uvedl to Nejvyšší soud v rozhodnutí, kterým zamítl dovolání trojice únosců.

Muži se zmocnili manažera brněnské počítačové firmy a požadovali za jeho vydání 11 milionů korun. Mnohaleté rozsudky, které jim vyměřil Krajský soud v Brně a poté i Vrchní soud v Olomouci, tak zůstávají v platnosti.

Za organizovanou skupinu lze podle Nejvyššího soudu považovat sdružení nejméně tří lidí, kteří jednají koordinovaně a dělí si mezi sebou úkoly.

"Nevyžaduje se, aby na činnosti skupiny byla některá osoba zúčastněna jako organizátor. Dělba úkolů může být zajisté provedena organizátorem, ale stejně tak například jedním z přímých pachatelů trestného činu," stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Plánovanou a organizovanou kriminalitu hodnotí soudy přísněji. Příprava a dělba úkolů zvyšuje šanci na úspěšné provedení trestného činu, a tím i jeho společenskou nebezpečnost, míní Nejvyšší soud.

Únosci Josef Jílek, Vladimír Burda a Rudolf Vysušil odešli od soudů s pěti- až jedenáctiletými tresty. Čtvrtý z mužů dostal podmínku a na Nejvyšší soud se neobracel.

Manažera společně unesli přímo z brněnské ulice. Drželi jej dva týdny připoutaného k zábradlí v domě, kde se skrývali. Muže se podařilo zachránit u motorestu Melikana nedaleko Prahy, a to ve chvíli, kdy měly být pachatelům předány peníze. - více zde

Únosci vinu popírali a shazovali jeden na druhého. Mozkem operace měl být podle vyšetřovatelů Burda, vzdělaný muž, který se živil zahraničním obchodem i transakcemi na internetových burzách.

,

Video