Křížové hrozí až osmiletý žalář za zpronevěru více než milionu korun z rybářských peněz. Žena obvinění odmítla a před soudem uvedla, že jí mohlo zůstat maximálně 70 tisíc korun. Tvrdila, že když jako účetní natoupila, byl tam zaběhlý systém, kdy se rybářské peníze půjčovaly lidem. O úroky, které se k tomu napočítaly, se pak dělili tři lidé; jedním z nich byla ona.
V roce 1998 měli někteří členové plzeňské rybářské organizace podezření, že je někdo tuneluje. V té době byla podle svědků jejich účetní Michaela Křížová a šéfem organizace její otec. Ve vyúčtování se například objevil nákup pěti válend, každá za 7,5 tisíce korun. U některých výpisů transakcí, jež má soud k dispozici, je rukou dopsáno: "machinace účetní" nebo "to už hraničí s blbostí celé dozorčí komise".
Interní revize účetnictví plzeňských rybářů začala až v lednu 1999. Kontroloři se rozhoupali v okamžiku, kdy plzeňští rybáři ignorovali výzvy na vyúčtování a zaplacení prodaných povolenek za rok 1998. Dluh měli přes 1,25 milionu korun.
"Slečna účetní nám dala řadu pokladních dokladů, které byly vytvořené zřejmě den před naším příjezdem. Chyběly na nich veškeré nutné podpisy. Část účetnictví nám nedala vůbec, říkala, že ho má doma," vybavil si před soudem šéf kontrolorů.
Když prověrku končili, už tam s nimi nebyl nikdo z vedení plzeňské rybářské organizace, kdo by jim hospodaření vysvětlil. Kontrolu skončili seznamem 22 bodů, jež měly vést k nápravě. Tím vše skončilo.
Navíc ve svazu to podle vyjádření člena kontrolní komise fungovalo často tak, že když místní rybářská organizace neměla peníze na zaplacení územnímu (krajskému) svazu za prodané povolenky, územní svaz jim na to půjčil. Půjčil jim na to, aby mu mohli zaplatit. A k tomu bezúročně.
Křížová v únoru 1999 odjela z České republiky do Španělska a tam zůstala. Protože nejezdila k soudu do Čech, soudce na ní vydal mezinárodní zatykač. Letos v únoru skončila na ostrově Tenerife ve vazební cele.
