Soudce ukončil dnešní líčení. Doporučil obhájcům Lukeše a Vaculíka aby promluvili s klienty. "Je jen na nich, zda budou zítra vypovídat," řekl.
Václav Cojocaru uvedl, že by neví nic o tom, že by v autě zaznělo, že jedou na Romy.
David Vaculík označil celou Müllerovu výpověd za lež.
Soudce se ale nedal odbýt. "Proč jste tedy říkali, že jdete na Cikány, když šlo jen o dům? Proč speciálně na Cikány?" Müller se poradil s obhájkyní. "Dále už vypovídat nebudu," prohlásil nakonec.
Nad rozporem ve výpovědi Müllera o tom, zda věděl či nevěděl, že uvnitř domu jsou lidé, se pozastavil i soudce. "Chtěl bych odkázat na včerejší výpověď, ta byla pravdivá. Jdeme na Cikány mělo znamenat, že ten objekt patří Cikánům. Byla to pouze naše fráze," odpověl obžalovaný.
"Co přesně jste myslel slovy: jedeme na Cikány," ptal se Müllera policista. "Byla to všeobecná fráze, že jim tam něco zapálíme, uděláme nějaké zlo, ale ne někoho zabít. Počítalo se s tím, že v domě někdo bude, ale tím jak dům vypadal, to rozhodně nevypadalo, že tam bude tak početná rodina," odpověděl Müller.
Výpověď Müllera: Vaculík mě přemlouval, abych jel s ním a Lukešem pár dní po útoku na protiromskou demonstraci, ale já odmítl. Řekli jsme si i s Vaškem Cojocaru, že jsme udělali chybu a že za ni zaplatíme. Nepřemýšlel jsem, co může způsobit vhození tří zápalných lahví do domku, nedomyslel jsem to. Chtěl bych vrátit čas, nemělo se to stát.
Výpověď Müllera: Já v minulosti nikdy nic takového nedělal. Lahve jsme si rozdělili po jedné. Lukeš řekl, že zůstane v autě. Vzali jsme si rukavice, asi chirurgické. Byl jsem ve stresu. Vystoupili jsme. Lukeš seděl v autě. Šest až sedm metrů od domu jsme lahve zapálili a vybrali jsme si každý jedno okno a lahve vhodili. Lahev jsem hodil asi ze tří metrů. Nevěděl jsem co to udělá, jestli mi to nevybuchne v ruce. V domě jsem neviděl žádný pohyb. Pak jsme utíkali do auta. Já tam nejel nikomu ublížit nebo někoho zabít, spíše udělat někomu zlost.
Müller také tvrdil, že nevěděl o tom, že by v domě mohli být lidé. Mělo jít o sklad. Policii ale uvedl něco jiného. "Dům vypadal zchátrale, nenapadlo mě, že tam bude rodina. Lukeš říkal, že tam jsou cikáni, z toho usuzuji, že tam budou nějací lidé. Ale dům rozhodně nevypadal na to, že by tam byla tak početná rodina.
Ačkoliv Müller tvrdí, že předem nevěděl, že půjde o žhářský útok, nechal doma mobilní telefon. "Aby mě policie nemohla zaměřit, nebo tak něco," vysvětlil při policejním výslechu.
Výpověď Müllera: V den útoku mě potkal Vaculík a řekl mi, že dnes bychom mohli jen na Cikány. Vaculík chtěl, aby se jelo autem Cojocaru, ale Vašek nechtěl, takže jsem navrhl, abychom se na to vykašlali a šli si někam sednout. Vaculík ale řekl, že poskytne svoje auto. Lukeš řekl, že se tedy pojede do Vítkova, že to tam zná. Zdálo se mi, že to Vaculík musel vědět, že se tam pojede. Cestou padlo, že u toho budou i zápalné lahve.
Müller popsal policistům útok na dům ve Vítkově stejně jako ve své včerejší výpovědi. Podlě něj na něm byli Lukeš a Vaculík byli domluveni už předtí, než o něm řekli zbývající dvojici.
Výpověď Müllera: Místo, lokalitu a dům vytipoval Lukeš. Smyslem bylo to, aby se tam ti lidé přestali scházet.. Já jsem nepátral po tom, jací to jsou lidé, zda Romové. Jerry (lukeš) říkal, že je to zřícenina.
Líčení pokračuje čtením výpovědi Ivo Müllera na policii.
Soudce vyhlásil půlhodinovou přestávku.
Ivo Müller označil některé části Lukešovi výpovědi za nepravdivé. Na dotaz které, řekl, že třeba pasáž o tom, kdo přišel s tím útokem či plánem. Podle něj to byl právě Lukeš.
David Vaculík označil Lukešovu výpověď za nepravdivou.
Už jste si někdy takhle zaházel, ptal se Lukeše vyšetřovatel. Ne, odpověděl Lukeš a dodal, že ho to mrzí. "Jak už co se týče té rodiny, tak nesmím zapomínat ani na svoji rodinu."
Výpověď Lukeše: O mě je známo, že jsem jezdil na demonstrace Dělnické strany. Dá se říci, že s nimi sympatizuji. Nebyl jsem ale členem žádé organizace nebo strany a ani jsem nepomáhal Dělnické straně něco organizovat. Na dotaz, zda je v kontaktu s nějakými členy orgnizací nebo stran Lukeš řekl, že občas u někoho v Praze spal, ale jména si nepamatuje.
