Soudce Kamil Kydalka uvedl, že řetězec přímých a nepřímých důkazů není tak uzavřen, aby dovolil odsoudit obžalovaného. „V tomto případě platí zásada in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného - pozn. red.), a je třeba rozhodnout ve prospěch obžalovaného,“ řekl.
Podle obžaloby se událost stala na plaveckém kurzu dvou mateřských školek loni 10. dubna 2014 dopoledne. O tom, že se něco stalo upozornila jedna z dívek matku, když si ji přišla odpoledne vyzvednout ze školky. Podle státní zástupkyně se jí ptala, zda jí někdo může sahat pod plavky.
Když matka dítěte zjišťovala, zda někdo nemá podobnou zkušenost, narazila i na spolužačku své dcery. „Obě dívky vypovídaly v podstatě stejně,“ uvedla státní zástupkyně s tím, že si je vědoma, že se jedná o jediné přímé důkazy proti obžalovanému a důkazní situace se podle ní dostala do stádia tvrzení proti tvrzení.
Obžalovaný muž vinu od počátku odmítá. Upozornil, že v bazénu se pohybuje množství lidí a všude jsou kamery. „Nestalo se to, je to technicky neproveditelné,“ řekl v závěrečné řeči s tím, že poukázal na dispozice bazénu i na to, že plavecký instruktor vede výuku ze břehu.
Jeho obhájce připomněl, že se za mladíka postavil personál bazénu. Vyšetřování v jiných mateřských školkách neodhalilo podobný případ, naopak se ukázalo, že děti mají obžalovaného rády.
I ostatní instruktoři u soud uvedli, že si nevšimli nečeho neobvyklého. Nic neobjevili ani na záznamu z kamer, který měl k dispozici i soud. I proto žádal obhájce zproštění.
