Soud s Příplatou se nekonal

  • 11
Rumunský generální prokurátor stáhl svoje odvolání proti verdiktu nižší soudní instance, který se týkal části privatizace válcoven Tepro Jasy v severním Rumunsku. Proto se v Bukurešti nekonalo dnešní plánované zasedání rumunského nejvyššího soudu. Informoval o tom rada českého velvyslanectví v Bukurešti Heřman Chromý. Dále čtěte: Stát umí pomoci, chválí syn Příplaty

K nejvyššímu soudu se měl český podnikatel František Příplata dostavit jako svědek. V souvislosti s tímto případem je totiž v Rumunsku vyšetřován.

Příplata, který při privatizaci podniku Tepro Jasy zastupoval českého podnikatele Zdeňka Zemka, je sám vyšetřován kvůli podezření z účasti na vraždě odborového předáka válcoven Virgila Sahleana.

Zatím poslední stání v této věci se konalo 2. října v Satu Mare. Více než sedmihodinové slyšení svědků nepotvrdilo podezření, že by Příplata měl něco společného s vraždou. Datum dalšího stání bylo stanoveno na 30. října.

Soud: Příplata bude vyšetřován na svobodě
Rumunský nejvyšší soud 26. září rozhodl, že český podnikatel František Příplata podezřelý z účasti na vraždě, může být vyšetřován na svobodě. Do ukončení procesu nesmí opustit zemi. Příplata byl zadržen loni na podzim. Dlouhodobý pobyt za mřížemi mu nesvědčí, trpí anginou pectoris a dalšími zdravotními potížemi.

Rada českého velvyslanectví v Bukurešti Heřman Chromý uvedl, že podle jeho informací se Příplata o verdiktu nejvyššího soudu dozvěděl z večerního zpravodajství rumunské televizní společnosti Antena 1.

Příplata nesmí až do vyřešení případu opustit Rumunsko. Lze předpokládat, že hned ve čtvrtek odcestuje do města Vaslui severně od Bukurešti, kde má firmu, kterou v jeho nepřítomnosti řídí jeho syn.

O vyšetřování Příplaty na svobodě původně rozhodl soud v Oradei letos v srpnu, ale proti tomu se okamžitě odvolal rumunský generální prokurátor.

Jednání nejvyššího soudu trvalo zhruba 1,5 hodiny. Dva Příplatovi obhájci během stání napadli odvolání rumunského generálního prokurátora a tvrdili, že porušuje evropskou konvenci o lidských právech, rumunskou ústavu i rumunské zákony. Podle obhájců v případě, že by nejvyšší soud rozhodl v neprospěch Příplaty, by se do této záležitosti mohl vložit i český stát.

Rumunsko i Česko jsou signatáři Evropské konvence o lidských právech.

Ministr zahraničí Jan Kavan počátkem srpna rumunské úřady požádal, aby kvůli Příplatově zdraví zvážily možnost jeho stíhání na svobodě. Nikdo mu ale dosud neodpověděl.

V případě odsouzení by měl být František Příplata vydán České republice, neboť obě země jsou signatáři Evropské úmluvy o vydání odsouzených z roku 1957.

Češi v čele s Příplatou prý mají prsty ve vraždě odborového bosse
Ve válcovnách Tepro získaly v rámci privatizace v roce 1998 jedenapadesátiprocentní podíl české Železárny Veselí. Jejich jménem tehdy smlouvu podepsal právě Příplata.

Podle zaměstnanců rumunského podniku jsou čeští majitelé odpovědní za vraždu Virgila Sahleana, který byl od února 1998 odborovým předákem a usiloval o zrušení kupní smlouvy s českou firmou. Odborového bosse loni 7. září ubodali nájemní zabijáci.

Rumunská policie zadržela celkem sedm lidí, které z účasti na vraždě podezírá. Mezi nimi je i rumunský ředitel podniku Viktor Balán. Podle hlavní vyšetřovací verze byl motivem zločinu nesouhlas odboráře s tím, že firma uzavřela nevýhodnou smlouvu s ochrannou firmou Protect. Zaměstnanci však stále trvají na tom, že vraždu si objednali majitelé z České republiky.

Počátkem srpna byl podle MF DNES Příplata na chvíli propuštěn z vazby kvůli nedostatku důkazů. Rumunský soud pak pokračoval ve vyšetřování na svobodě. O několik dní později byl však opět zatčen a obviněn, že železárny Tepro připravil o tři miliony dolarů.

Zaměstnancům český majitel nesedl
Zaměstnance válcoven popudilo, že nový český majitel propustil několik set lidí. To bylo výsledkem restrukturalizace, která měla podpořit odbyt na zahraničních trzích. Válcovnami od roku 1999 proto otřásala vlna stávek a demonstrací. Firma přitom 80 procent své produkce vyvážela.

Představitel Železáren Veselí Ladislav Bednařík k tomu sdělil, že rumunští dělníci měli přemrštěné platové požadavky a nepřipouštějí žádnou diskusi. Žádosti rumunských odborářů o zrušení smlouvy s Železárnami Veselí se opírají o tvrzení, že čeští majitelé údajně nesplnili svůj závazek investovat do podniku kromě kupní ceny (tři miliony dolarů) dalších asi 4,9 milionu dolarů.

Čeští majitelé to zásadně odmítají. Podle nich si právě odboráři diktovali podmínky, jak to má v závodě vypadat.

Loni na podzim dal Nejvyšší rumunský soud částečně za pravdu zavražděnému odboráři. Rozhodl totiž, že český majitel musí vrátit válcovny zpět rumunskému Fondu národního majetku. Podle soudu bylo nadržováno české společnosti na úkor zaměstnanců Tepro, kteří se o koupi firmy rovněž ucházeli. Rumunská policie navíc zatkla člena komise stanovující hodnotu společnosti Tepro, který za fond podepsal kupní smlouvu.

Vlastníkem rumunských válcoven byl podnikatel Zdeněk Zemek, majitel hutního holdingu Z-Group, kterému Příplata pomáhal navazovat obchodní kontakty. Do hutního holdingu patří také železárny ve Veselí nad Moravou. Vlastníci se od Příplaty částečně odvrátili, když prohlásili, že se jich soud s ním vůbec netýká. "Není to náš zaměstnanec," ohrazoval se Ladislav Bednařík. "Společného máme jen to, že pochází ze stejného kraje a kamarádsky nám pomohl," dodal.

Příbuzní i přátelé kritizují ministerstvo
Příplatovi příbuzní i přátelé vytýkali ministerstvu zahraničí neúčinnost v této kauze. Před ministerstvem dokonce uspořádali demonstraci. Podle ministerstva zadržovaného ve vězení pravidelně navštěvuje český konzul. Díky českému zastupitelství v Rumunsku se podle nich Příplatu také podařilo například přesunout do lepšího vězení.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video