Jorda uvedl, že v nynější přípravné fázi je nutno důkladně seřadit a připravit všechny důkazy proti Miloševičovi a na základě toho konkrétně zdokumentovat jednotlivá obvinění.
Del Ponteová vznese obžalobu proti Miloševičovi v úterý
Hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Carla Del Ponteová vznese obžalobu proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi v úterý při jeho prvním slyšení před soudem v Haagu.
Slobodan Miloševič stane před senátem ICTY v 10 hodin SEČ. Předsedou senátu bude Richard May z Velké Británie, informoval mluvčí ICTY Christian Chartier. Při prvním slyšení se předseda senátu zeptá Miloševiče, zda se cítí být vinen či nevinen. Miloševič je první hlavou státu, která před mezinárodním soudem stane.
Do haagského vězení byl Miloševič převezen ve čtvrtek večer z rozhodnutí srbské vlády.
Miloševičův obžalovací spis se rozrůstá
De Ponteová už v sobotu sdělila, že se proti Miloševičovi připravují další obvinění související s válkami v Chorvatsku a Bosně. Není vyloučeno ani obvinění z genocidy, uvedla. Bývalý jugoslávský prezident byl dosud obviněn za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v letech 1989-1999 v Kosovu. V roce 1999 byl obviněn z odpovědnosti za masovou deportaci 740 000 kosovských Albánců a zavraždění několika set Albánců srbskými vojáky a milicemi.
Demonstranti vyzývali k povstání
Zhruba šest tisíc stoupenců bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče protestovalo v centru Bělehradu proti jeho vydání haagskému tribunálu. Demonstranti vyzývali před budovou parlamentu k povstání a skandovali heslo: "Zrada!" Organizátoři však byli malou účastí na demonstraci zklamáni. Podle agentury AP to ukazuje, jak Miloševičova původní obliba po čtyřech balkánských válkách postupně upadala.
V Řecku žádali o propuštění Miloševiče
Proti vydání Miloševiče demonstrovaly i zhruba 3000 lidí v Aténách. K demonstraci vyzvaly pacifistické organizace blízké Komunistické straně Řecka. Za volání hesel Američané vrazi národů, NATO pryč z Balkánu, Svobodu Miloševičovi či Vězení pro teroristy z NATO procházeli demonstranti centrem města k americkému a jugoslávskému velvyslanectví.
V petici, kterou chtějí předat řeckému parlamentu, žádají Miloševičovo osvobození a obviňují srbskou vládu, že je přisluhovačem NATO a EU.
Řecko se v době operace NATO proti Jugoslávii v roce 1999 nezúčastnilo leteckých úderů a vláda musela čelit velkému odporu veřejnosti sympatizující se Srby, s nimiž Řeky těsně spojuje především pravoslavná víra.
MIloševič přinesl Jugoslávii peníze i krizi
Den po vydání Miloševiče soudnímu tribunálu v Haagu získává Jugoslávie přes miliardu dolarů. Zároveň jí však hrozí politická krize. Zatímco mezinárodní dárcovská konference v Bruselu ocenila Miloševičovo vydání příslibem hospodářské pomoci ve výši 1,28 miliardy dolarů, jugoslávský premiér na protest proti jeho vydání rezignoval a přivodil tak pád federální vlády.
Premiér: Vydání Miloševiče nemohu akceptovat
Premiér jugoslávské federální vlády Zoran Žižič odůvodnil svou rezignaci ukvapeným a netaktním rozhodnutím o Miloševičově extradici. "Nemohu to akceptovat ani za sebe, ani za náš lid, a proto odstupuji z funkce federálního premiéra," prohlásil.
Odstoupení premiéra způsobillo pád vlády a zasadilo ještě větší klín mezi Černou Horu a Srbsko, což otřáslo už tak dosti křehkou jugoslávskou federací.
První krok udělal Koštunica. Strana opustila koalici
Politická krize v Jugoslávii se začala vyvíjet krátce poté, co srbská vláda vydala Miloševiče do Haagu.
V pátek nejprve oznámila Demokratická strana Srbska (DSS) v čele s jugoslávským prezidentem Vojislavem Koštunicou, že na protest proti exprezidentově vydání do Haagu opouští parlamentní skupinu vládního reformního bloku Demokratickou opozici Srbska (DOS).
Koštunica označil krok srbské vlády, která exprezidenta Haagu vydala, za nelegální a neústavní. Bezprostřední vydání Miloševiče přitom ještě ve čtvrtek vylučoval.
|
Miloševičův život v Haagu: |
Srbský premiér Zoran Djindjič odmítl kritiky vztahující k vydání Miloševiče do Haagu, které se uskutečnilo přesto, že týž den ústavní soud pozastavil platnost vládního dekretu umožňujícího extradici jugoslávských občanů.
"Jakékoli jiné řešení než spolupráce s Haagem by přivedlo zemi do záhuby," řekl Djindjič.
Zdroje srbského ministerstva vnitra v pátek naznačily, že ICTY se možná sám vzdá srbský prezident Milan Milutinovič, který byl obviněn touto institucí spolu s Miloševičem a dalšími třemi vysokými činiteli za zločiny spáchané srbskými silami v Kosovu. Zatím není jasné, zda by Milutinovič mohl nabídnout svědectví proti Miloševičovi.
Svět napumpuje do Jugoslávie 1,28 miliardy dolarů
Státy a organizace na mezinárodní dárcovské konferenci v Bruselu přislíbily Jugoslávii pomoc ve výši 1,28 miliardy dolarů. Bylo to ještě více než očekávaná částka, která činila 1,25 miliardy.
"Nebuďte netrpěliví. Potřebujeme nyní trochu času, než budeme pokračovat. Zatím své závazky plníme," řekl na bruselské konferenci jugoslávský vicepremiér Miroljub Labus. Za nepravděpodobné označil rozpad JSR i předčasné volby. "Věřím, že federace zůstane," uvedl.
Miloševič: Udělal bych to znovu
Pokud bude bývalý jugoslávský vůdce v Haagu obviněn, čeká ho doživotí. "V telefonátu z vězení Miloševič řekl, že byl unesen," řekl jeden z jeho právníků Branimir Gugl a dodal: "Popřel veškerou vinu. Má čisté svědomí a říká, že pracoval v zájmu srbského lidu. Prý by jednal znovu stejně."
Ruský ministr zahraničí Ivanov varoval, že vydání Miloševiče může zažehnout separatistické vášně se snahou Černé Hory odtrhnout se z federace.
Miloševič, který byl svržen v říjnu minulého roku, před třemi měsíci pohrozil, že se raději zastřelí, než by se nechal uvěznit. V bělehradském vězení potom dostával léky proti depresi a vysokému krevnímu tlaku. Když pro něho ve čtvrtek přišli, že bude přepraven do Haagu, jenom se zeptal: "Cože, už?" A pak si tiše sbalil věci.
 Jugoslávský premiér Zoran Žižič (vpravo) a předseda černohorské Socialistické lidové strany (SNP) Predrag Bulatovič oznámili na tiskové konferenci v černohorské Podgorici svou rezignaci a pád vládního kabinetu. Odůvodnili to tím, že nesouhlasí s vydáním Miloševiče do Haagu. (29. června 2001) |
 Nizozemská věznice Scheveningen poblíž Haagu, kde jsou drženi váleční zločinci. V noci na 29. června sem byl dopraven bývalý jugoslávský vůdce Slobodan Miloševič. (29. června 2001) |
 Miloševičův stoupenec protestuje v Bělehradě spolu s několika dalšími tisíci lidí proti vydání bývalého jugoslávského prezidenta haagskému tribunálu. (29. června 2001) |
 Přibližně 3000 stoupenců bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče protestovaly 29. června proti vydání Miloševiče haagskému mezinárodnímu tribunálu. (29. června 2001) |
 Rozzuření stoupenci bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče se snažili 28. června zastavit provoz v centru Bělehradu při demonstraci proti vydání Miloševiče haagskému mezinárodnímu tribunálu. (29. června 2001) |
