Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud s dozorci Kajínka se vrátí na Mírov

  15:16
Mírov - Na žádost obhajoby se vrátí proces s dvěmi dozorci, podezřelými, že nedbalostí umožnili útěk Jiřímu Kajínkovi, do věznice v Mírově, kde bude vypovídat další vrah Ivan Roubal a vězeň Ladislav Krajčik. Svědci dnes potvrdili, že před útěkem se neprováděly prohlídky doživotních cel každý den. Podle nich ale šlo o běžnou praxi. Podobně se hájí oba obžalování. Vyšlo také najevo, že těsně před útěkem našli dozorci v poště Ludvíka Černého 50 metrů silonového vlasce.
Podívejte se na reportáž TVD a bohatou fotogalerii ze zářijového jednání

Celkem šest osob vyslechl dnes Okresní soud v Šumperku v případu útěku Jiřího Kajínka z mírovské věznice. "Není ovšem vůbec jisté, zda dnes padne rozsudek," varoval kolem oběda soudce Lubomír Kozák. Jeho slova se naplnila - soud byl odročen na 22. října. O odložení požádala obhajoba, který chce vyslechnout několinásobného vraha Ivana Roubala a dalšího vězně Ladislava Krajčika. Oba vězni jsou nyní ve Valdicích.

"Krajčik by mohl vědět o okolnostech zmizení," řekl advokát Jan Špilháček o vězni, který měl v době útěku celu přímo nad Kajínkem. Ivan Roubal, který si v době Kajínkova útěku ve věznici odpykával doživotní trest, napsal na Nejvyšší státní zastupitelství stížnost. V ní mimo jiné stálo, že diamantovou šňůru k přeřezání mříží prodal Kajínkovi jeden z dozorců

Silonový vlasec byl v poště Černého.
Pět dní před útěkem Kajínka z Mírova objevili dozorci v poště odsouzeného Ludvíka Černého 50 metrů silonového vlasce. Manželka Černého, Marie Černá, poté Kajínka na jeho útěku ukrývala ve svém bytě.

"V balíčku s úředními listinami adresovanému odsouzenému Ludvíkovi Černému jsme objevili 24. října loňského roku padesát metrů toho nejsilnějšího silonového vlasce. Napsali jsme o tom úřední záznam, ale ten jsem nyní už nenašel. V den nálezu byla nařízena technická kontrola cely odsouzeného, ale nic víc se nedělo. Přitom bylo zvykem, že když se děje něco mimořádného, jsou zvýšené kontroly cel," uvedl dnes před soudem dozorce věznice Radek Špička.

Na Mírově je napjatá situace
Další ze svědků, dozorce Jindřich Michna, u soudu vypověděl, že na Mírově je nyní napjatá situace. "Po pěti letech bezproblémové služby chodíme do práce s hrůzou, protože se obden mění nařízení, podepisujeme stále nějaké proklepávání mříží a podobně, takže si nemůžeme všechno pamatovat. Navíc jsme přeřazováni na různá stanoviště," uvedl Michna.

Mluvčí věznice Magda Petříková o podobnou situaci ve věznici neví. "Může to být interní záležitostí jednoho oddělení. Projednávání tohoto soudního případu atmosféře ve věznici nepřispěje. Cítím ji jako hodně nervózní," řekla Petříková a podotkla, že věznice přijala bezpečnostní opatření, aby se útěk Kajínka neopakoval. "Stoprocentně ale nelze vyloučit nikdy nic," míní mluvčí.

Existovaly signály o možném útěku
Do přestávky v 10.30 hodin vypovídali dva dozorci, kteří mluvili hlavně o prohlídkách na celách v den útěku. "Operační středisko se v ten den malovalo, takže jsem nemohl stoprocentně sledovat dění v celách," uvedl jeden z dozorců.

Do polední pauzy stihl soud vyslechnout další dva svědky. "Měli jsme signály o útěku doživotních vězňů od dozorců. Všimli si například, že trestanci sledovali stráže a také zaslechli řeči o možných rukojmích. Dozorci také upozornili na nedostatečné osvětlení cel v doživotním oddělení. Všechny tyto připomínky se řešily a nebyly brány na lehkou váhu. Například osvětlení věznice u oken doživotních cel se zvýšilo," uvedl zástupce oddělení vězeňské justiční stráže, který nyní pracuje v Olomouci.

Současní dozorci dnes potvrdili, že před útěkem se neprováděly prohlídky cel každý den, ačkoliv to bylo ve specifických pokynech pro dozorce na doživotním oddělení. Podobnými větami se hájí oba obžalování. "Zápis do knihy kontrol jsem dělal já, ale podle toho, jak mi to řekl obžalovaný Májek," řekl jeden ze svědku, dozorce Radomír Zbíral, který v den útěku sloužil s Májkem v té části věznice, kde byli i doživotní vězni.

Dozorcům hrozí až tři roky vězení
Třiatřicetiletého Josefa Májka viní obžaloba z toho, že jako vedoucí vězeňské a justiční stráže nezkontroloval cely doživotních vězňů. Státní zástupce také tvrdí, že dozorce při převádění doživotního vězně Vlasáka ke Kajínkovi, neprohlédl Kajínkovu celu, kde měli muži hrát šachy.

Svého kolegu Bartoše Májek podle obžaloby o jejich společné návštěvě neinformoval. Jednatřicetiletý Petr Bartoš podle obžaloby nezkontroloval při nástupu do služby vězně a nezjistil, že je u Kajínka na návštěvě Vlasák.

Za maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti a porušování povinností dozorčí služby hrozí oběma dozorcům až tři roky vězení. Soudce Lubomír Kozák před měsícem jednání odročil, aby vyslechl ještě další svědky.

Proces s dozorci - září 2001

Kajínek je už zase ve Valdicích
Eskorta převezla Kajínka zpět do Valdic. Kdy se tak stalo však ředitel věznice Pavel Kuřátko nepřesnil. Obyvatelé Mírova se domnívají, že Kajínek odjel za přísných bezpečnostních opatření hned po výslechu u soudu. Při procesu odmítl vypovídat.

Soudce odročil proces na říjen
Po dvacetiminutové přestávce soudce přečetl důkazy a jednání pak odročil na žádost žalobce i obhájce dozorců. Ti totiž trvají na vyslechnutí důležitého svědka, který je nyní v nemocnici. Advokát žalovaných dozorců navíc žádá předvolání dalších čtyř lidí a chce, aby soud podrobně prozkoumal vnitřní řád věznice. Další jednání by se mělo konat 8. října u Okresního soudu v Šumperku.

Odvolaný ředitel hovořil tři hodiny
Bývalý ředitel věznice v Mírově Milan Kohoutek, který byl po útěku Kajínka ze své funkce odvolán, vypovídal u soudu zhruba tři hodiny. Potvrdil mimo jiné, že Kajínek měl na cele mobilní telefon. "Někdy v červnu roku 1999 jsme u Kajínka v tajné schránce, která byla v černé kazetě podobající se knize, objevil mobilní telefon s návodem. Kajínek odmítl vysvětlit, kde se v jeho cele vzal, jeho spoluvězeň se k tomu také neměl," řekl odvolaný ředitel.

Návštěvy u Kajínka povolil vychovatel
Další nedostatky ve vězeňskám řádu v Mírově potvrdila výpověď vychovatele Bedřicha Blažka, který povolil návštěvy doživotně odsouzeného Martina Vlasáka u Kajínka. "Umožňoval mi to vnitřní řád věznice, kde je napsáno, že šachy se mohou hrát i na světnici a mně, jako vychovateli, řád také dovoluje přemisťovat vězně uvnitř jednoho oddělení," vysvětlil.

Samotný ředitel přitom vůbec o těchto návštěvách nic nevěděl. "Jestli je někdo mohl k sobě pustit, tak to byl ředitel nebo vedoucí výkonu trestu," podotkl Kohoutek. Exředitel také podotkl, že prověřoval tvrzení Vlasáka, že ví, jak se dá z Mírova uprchnout. "Vlasák ovšem chtěl za svoje poznatky úlevy, na což jsme nepřistoupili. Jeho tvrzení se zdálo tedy spíš účelové," vysvětlil.

Stěhování v souvislosti se zákonem
Kajínka ředitel Kohoutek přemístil podle svých slov do jiné cely v souvislosti s novým vězeňským zákonem. "Podle něj měl být doživotní vězeň v cele sám. Navíc po přemístění Kajínka byla druhá cela bezpečnější," tvrdil u soudu Kohoutek.

To však odmítlo několik zaměstnanců věznice, kteří se právě nad přestěhováním Kajínka do jiného oddělení podivovali. "Navíc stavební řešení tohoto oddělení je takové, že když dozorce něco řekne nebo vejde na chodbu, vězni všechno slyší. My je přitom neslyšíme, oni nás zato perfektně," uvedl dozorce Roman Mišák.

Soud se konal přímo ve věznici v Mírově za zvýšených bezpečnostních opatření za účasti dvaceti lidí - především novinářů a příbuzných obžalovaných dozorců. Proces zatím neobjasnil, jak se mohlo stát, že vězeň loni na podzim z tohoto přísně střeženého žaláře utekl. Kajínek ani Vlasák u soudu neřekli, kde vzali nástroje potřebné k útěku a zda jim někdo pomáhal.

Kajínek promluvil jen sedmkrát
Samotný Jiří Kajínek před soudem promluvit odmítl. Naopak sdílnější byl jeho bývalý spoluvězeň a odsouzenec na doživotí Martin Vlasák, který vše podrobně popsal. Jiří Kajínek ve čtvrtek u soudu promluvil pouze sedmkrát. Pozdravil, na otázku soudce, proč nebude vypovídat, odpověděl: "Způsobil bych si trestní stíhání." Pak se jen rozloučil a vězeňská služba jej odvedla.

Co u soudu řekl Kajínek

"Dobrý den" - pozdravil Kajínek účastníky soudu.
"Ne" - na otázku soudce zda se změnily osobní Kajínkovy poměry.
"Ano" - na otázku soudce zda rozuměl poučení.
"Ne" - na otázku soudce, zda bude vypovídat.
"Způsobil bych trestní stíhání" - na otázku soudce proč nebude vypovídat.
"Ano" - na otázku zda by způsobil trestní stíhání sobě.
"Nashledanou" - řekl poté Kajínek a odešel v poutech se dvěma dozorci ze soudní síně.

To bývalý Kajínkův spoluvězeň a doživotní odsouzenec Martin Vlasák o útěku mluvil vcelku ochotně. Popsal, jak Kajínek přeřízl třícentimetrovou mříž a jak použil vlastnoručně vyrobené lano s kovovou kotvou.

Dozorci na vězně mnohdy nevidí
U soudu první den vypovídali nejdříve obžalovaní dozorci. Oba svou vinu popřeli a hájili se tím, že v den útěku postupovali stejně, jako kterýkoliv jiný den.

"Za celý rok nám nikdo neřekl, že bychom postupovali špatně. A kontroly přitom chodily minimálně jednou týdně," vypověděl obžalovaný dozorce Josef Májek. "Měl jsem na starosti doživotí a další dvě oddělení, kde bylo přes sto dvacet vězňů," podotkl druhý obžalovaný dozorce Petr Bartoš, který po Májkovi přebíral službu.

Při nástupu do služby bylo v Mírově běžné převzít vězně tak, že se pouze podívali do cel špehýrkou ve dveřích. Tak tomu bylo i v den Kajínkova útěku. V mnohých případech však trestance ani neviděli. "Brzy ráno nebylo průzorem nic vidět. Byla tma. Navíc při převzetí cel před šestou hodinou nesmíme vězně budit a rozsvěcovat," podotkl Májek. Druhý obžalovaný Petr Bartoš doplnil, že cely na doživotních odděleních jsou tak špatně konstruovány, že když nestojí vězeň přímo proti průzoru ve dveřích, dozorce jej nevidí.

V den útěku se ve věznici malovalo
Zaměstnanci Mírova vypověděli, že i mnohé postele vězňů stojí v celách tak, že jej pracovníci špehýrkou nevidí. Někteří pracovníci věznice se před soudem podivili také nad tím, proč byl Kajínek ze své speciální cely přemístěn na jiné oddělení, kde měl okna ven z věznice.

"Navíc stavební řešení tohoto oddělení je takové, že když dozorce něco řekne nebo vejde na chodbu, vězni všechno slyší. My je přitom neslyšíme, oni nás zato perfektně," vypověděl dozorce Roman Mišák. Podotkl navíc, že v den útěku se na operačním středisku, kde se monitorují bezpečnostní kamery, malovalo a obrazovky tak byly zřejmě zakryté. Nikdo také nedovedl vysvětlit, proč se navzájem neodpovídaly zápisy o prohlídkách cel s elektronickým výpisem otvírání dveří. Dozorce Roman Myšák navíc dodal, že nařízení o prohlídkách se měnilo někdy i ze dne na den.

Dozorci mohli útěk vytušit
U soudu se zároveň ukázalo, že vedení mírovské věznice mělo po několik měsíců řadu signálů o připravovaném Kajínkově útěku. Roman Myšák potvrdil, že u něj na cele našel mobilní telefon, jiní dozorci ho navíc přistihli, jak zrcátkem z okna cely sleduje střídání stráží. "Také jsme si s kolegy říkali, proč byl ze speciálně upravené cely přemístěn na jiné oddělení s oknem ven," poznamenal Myšák.

Spoluvězeň Vlasák dokonce přiznal, že vedení Vězeňské služby informoval  o tom, jakým způsobem se dá z Mírova uprchnout, ale stěžoval si, že ho nikdo nebral vážně. Nakonec Kajínkovi s útěkem pomohl, když s ním na cele na oko hrál šachy, aby byl klid na přípravy.

"O tom, že se z věznice dá utéci, jsem informoval ministra spravedlnosti i pracovníky věznice. Na oddělení prevence mě kvůli tomu vyslechli dva pracovníci. Jeden z nich se mi přitom vysmál a začal mě ponižovat. Trval jsem na tom, ať mou výpověď zapíšou a tu jsem také podepsal," podotkl.

Uvedl přitom, že když chtěl po útěku podat na tyto pracovníky trestní oznámení, dozvěděl se od dozorujícího státního zástupce, že jeho zápis je součástí trestního spisu Kajínkova útěku. Soud se dozvěděl jen to, že vedení Mírova vydalo obecné nařízení, aby dozorci věnovali Kajínkovi zvýšenou pozornost.

Vlasák podrobně popsal přípravy útěku
Vlasák také podrobně popsal, za jakých okolností k útěku došlo. Uvedl, že o přeložení na jiné oddělení, odkud měli větší možnosti k útěku, vězni nežádali. "Podle mne o tom rozhodla bezpečnostní komise. Útěk jsme mohli reálně plánovat až po přemístění," řekl Vlasák.

Podotkl, že provaz, po kterém Kajínek z okna své cely slezl, byl schován již dva roky v matraci. Tam byli také schovány vlasce. Při útěku vězni použili kotvy vyrobené z madel postelí. "Ve dveřích plechové skříňky byly schovány tři pilky. Nemohl je tam najít ani detektor kovu. Jednou z nich jsme přeřezali mříž," uvedl Vlasák.

Útěk začali vězni chystat po šestnásté hodině. Celé odpoledne přitom byli na Kajínkově cele a hráli šachy. "V době, kdy dozorce otvíral katr, cvakl vždy zámek. Proto jsme slyšeli, že jde na chodbu. Když se na nás díval průzorem ve dveřích, hráli jsme šachy. Na útěk jsme se připravovali v místech, kde do cely vidět nebylo," popsal doživotní vězeň.

Kontrola novinářů byla důkladná
Proces začal už před půl osmou důkladnou prohlídkou všech 11 novinářů, kteří dostali svolení proces sledovat. Museli do zvláštních skříněk odevzdat mobil a diktafony. "Skoro jsem se bál, že neprojdu ani s kroužkovým blokem. Detektor kovů pořád pískal," popsal důkladnost kontrol reportér MF DNES Michal Šverdík, který se dostal mezi oněch pár vybraných novinářů (Podívejte se na snímky z kontrol).

Na Mírově veřejný soud ještě nebyl
Podobný proces se na Mírově ještě nekonal. Soudci přitom na Mírov jezdí poměrně často. "Soudy se tady konají tak jednou do měsíce. Ale nikdy jsme nezažili, aby v mírovské věznici byli při soudu novináři a jiní návštěvníci. Je to pro nás nová věc," řekl zástupce ředitele věznice Vladimír Lang.

Podle něj se budou muset příchozí podrobit stejným prohlídkám jako kterýkoli člověk vstupující do jedné z nejtěžších věznic v zemi. "Musíme zkontrolovat doklady, zavazadla a stejně jako ostatní čeká i návštěvníky soudu prohlídka bezpečnostním rámem. Kontrole se vyhne jen soudce," podotkl Lang. Na soudní líčení se připravují také zaměstnanci Mírova. Například projednávají způsob, jak budou doživotně odsouzené vězně do jednací místnosti přivádět.

Novináři, tři pracovníci vězeňské služby, pět zaměstnanců mírovské věznice, dva rodinní příslušníci obžalovaných a jeden student projdou po podrobné prohlídce detektorem kovu chodbou na první nádvoří. Minou vazební prostory a kapli. Poté narazí na železné zamčené dveře, přes které se dostanou do průjezdu. Po levé straně najdou jednací místnost, která slouží zároveň jako místnost návštěvní. Tentokrát se však za jejími zdmi budou odhalovat okolnosti, za nichž se Kajínkovi podařilo uprchnout.

Soud zasedne v provizorní místnosti
Až do pondělí nebylo jasné, kdo se procesu v provizorní místnosti věznice zúčastní. Jednací místnost má jen omezenou kapacitu a bylo na soudci, koho pustí dovnitř. Šumperský soudce Lubomír Kozák nakonec rozhodl, že u procesu bude 11 novinářů, tři pracovníci generálního ředitelství vězeňské služby, pět zaměstnanců mírovské věznice a dva rodinní příslušníci dozorců. "Účast na soudu jsem povolil také jednomu studentovi z Prahy, který měl o to velký zájem," uvedl Kozák. Na zástupce Hradu, kteří o soud projevili zájem, místo nezbylo. "Z prezidentské kanceláře mi pouze telefonovali, písemnou žádost jsem od nich nedostal. Proto jsem s nimi nepočítal," vysvětlil soudce.

Obhájci se soudcem nesouhlasí
Přítomnost u přelíčení v mírovské věznici se řeší už delší dobu. Vězeňská služba nejprve vydala s odvoláním na dohodu se soudcem prohlášení, že se na proces dostanou jen zaměstnanci věznice a příbuzní. To však zpochybnili odborníci na trestní právo. Proti prohlášení protestoval i obhájce obžalovaných Jan Špilháček a soudce se od něj distancoval. Obhájci se ovšem nelíbí ani poslední Kozákův postup. Podle Špilháčka měl být Kajínkův a Vlasákův výslech s vyloučením veřejnosti na Mírově a zbytek procesu ve velkých jednacích síních šumperského soudu.

Tlačenice na Kajínkovu výpověď
Podle soudce zákon na podobné případy nepamatuje, jen vnitřní soudní předpisy hovoří o rozdávání vstupenek, když je soudní síň přeplněná. Klíč si však stejně musí určit předseda senátu sám. Novináři mohli projevit zájem do posledního srpna. Podle soudce je jejich účast důležitá, protože mohou informovat širokou veřejnost. V soudní síni jsou však zakázány kamery a fotoaparáty.

Věznice Mírov na archivní fotografii. Z této strany věznice uprchl Jiří Kajínek.

Policie dopadla dvojnásobného nájemného vraha Jiřího Kajínka (na archivním snímku z března 1998).

Jiří Kajínek utrpěl při zatčení zranění hlavy. (8. prosince 2000)

Poté, co policie Jiřího Kajínka svlékla a spotala, jej zabalila do prostěradla. (8. prosince 2000)

První byli u věznice v Mírově na Šumpersku novináři, kteří mohli jít přímo do improvizované soudní síně. (6.9.2001)

Obyvatele Mírova na Šumpersku nastupují do autobusu, v pozadí věznice, v níž byli souzeni dva dozorci za útěk Jiřího Kajínka. (6.9.2001)

Dozorci věznice v Mírově na Šumpersku hlídají okolí jedné z nejstřeženějších věznic v zemi

Do věznice v Mírově příchází obhájce obžalovaných dozorců Jan Špiláček (vpravo), doprovází ho oba bývalí dozorci (6.9.2001)

Bývalí dozorci mírovské věznice vchází do věznice k soudu, který rozhoduje o jejich vině v případě útěku Jiřího Kajínka. Dozorce doprovází jejich příbuzní. (6.9.2001)

Do věznice v Mírově příchází obhájce obžalovaných dozorců Jan Špiláček (vpravo), doprovází ho oba bývalí dozorci (6.9.2001)

Věž věznice v Mírově na Šumpersku

Do věznice v Mírově příchází obhájce obžalovaných dozorců Jan Špiláček (vpravo), doprovází ho oba bývalí dozorci a jejich příbuzní (6.9.2001)

Detail věže věznice v Mírově

Věznice v Mírově na Šumpersku - celkový pohled

Věž a nádvoří věznice v Mírově na Šumpersku

Hradby a strážní věž mírovské věznice

Hradby a strážní věž mírovské věznice

Nádvoři věznice v Mírově na Šumpersku

Improvizovaná soudní síň ve věznici Mírov na Šumpersku, kde se konal proces s dvěma bývalými dozorci v souvislosti s útěkem doživotně odsouzeného vězně Jiřího Kajínka. Oba muže obžaloval státní zástupce z maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti a z porušování dozorčí služby.(6.9.2001)

Jednací síň ve věznici Mírov na Šumpersku, kde se konal proces se dvěma bývalými dozorci v souvislosti s útěkem doživotně odsouzeného vězně Jiřího Kajínka. Oba muže obžaloval státní zástupce z maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti a z porušování dozorčí služby. (6.9.2001)



Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.