Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud uznal Koštunicu prezidentem

  20:37aktualizováno  20:37
Jugoslávský ústavní soud potvrdil vítězství Vojislava Koštunici v prezidentských volbách. Srbský parlament, v němž má dosud většinu vládní strana Slobodana Miloševiče, uzná podle nezávislé agentury Beta na svém pondělním zasedání Koštunicu jugoslávským prezidentem. Opozice rovněž očekává, že parlament rozhodne o odvolání ministra vnitra.
V článku najdete záznam revolučních událostí, které jsme sledovali minutu po minutě, a portrét Vojislava Koštunici - muže plného rozporů, který zásadně odmítá pomoc západu a muže, který zastává ideu Velkého Srbska.
Exkluzivně pro iDNES píší spolupracovníci nadace Člověk v tísni z Bělehradu - uvnitř článku.

Kdo je Vojislav Koštunica - čtěte ZDE.

Revoluční události jsme sledovali minutu po minutě v on-line reportáži.

Výtah nejdůležitějších událostí z průběhu revoluce najdete ZDE

Rusko uznalo vítězství Koštunici
Ruský ministr zahraničí Igor Ivanov poblahopřál jménem ruského prezidenta Vladimira Putina vůdci jugoslávské opozice Vojislavovi Koštunicovi k vítězství ve volbách 24.září. Rusko se tak zařadilo do linie západu, který pád Miloševiče dlouho přivolával a horlivě mu aplaudoval.

Ivanov se setkal i se Slobodanem Miloševičem v Bělehradě. Tamní televizní stanice ukázala z toho setkání záběry, což vyvrací spekulace, že Miloševič opustil Bělehrad či dokonce Srbsko. Ivanov později ke schůzce sdělil, že Miloševič se i nadále chystá angažovat v politice prostřednictvím své Sociliastické strany Srbska.

Celou noc ze čtvrtka na pátek slavily rozjaření stoupenci opozice v Bělehradu a po celé Jugoslávii pád vlády prezidenta Slobodana Miloševiče.

Spolupracovnice společnosti Člověk v tísni Mina Mešanovićová v Bělehradu exkluzivně pro iDNES:

"Lidé jsou stále shromážděni na náměstí, kde jim Bělehraďané roznášejí jídlo a pití a přespolní zvou do svých domovů. Atmosféra je zde velmi příjemná, všichni lidé se radují z pádu režimu," líčí Mina Mešanovićová. Už několik hodin je mítink prokládán koncertem předních rockových skupin. "Pomalu začalo i uklízení města, při kterém dobrovolně pomáhají občané. Nový starosta města Milan St. Protić vyzval ty, kteří vyrabovali budovu svazového parlamentu, aby vrátili, co bylo ukradeno," říká.

Předsedkyně hospodářského soudu Milena Arezina byla přistižena, jak odnáší a ničí materiály ve své kanceláři. Arezina je odpovědná za řadu zákroků proti nezávislým médiím. Jiní činitelé režimu v Národní bance Jugoslávie se pokoušeli z banky odnést 10 milionů dolarů v hotovosti, ale představitelé Demokratické opozice Srbska je zadrželi. Podle Miny Mešanovićové se Radio B 92 pokoušelo navázat kontakt s Milenou Arezinou, ale jediné co od ní slyšeli, byla věta " Vy jste to zasraný radio, který jsem vymazala z registru?" ("Je li to onaj govnarski radio koji sam ja izbrisla iz registra?")

"Podle posledních zpráv to vypadá, že se ruský ministr zahraničí Igor Ivanov skutečně setkal s Miloševićem, a to v Belom Dvoru v Bělehradě," sděluje Mešanovićová, ale hned dodává, že mezi dav, stále shromážděný na náměstí, tato zpráva zatím nedorazila. Koštunica i ostatní vůdci Demokratické opozice Srbska (DOS) ovšem již několikrát varovali před revanšišmem a touhou po odplatě a varovali přítomné před pochodem na Dedinje (rezidenční čtvrť Bělehradu, kde má Milošević své sídlo).

Číslo konta SOS Srbsko:
350350350/5100
Investiční a poštovní banka, Praha 1

Internetové stránky: Člověk v tísni

V pátek ráno oznámili opoziční předáci, že vytvoří krizový výbor pro Jugoslávii, který převezme vládní moc v Srbsku a zajistí v zemi klid a pořádek.

Do Bělehradu přiletěl  ruský ministr zahraničí Igor Ivanov, který má jednat nejen s Vojislavem Koštunicou, ale i s Miloševičem. Podle opozice se však skrývá v bunkru u vesnice Beljanica na východě země a chrání ho 92.brigáda lehkého dělostřelectva jugoslávské armády.

Borislav Miloševič, jugoslávský velvyslanec v Moskvě prohlásil, že zvěsti, že Miloševič utekl, ho líčí jako muže bez morálky. "Proč by utíkal? Polovina národa ho otevřeně podporuje, Je vůdcem hlavní strany," prohlásil Miloševičův bratr.

Jugoslávská armáda nezasáhne 
Největší obavy, které panovaly během čtvrtečního převratu a celou noc mezi opozicí a lidem byly, že by mohla zasáhnout armáda. Generální štáb Jugoslávské armády jednal v Bělehradě od časného rána. Většina zdrojů se shoduje, že armáda nezasáhne. Americký generál Wesley Clark doporučil ostražitost spíše vůči jednotkám speciální policie.

Policie se během čtvrtečních demonstrací přidala poměrně rychle na stranu opozice. Opozice tvrdí, že místní představitelé policie a armády v Kragujevaci, Niši, Čačaku a Kraljevu se přidali na její stranu. "Bezpečnostní síly prohlásili, že budou loajální novému prezidentovi," uvádějí opoziční činitelé.

Koštunica: premiérem by měl být občan Černé Hory
Za nového prezidenta označují už i doposud provládní sdělovací prostředky (tisková agentura Tanjug) opozičního představitele Vojislava Koštunicu, který svolal zasedání nově zvoleného parlamentu. Podle Koštunicových vizí, jak je nastínil už ve čtvrtek v noci pro televizi RTS má funkci budoucího jugoslávského premiéra zastávat občan Černé Hory.

"Mandát (premiéra) bude svěřen někomu ze Socialistické lidové strany (SNP); někomu, kdo bude schopen smířit všechny černohorské strany a normálně komunikovat s Demokratickou stranou socialistů Černé Hory (DPS černohorského prezidenta Mila Djukanoviče)," řekl Koštunica. Jako příklad možného premiéra uvedl Zorana Žižiče, který je místopředseda SNP. Tato strana je v Černé Hoře opozicí a je loajální vůči Miloševičovi.

Nové volby a ústava budou do roka, tvrdí Koštunica
Koštunica kromě toho také řekl, že jeho vlastní prezidentský mandát bude velmi krátký. "Do roka by se měly konat nové volby, jichž by se měly zúčastnit všechny politické síly. Pak by měla být přijata nová ústava," dodal.

Bělehrad má nového starostu
Agentura Tanjug už v noci na pátek informovala, že Městská rada Bělehradu zvolila bělehradským starostou Milana Protiče ze strany Nové Srbsko, která je součástí opoziční koalice Demokratická opozice Srbska (DOS). DOS tak kontroluje 105 ze 110 míst městského zastupitelstva. Čtyři patří Miloševičově Socialistické straně Srbska a Jugoslávské levici (JUL) Miloševičovy manželky Mirjany Markovičové; jedno křeslo má Srbská radikální strana Vojislava Šešelje.

Co se stane s Miloševičem?
Celý svět sleduje napjatě dění v Jugoslávii a vyvstává řada spekulací, co se s Miloševičem stane. Zprávy o tom, kde se Miloševič skrývá a co se s ním stane, se různí. Jeden z opozičních předáků Djindič už v noci uvedl, že Miloševiče chrání v bunkru u vesnice Beljanica zhruba 40 kilometrů od východosrbského města Bor poblíž rumunsko-bulharské hranice 92.brigáda lehkého dělostřelectva.

Borislav Miloševič, Miloševičův bratr, velvyslanec v Moskvě, tvrdí, že svržený prezident je stále v Běleh

Jak bude podle opozice vypadat parlament
(vychází z výsledků voleb z 24. září)

Opozice získala 55 křesel ze 138 v dolní komoře a 10 křesel ze 40 v horní komoře jugoslávského federálního parlamentu. Miloševičovi socialisté získali 46 křesel v dolní komoře a 7 křesel v horní komoře. Černohorci, které Koštunica pozval k zasedání a kteří obsadili 2 křesla v dolní a 1 v horní komoře.

radě. Rusko se vyjádřilo, že nezvažuje poskytnutí azylu Miloševičovi.

Okolní balkánské státy vyzvaly své armády k bdělosti, protože předpokádají, že se Miloševič pokusí uprchnout z JSR. Rumunsko podle Pentagonu vydalo jugoslávským vojenským letadlům povolení použít rumunský vzdušný prostor. Z bělehradského vojenského letiště odstartovaly ve čtvrtek v noci tři vojenské letouny, ale o osobách na palubách není nic známo.

Koštunica ani bělehradský starosta se Miloševičovi mstít nechtějí
Koštunica odmítl vydat Miloševiče Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), i když je Miloševič obviněn z válečných zločinů. "Vždy, když se mne lidé ptali na Miloševičův osud v souvislosti s ICTY, rozhodně jsem odpovídal ne. Mám na práci tolik jiných věcí, abych v naší zemi vybudoval demokracii, že nemám čas přemýšlet o ICTY," řekl.

Neochotu vyřizovat si s Miloševičem účty vyjádřil také Milan Protič, kterého městská rada v Bělehradu zvolila starostou. "Nepomýšlíme na odplatu. Nikdy jsme na ni nemysleli a nehodláme se mstít na nikom, ani na Miloševičovi," řekl Protič.

Reportáž Václava Štěpánka z Bělehradu, spolupracovníka MF DNES
Karneval v ulicích Bělehradu
Svým očím nemohl věřit stařík, listující na stánku oblíbeným deníkem Politika. Místo obvyklých hysterických a nenávistných článků na úkor srbské opozice byla na první straně velká fotografie Vojislava Koštunici a záběry ze čtvrtečního politického převratu.

Několikrát obracel v ruce patřičnou sumu, nakonec však nekoupil a nespokojeně odcházel. Podobně se museli jistě cítit i obyvatelé některých odlehlejších oblastí, kam doléhal pouze signál státní srbské televize, když si večer pustili svoji oblíbenou zpravodajskou relaci, na níž jako host hovořil Zoran Djindjič. Inu, revoluce přišla do Srbska náhle a nečekaně.

Dostat se z periferie do centra Bělehradu a být tak "při tom" ani jinak není pro nezasvěceného vůbec jednoduché. Městská doprava v podstatě vůbec nejezdí, taxíky jsou přeplněné. Přesto se tam však všichni zájemci dostanou. Stačí zamávat na projíždějící auto a jeho řidič se slovy "je hotový" nebo "vítězství" zastaví a pak troubí až do města. K vidění jsou i malé zastavy, z nichž porůznu trčí či vykukuje rozhodně nepředpisový počet osob, často sedících i na střechách, mává srbskými prapory či zástavami politických opozičních stran a působí nepředstavitelný rámus. Všichni jsou usměvaví, hovorní, úslužní - něco, co zde již dlouho nebylo k vidění a co známe z našich listopadových dní.

Cestou k náměstí před svazovou skupštinu se však lze přesvědčit, že zdejší "revoluce" zdaleka neprobíhala tak sametově. Četnost rozbitých výloh se množí s blížící se Skupštinou, před níž obraz zkázy dosahuje nevídaných rozměrů - vypleněná policejní stanice, převrácené a zdemolované dříve obávané policejní antony, vyhořelá auta, stále přítomný zápach slzného plynu a truchlivý pohled na devastovanou Skupštinu. "Co se divíš, ten vztek se musel někde projevit. Dobře, že to skončilo jen takhle. Skupštinu, tu brzo sanujeme," tvrdí jeden z těch, kteří obcházejí a fotografují čtvrteční "bojiště".

Mezitím se již na parlamentním náměstí shromáždilo opět nejméně 250 tisíc lidí. Nadšení, které z masy vyzařuje, lze jen stěží přiblížit. "Praskl jak dětské chrastítko," vykřikují objímající se studentky, poskakujíce přitom do rytmu muziky zde populárního zpěváka Bajagy. "Cože, že ještě není všechno hotovo?" obrací se na méně důvěřivou dvojici příkladně oděných dam středního věku brýlatý důchodce, bývalý gymnaziální profesor. "Je, na tom se již nic nemůže změnit. Proč jste jenom všichni stále tak skeptičtí, přestaňte se již konečně bát, to je jeho definitivní konec..."

"Režim je v úplném rozkladu," oznamuje přítomným za ohlušujícího pískotu jeden z opozičních lídrů Dragoljub Mičunovič, "ministerstva jsou prázdná, oficiální instituce nepracují..." Tato slova považuje agilní profesor za potvrzení svých předpokladů. Nedlouho poté se vydává obrovská masa přítomných k velkému chrámu sv. Sávy, kde slouží srbský patriarcha Pavel bohoslužbu smíření. Po čtvrtečním napětí již v průvodu není ani stopy. Uvolněná atmosféra je přímo cítit ze vzduchu. "Co dělá Sloba, to mě vůbec nezajímá," sděluje své dojmy Milice, žena v domácnosti, která již několik let nemohla najít práci. "Nepřeji si, aby byl zavřen, stačilo by mi, kdyby jako já deset let musel stát ve frontě a žít z platu třicet marek."

Pomalu končil první den srbské svobody.

Opoziční demonstrant sleduje hořící automobily před budovou jugoslávského parlamentu (5. října 2000).

Opoziční demonstrant prochází s plynovou maskou ulicí Bělehradu, kterou zahalil dým slzného plynu (5. října 2000).

Příznivce opozice, prchá před slzným plynem v Bělehradu (5. října 2000).

Opoziční demonstrant svírá v ruce kámen a chrání si obličej před slzným plynem, který policie vypustila do ulic Bělehradu (5. října 2000).

Jeden z demonstrantů leží po zásahu slzným plynem nedaleko budovy jugoslávského parlamentu (5. října 2000).

Policista odvádí opozičního demonstranta od bělehradského parlamentu (5. října 2000).

Policista odvádí zraněného demonstranta od hořící budovy jugoslávského parlamentu (5. října 2000).

Proti demonstrantům v Bělehradu zasáhla policie slzným plynem a obušky. Z oken jugoslávského parlamentu a zpoza budovy se valí dým. Všude je chaos, policie zasahuje tvrdě všude, kde může (5. října 2000).

Asi půl milionu lidí se sešlo před Bělehradským parlamentem, aby protestovali proti prezidentu Slobodanovi Miloševičovi. Z budovy se odpoledne začal valit hustý dým (5. října 2000).

Policisté prchají před půl milionovým davem stoupenců opozice, který požaduje odstoupení prezidenta Slobodana Miloševiče (5. října 2000).

Policisté se chrání při útěku před demonstranty, kteří v Bělehradě požadují odstoupení prezidenta Miloševiče (5. října 2000).

Příznivcům opozice se podařilo dostat do budovy jugoslávského parlamentu v Bělehradě (5. října 2000).

Policisté v Bělehradu použili proti demonstrantům slzný plyn (5. října 2000).

Lide procházejí okolo ohořelých vraků aut, která vzala za své při revolučních událostech, 6. října 2000.

Lidé před budovou federálního parlamentu míjejí jedno z ohořelých aut, která vzala za své při revolučních událostech v centru Bělehradu, 6. října 2000.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pobřeží Chorvatska zasáhly rozsáhlé požáry (21.8.2017)
Požáry v Chorvatsku přímo ohrožují město Drniš, rozšířily se i u Omiše

Situace na jadranském pobřeží Chorvatska se v noci a nad ránem zdramatizovala. Na 400 hasičů a dobrovolníků se pokouší zachránit město Drniš u Šibeniku. V...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Francouzští policisté hlídkují u Anglické promenády v Nice, kde ozbrojený řidič...
GLOSA: Hrdlořezové přes kopírák

Za posledních 13 měsíců bylo civilní vozidlo využito k teroristickým útokům na území Evropské unie ve Francii, Německu, Británii, Švédsku a nyní i Španělsku....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.