Odvolací vrchní soud pak ale verdikt zrušil a nařídil doplnit dokazování především o výslech přítele obžalované, který v případu vystupuje jako klíčový svědek. Přítel však žije v Uzbekistánu a k jednání se nedostavil.
Na osobní přítomnosti Andreje Matuškina a jeho konfrontaci se Zolotuchinovou trval i obhájce Rusky. Právě Matuškin totiž svou expřítelkyni při výpovědi na policii usvědčoval z údajné vraždy - samotný trestný čin prý sice neviděl, ale popsal pravděpodobný způsob, jakým se zbavila mrtvoly.
Zolotuchinová se mu prý navíc k činu přiznala, dívku údajně udusila svými koženými kalhotami. Ruska ovšem tvrdí, že Matuškin lže.
Soud chtěl výslech přítele Rusky. Ten zůstal v Taškentu
"Nevelím Mosadu ani jiné tajné službě. Tím je řečeno všechno," svérázně vysvětlil soudce Petr Braun fakt, že k zajištění Matuškinovy účasti u soudu nemá dostatečné prostředky. "Je evidentní, že do Česka z vlastní vůle nepřijede. Já ho můžu jen zdvořile požádat, aby přijel. Pokud tak neučiní, moje pravomoci končí," vzkázal vrchnímu soudu. Matuškin si sice v Taškentu převzal soudní obsílku, do Prahy se ale nevypravil.
Braun tak pouze dovyslechl soudního znalce a poté rozhodl stejně jako v předchozím hlavním líčení - Zolotuchinovou uznal vinnou z vraždy a vedle odnětí svobody v nejpřísnějším typu věznice jí opět uložil i následné vyhoštění na dobu neurčitou.
Zároveň si v souvislosti s tím, že mu odvolací senát zrušil původní rozsudek, v soudní síni veřejně postěžoval, že obžalovaní mají v Česku až příliš široká práva. "Práva obžalovaných, kterým se u nás nesmí šlápnout na kuří oko, jdou nad rámec lidského chápání. Čeho je moc, toho je příliš," uvedl.
Ruska se stejně jako minule proti rozsudku okamžitě odvolala, takže už teď je jasné, že kauzou se bude muset znovu zabývat vrchní soud.
Hádka s tragickým koncem
Osmnáctiletá studentka z Uzbekistánu, která se Zolotuchinovou sdílela pokoj na ubytovně ve Stodůlkách, přišla o život v listopadu 2007. Podle Braunova nepravomocného rozsudku ji Ruska udusila po předchozí hádce.
Motiv vraždy byl údajně banální - Zolotuchinová a Matuškin se v noci vrátili z baru a svým příchodem vzbudili nervózní spolubydlící, která měla ráno psát test z matematiky na Vysoké škole ekonomické.
Zřejmě nastala hádka, po které prý Zolotuchinová dívku v afektu napadla. Mrtvolu později za pomoci Matuškina údajně vynesla z ubytovny zabalenou do spacího pytle a v kontejneru na plasty ji dovezla do nedalekého lesíka, kde tělo polila benzinem, zapálila a zasypala hlínou. Ohořelé ostatky objevil po několika dnech muž venčící psa. Kriminalisté pak na místě našli rukavici s pachovou stopou Zolotuchinové.
Ruska svou vinu popírá. Tvrdí, že když se v den dívčiny smrti vracela do pokoje, viděla studentku živou a zdravou odcházet pryč z ubytovny. S dívkou se prý moc neznala ani nevídala. Podle ostatních obyvatel ubytovny se ale často hádaly mimo jiné proto, že Zolotuchinová vůbec nedbala na osobní hygienu a byla velice nepořádná.
Studentka prý dokonce spolu s ostatními ubytovanými lidmi podepsala dopis, ve kterém žádala, aby byli Zolotuchinová s Matuškinem z ubytovny vypovězeni. Ruska se jí tak mohla mstít.
Znalci Zolotuchinovou popisují jako vysoce inteligentní, dominantní, citově chladnou a vypočítavou. Soudce Braun upozornil, že za celou dobu neprojevila ani náznak lítosti nebo sebereflexe.
