"Mentální stav obžalovaného se od jeho dvanácti let téměř nezměnil," popsal Urbana psychiatr s tím, že trpí těžkou slaboduchostí až lehkou debilitou. Psycholog označil Urbanovy ovládací schopnosti za podstatně snížené, nikoli však zcela omezené. "Přes jeho stav dokáže rozpoznávat, co je pro společnost nebezpečné. Ví, že se mlátit klackem do hlavy jinému člověku nemá."
Urabanovy výpovědi od přípravného řízení po soudní jednání kolísaly mezi spontánním přiznáním až k jednoznačnému tvrzení o nevině. Tu začal však proklamovat až u soudu. Označil dokonce své výpovědi z přípravného řízení za vynucené nátlakem policistů. Z očí do očí svému vyšetřovateli však uvedl, že on na něj nátlak nevyvíjel, ale byli to policisté z Kolína.
"Při rekonstrukci jsem si vymýšlel, protože jsem nevěděl co mám dělat," uvedl Urban a vyndal z kapsy košile lístek, kde měl již předem připravené odpovědi. Čtení však předseda senátu Stanislav Černecký zamítl a vrátil se k němu až později. "Rekonstrukce jsem se zúčastnil, protože jsem nevěděl, co po mě chtějí a o co vlastně jde," opakoval znovu obžalovaný text z lístku.
"Chtěl bych si najít práci abych se sám živil a postavil se na obě nohy," citoval uprostřed líčení svou závěrečnou řeč. Při vyzvání k projevu na závěr však stejně, jako v téměř celém průběhu líčení mlčel a k projevům vystupujících se nevyjadřoval.
V závěrečné řeči státní zástupce Tomáš Milec označil obžalovaného za člověka, který vraždil promyšleně s úmyslem vyhnout se splacení dluhu. "Na diskotéku, kde byl Vobořil, šel už s holí, kterou měl doma. Jeho tvrzení, že se o ni chtěl opírat v případě, že bude unavený, se jeví stejně jako ostatní, několikrát změněné výpovědi nevěrohodné," řekl Milec s tím, že vzhledem k mládí a dosavadní bezúhonnosti požaduje trest v dolní hranici sazby.
Naproti tomu obhájkyně Milena Vinčárová navrhla soudu doplnit důkazy zprávou revizního ústavního znaleckého posudku. Pro svého klienta požadovala zproštění viny, protože je žaloba založena pouze na nepřímých důkazech. "Nikdo tam nebyl, nikdo mého mandanta na místě neviděl." Tvrzení druha matky obžalovaného o tom, že Urban nebyl v inkriminovanou noc doma podle obhájkyně nic neznamená, neboť se to předtím stalo již několikrát. "V případu by se proto mělo rozhodovat podle základní zásady soudního řízení, v níž se při pochybnostech přihlíží ve prospěch obžalovaného," dodala.
Její argumenty soud neuznal a přiklonil se k návrhu státního zástupce. Urban si nechal lhůtu na rozmyšlenou.
