Herič je po celou dobu trestního řízení na útěku a ukrývá se na neznámém místě. Jeho advokát odmítl uvést, zda je s ním v kontaktu. "Jsem vázaný mlčenlivostí," řekl Jiří Zítko s tím, že do svého útěku se Herič k nezákonným transakcím nijak nevyjádřil.
Proti rozsudku se ale Zítko na místě odvolal. "Podle našeho názoru se neprokázalo, že by skutek spáchal náš klient," uvedl advokát. Případem se tak bude zabývat vrchní soud.
Státní zástupce Vít Koupil si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. "Soud správně vyhodnotil vinu obžalovaného. Prokazuje ji řetězec nepřímých důkazů i znalecký posudek," řekl žalobce. Dodal, že policii se dosud nepodařilo získat jakoukoliv stopu o pobytu hackera. "Je to člověk, který se na veřejnosti moc nevyskytuje. Žije hlavně počítači. Nekomunikuje. Nedělá to ani jeho rodina," řekl.
Kriminalisté označili Heriče za jednoho z největších počítačových hackerů v Česku. Přístupové údaje k účtům klientů spořitelny získal rafinovaným způsobem. Do počítačů v učebnách Vysoké školy báňské a Ostravské univerzity nainstaloval program, který zaznamenával stisknutá tlačítka na klávesnici. Získaná data si pak přeposílal na svůj e-mail. Z těchto informací pak byl schopen vygenerovat identifikační číslo a heslo člověka, který se přes počítač připojil ke svému účtu.
S cizími hesly pronikl do internetového bankovnictví
Postupně takto nashromáždil přístupové kódy 79 klientů České spořitelny, kteří používali internetové bankovnictví. Během několika dnů na konci září 2006 pak neoprávněně zadal na 809 platebních příkazů a pokusil se z účtů převést peníze. Ty směřoval na účty několika lidí. Pouze v jednom případě se ale prokázal nějaký vztah této osoby s Heričem. Jednalo se o známou jeho přítelkyně, jejíž kreditní kartu hacker volně používal. U dalších lidí se napojení neprokázalo. Herič ale znal i jejich přístupové kódy, a tak podle žalobce existuje možnost, že chtěl peníze později dál převádět.
Chystaný podvod banka většinou odhalila těsně před převodem peněz. Čtyřikrát peníze z nabouraných účtů skutečně odešly. Vzápětí ale banka zareagovala a stáhla je zpět. Klienti tak jen zaznamenali, že jim suma z účtu odešla a zase se tam vrátila. Podle rozsudku Herič převáděl částky v rozmezí od 300 do 10 tisíc korun.
Kriminalisté se po oznámení dostali na stopu dnes dvaatřicetiletého bývalého studenta ostravských univerzit. Při první domovní prohlídce jej našli ukrytého na půdě ve skříni. Muže ale nezatkli. Jen zajistili šest počítačů a řadu disků. Téměř rok pak trvalo, než znalec vypracoval obsáhlý posudek. Na jeho základě kriminalisté zahájili trestní stíhání. Herič se ale už v té době ukrýval na neznámém místě.
Podle soudkyně Šárky Skalské se jednoznačně podařilo prokázat vinu obžalovaného. Dokazuje to především zjištění znalce, který v jeho počítači našel osobní údaje 75 majitelů nabouraných účtů. Obžalovaný se navíc spolužákům chlubil tím, že se dokáže nabourat do systému jakékoliv banky či instituce. To už také jednou v minulosti udělal. U soudu dostal podmínku za prolomení ochrany sítě Ostravské univerzity. Z počítačů stáhl přijímací testy a pozměnil výsledky zkoušek.
Skalská poukázala na nebezpečnost jeho počínání. "Může se jevit jako klukovina. Obžalovaný se bavil tím, že dokázal prolomit ochranu banky. Nelze ale přehlížet rozsah, ve kterém to udělal, a ani fakt, že převodu peněz zabránila až samotná banka," uvedla Skalská.
