Zaměstnanci mají podle zákona právo odmítnout práci, pokud by ohrožovala život či zdraví jejich nebo druhých lidí.
"Obavy žalobkyně vyplývaly z objektivního stavu a byly posíleny tím, že nebyla proškolenou řidičkou. Pokud by se stejně zachovala za situace, kdy povodně nebyly, pak by o hrubé porušení kázně šlo," prohlásila předsedkyně senátu.
Dívka pracovala pro plzeňskou firmu Intech Products půldruhého roku jako sekretářka. Služební cestu, při které měla řídit auto svému šéfovi a která pro ni měla osudovou dohru, plánovali ve firmě týden.
S velkou vodou se ale dopředu počítat nedalo. Den před cestou, v pondělí 12. srpna, byl už Plzeňský kraj zasažen povodněmi natolik, že pro něj premiér Vladimír Špidla vyhlásil stav nouze.
"Ráno třináctého jsem vyjela ze vsi, kde bydlím, do Plzně. Náš dům už měl také potíže s vodou. Cestou jsem projížděla silnicemi, po kterých tekly potoky vody, viděla jsem stržené mostky a vyvrácené stromy," líčí dramatický zážitek Martina Kuklová.
Z rádia poslouchala nepřetržitý proud informací, jak stoupá hladina všech řek, jak jsou některé oblasti neprůjezdné. Řidiče vyzývali, aby do aut nesedali, pokud to není nutné.
"Řekla jsem si, že na cestu do Maďarska si za téhle situace netroufnu. Když jsme se sešli se šéfem, řekla jsem mu, že nepojedu," dodala Kuklová. Ještě téhož dnes si z firmy odnesla své věci a zbytek mzdy.
Nadřízený, Němec Ulf-Dietmar Hampe, našel ještě v úterý náhradního řidiče. Najal plzeňského taxikáře a dojel do Budapešti i zpátky. Na tom také stavěl odůvodnění výpovědi: trasa byla průjezdná, žádné problémy se neobjevily.
"Takové odmítání práce nemůže žádný podnikatel tolerovat. Zaměstnanec, který se chce takhle chovat, ať se odstěhuje někam, kde je ještě komunismus," argumentoval Hampe.
Advokát propuštěné sekretářky Václav Nohovec u soudu dokazoval na novinách z té doby, ale také na zápisech povodňového štábu krajského úřadu a záznamech meteorologů, že důvod k obavám byl.
Nohovec připomněl, že tou dobou už média informovala také o potížích Vídně, jíž protéká Dunaj stejně jako Budapeští, která byla cílem cesty.
Ulf-Dietmar Hampe argumentoval, že cesta byla nezbytně nutná a spěchala, protože budapešťská pobočka banky, do které jel jednat, leží blízko Dunaje a on se obával, aby nebyla zatopena dříve, než transakci vyřídí.
Václav Hohovec upozornil, že pracovní smlouva jeho klientky u zahraniční firmy byla v rozporu s tuzemskými zákony. Měla špatně stanovenu pracovní dobu, jen deset dnů řádné dovolené, měsíční výpovědní lhůtu. A podobně v rozporu s předpisy jí firma nezajistila ani povinné školení řidičů pro služební jízdy.
Martina Kuklová sehnala novou práci až po dlouhé době. Okamžité rozvázání pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně, které má v zápočtovém listu, ji jako uchazečku o zaměstnání těžce diskvalifikuje.
"Pomohli mi až známí, kteří mě doporučili. Předtím jsem prošla mnoha pohovory bez šance. Vždycky po mně chtěli vysvětlit, proč jsem dostala vyhazov, a když jsem ten spor popsala, řekli mi: to vám ale věřit nemusíme," vysvětluje dívka, proč je pro ni zrušení výpovědi tolik důležité.
Podle zákona se navíc může domáhat až šesti ušlých platů. Zaměstnavatel se proti rozsudku ještě v jednací síni odvolal.
 Martina Kuklová a její obhájce Václav Nohovec u soudu v Plzni. Senát uznal dívčin strach z povodní, kdy odmítla odjet na služební cestu do Budapešti, a rozhodl, že výpověď, kterou dostala, je neplatná. (24. července 2003) |
