Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud dal za pravdu duševně chorým, kteří zpochybňují podpis na smlouvě

  11:14aktualizováno  11:14
Ústavní soud se zastal duševně nemocných, kteří zpětně zpochybní svůj právní úkon, třeba sporný podpis na smlouvě či směnce. Justice od nich nemůže očekávat stoprocentní důkazy o vlivu choroby v daném okamžiku. Podle dlouhodobého rozhodování Nejvyššího soudu museli nemocní vliv svého stavu doložit bez pochybností.

(Ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Ústavní soud (ÚS) konkrétně vyhověl stížnosti muže, jenž podepsal směnku na šest milionů korun. Když později obdržel platební rozkaz, hájil se tvrzením, že si podpis nepamatuje a že patrně jednal pod vlivem závažného duševního onemocnění.

Jeho choroba se podle lékařů projevuje kolísavě, a to například zhoršenou pamětí a sníženou soudností. Někdy muž působí jako zcela zdravý, jindy se jeho stav zhorší. Městský soud v Praze po zohlednění všech důkazů včetně výslechu svědků ponechal směnku v platnosti, vliv nemoci v okamžiku podpisu se prý nepodařilo jasně prokázat, což posléze potvrdil i Vrchní soud v Praze a Nejvyšší soud.

Místo jistoty stačí pravděpodobnost

Podle ústavních soudců je nutné v takové situaci poměřovat dva principy - ochranu lidí jednajících v duševní poruše a ochranu těch, kteří s nimi v dobré víře vstupují do právních vztahů. Požadovaný důkazní standard však nesmí být nepřiměřeně vysoký, namísto absolutní jistoty postačí vysoká pravděpodobnost.

„Spravedlivá rovnováha mezi soupeřícími oprávněnými zájmy bude nejlépe dosažena stanovením vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové.

Případem se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Jeho úkolem je opět zhodnotit všechny relevantní důkazy a okolnosti. Kritizovaná judikatura Nejvyššího soudu sahá až do 70. let minulého století. Na konkrétní kauzu dopadá starý občanský zákoník, nový nález je však vzhledem ke svému obecnějšímu přesahu relevantní také pro aktuální kodex.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.