Soud spor o vedení ČT za krize nevyřešil

  • 7
Nedávná krize v České televizi má dohru před soudem. Obvodní soud pro Prahu 4 měl potvrdit, zda měla někdejší vedoucí právního oddělení ČT Věra Valterová právo televizi řídit. Vedením ji pověřil generální ředitel Jiří Hodač poté, co byl po protestech televizních pracovníků hospitalizován. Soud ale při o to, kdy skončilo její pověření, nevyřešil. Žaloba totiž podle něj nebyla správně podaná.

Televize podala na Valterovou takzvanou určovací žalobu. Té ale měl podle názoru soudců předcházet jiný typ žaloby. Proto soud nemohl určovat, zda měla Valterová Kavčí Hory řídit.

Soudce se však přesto pustil do právního rozboru situace, aby poukázal na mezeru, v zákoně o České televizi.

Podle ČT mandát Valterové zanikl po rezignací Jiřího Hodače 11. ledna. Její další kroky jsou neplatné. Věra Valterová namítá, že její pověření skončilo až 9. února, v den, kdy byl Hodač odvolán. Toho nahradil prozatímní ředitel Jiří Balvín.

Zákon o České televizi však podle soudce nepočítá se situací, kdy její generální ředitel na funkci rezignuje; zná jen termíny jmenování a odvolání. Podle předsedy senátu Ladislava Hejtmánka se tak měl použít Zákoník práce.

Soudce si proto myslí, že ČT by byla ode dne odstoupení šéfa až po zvolení nového vedení bez statutárního zastupce. Rezignací generálního ředitele by tak podle soudu zaniklo i jeho pověření k jednání Valterové.

Právní zástupce televize Martin Engel ve své závěrečné řeči podotkl, že ČT dosud čelí dotazům věřitelů kvůli smlouvám podepsaným Valterovou. ČT se prý bojí, že by se tyto pohledávky mohly dostat před soud.

Smyslem žaloby proto podle Engela bylo "vnést do těchto obchodně právních vztahů jasno".

Valterová žalobu dál považuje za pomstu bývalých televizních vzbouřenců.

"Samozřejmě jsem ráda, že skončila tato etapa. Spíš se ale domnívám, že opět budou nějaké snahy o další osobní vypořádání, nic jiného to není," řekla ČTK po vynesení verdiktu.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
"Smyslem žaloby je vymezit přesné datum, kdy Valterové vypršelo tohoto pověření," řekl u soudu už dříve právní zástupce ČT Martin Elger.

Někdejší šéfka zpravodajství ČT Jana Bobošíková v květnu tvrdila, že je žaloba na bývalé vedení ČT útokem na Václava Klause a Ivana Langra.

"Já se ale ptám, co se skrývá za žalobou, která byla podána rok poté a krátce před volbami. Domnívám se, že je za tím něco víc," spekulovala tehdy.

"Žaloba nijak nesouvisí se sérií trestních oznámení, které na sebe tehdy oba znepřátelené tábory podávaly," řekla Bobošíková. "Jde o zcela nově podanou žalobu," dodala.

Bobošíková tvrdila, že všechny žaloby, které byly v době televizní krize podány, soud buď zamítl, nebo je nové vedení stáhlo. Stejný osud podle ní potkal i trestní oznámení, kterých tehdy bylo z obou táborů podáno asi osmdesát. "Policie vždy došla k závěru, že trestný čin nebyl spáchán," řekla.

Valterová napadla právní formu žaloby
Věra Valterová napadla právní formu žaloby. Za Českou televizi ji podala vedoucí právního oddělení Vladimíra Vocetková. "Chybí tam však potvrzení o jejím pověření, třeba plná moc," namítla Valterová.

Dále žalobě vytkla, že Vocetková vystupuje jako zástupce veřejnoprávní korporace Česká televize. "Korporace v právním jazyce znamená sdružení, Česká televize je veřejnoprávní organizace," řekla Valterová.

Dodala, že když se na nesrovnalosti v žalobě ptala současného generálního ředitele ČT Jiřího Balvína, nevěděl o ní. "Žaloba byla pochopitelně podána s jeho vědomím," reagoval mluvčí ČT David Jirušek.

Krizi v televizi řešila sněmovna
Bobošíková a Valterová byly členkami Hodačova týmu, který Českou televizi řídil na přelomu let 2000 a 2001.

Hodačovo působení ale na konci roku 2000 narazilo na odpor zaměstnanců televize, kteří v něm a jeho lidech viděli nástroj na ovládnutí ČT politickými stranami, zejména ODS. Proto vstoupili do několikadenní stávky.

Situaci vyřešilo počátkem roku 2001 mimořádné zasedání sněmovny, které vedlo k pádu tehdejší Rady ČT a nakonec i Hodačova vedení.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video