Nemocnice či zdravotní pojišťovny to nechtějí obvykle říkat a současné zákony jsou nejasné. O tom, co smí být pacientům utajené, proto mají rozhodnout soudy.
Jedna z žalob bude podána už v pondělí. Pavel Vepřek, přední expert ve zdravotnictví, žaluje Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a během týdne chce zažalovat ještě jednu zaměstnaneckou.
Pojišťovny mu odmítly dát souhrnné informace, jak která nemocnice léčí a kolik za to dostává zaplaceno. "Vím, že jsou v tom velké rozdíly," řekl Vepřek. Jde vůbec o první žalobu tohoto druhu. "A není to útok na pojišťovny. Chci, aby v tom konečně udělal jasno soud," dodal.
Zdravotní pojišťovny se brání slovy, že musí ze zákona mlčet o svých smluvních partnerech, nemocnicích. Právník Ondřej Dostál z advokátní kanceláře, jež žalobu podává, oponuje ústavním právem na přístup k informacím.
"Nežádáme informace o majetkových poměrech nemocnic, ale o tom, jak pojišťovna vynakládá svěřené peníze z veřejného zdravotního pojištění," říká Dostál. Stejně tak mají podle něho lidé nárok na informace o léčení, aby se mohli svobodně rozhodnout, kam chtějí jít.
Další žaloba míří až do Štrasburku. Chtějí ji podat Jaroslava Boháčová a její syn. Osm let pátrají, proč po operaci žlučníku zemřel jejich manžel a otec. Utajen jim zůstává i závěr ústřední znalecké komise. Vším se už zabývala vláda i ombudsman.
Boháčovým nepomohla ani nová ministryně Milada Emmerová. "Ze zákona není nárok na vydání dokumentace pozůstalým. Hledala jsem skulinu, abych ombudsmanovi mohla dát aspoň závěr komise, ale žádnou jsem nenašla," tvrdí.
Zákon versus občanský zákoník
Když si Jaroslava Boháčová v novinách přečetla, že se manželka Ivana Hlinky dostala na přímý zásah karlovarského hejtmana ke zdravotní dokumentaci svého tragicky zesnulého manžela, svitla jí naděje.
Radost jí však vydržela jen několik minut, než si se synem uvědomila, že "jejich" nemocnici nezřizuje kraj, ale ministerstvo zdravotnictví. A přestože vláda už loni uložila ministerstvu, aby ombudsmanovi vydalo kompletní spis, nestalo se tak.
Ministerstvo tvrdí, že to neumožňuje zákon. A ředitelka plzeňské nemocnice Jaroslava Kunová bludný kruh uzavírá: "Dokumentaci nesmíme vydat. Možné by to bylo pouze na příkaz ministerstva."
Na jedné straně tu stojí zmíněný zákon, na straně druhé však občanský zákoník, který dává zemřelým právo hájit jeho zájmy.
Zkusili jsme už všechno, tvrdí pozůstalí. Nemocnice jim sice krátce po smrti jejího manžela umožnila nahlédnout do zdravotní karty. "Ale bylo v ní škrtáno a přepisováno. Nevím, co bylo původní a co bylo upraveno," říká Boháčová.
Obrátili se i na pojišťovnu, ale ta jim poslala pouze seznam provedených úkonů včetně všech injekcí. "Dovedeme boj až do konce. Chceme vše poslat k mezinárodnímu soudu ve Štrasburku," řekl syn Jiří Boháč.
