Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Štrasburk odsoudil Rusko za nevhodný přístup k pozůstalým od Katyně

  12:22aktualizováno  12:22
Evropský soud pro lidská práva odsoudil Rusko za ponižující zacházení s blízkými obětí masakru v Katyni, při kterém tajná sovětská policie NKVD v roce 1940 postřílela tisíce Poláků. Rozsudek není pravomocný, ruská strana se proti němu může odvolat.

Památník obětem masakru v Katyni od sochaře Wojciecha Seweryna v Niles v USA (10. dubna 2010) | foto: AP

Z ponižujícího zacházení Rusy obvinilo 15 příbuzných obětí katyňského masakru, štrasburský tribunál dal v pondělí zapravdu deseti z nich, kteří byli blízkými příbuznými obětí. Ruská justice odmítala žádosti pozůstalých o informace, za jakých okolností jejich blízcí zemřeli, a o jejich rehabilitaci.

Štrasburský tribunál také konstatoval, že nemůže zhodnotit, zda Rusko při vyšetřování masakru porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, protože se soudem nespolupracovalo a neposílalo mu vyžádané podklady. Rozhodnutí soudu podle ruského zástupce Andreje Fjodorova odpovídá ruským zájmům, a proto nepředpokládá, že by se Moskva ještě odvolala.

"Ve prospěch Ruska vyznívá rozhodnutí v hlavním bodu: obnovení vyšetřování katyňského případu je mimo rámec kompetencí soudu. To je nesporně pozitivní výsledek," řekl agentuře Interfax.

Složitá Katyně

Po vstupu sovětské armády do Polska tajná policie v katyňském lese nedaleko západoruského Smolenska i na jiných místech postřílela celkem asi 22 000 Poláků, hlavně příslušníků polských elit. Katyňský masakr a přístup Moskvy k němu dlouhodobě zatěžuje polsko-ruské vztahy. Sovětský režim z něho dlouhé desítky let obviňoval nacisty, pravdu o těchto událostech se ruská veřejnost dozvěděla v éře Gorbačovovy perestrojky: až 13. dubna 1990 během návštěvy tehdejšího polského prezidenta Wojciecha Jaruzelského Moskva oficiálně připustila, že zločin byl dílem sovětské tajné policie NKVD.

Případ z roku 1940 podle Fjodorova nespadá pod jurisdikci štrasburského soudu kvůli promlčení, jakkoli polští žalobci tvrdili opak a požadovali, aby Rusko masakr vyšetřilo a vypátralo viníky.

Rusko masakr vyšetřovalo od začátku 90. let do roku 2004, kdy ho hlavní vojenská prokuratura zastavila s tím, že viníci jsou již mrtví, a většinu dokumentů z vyšetřování utajila.

Staré rány stále otevřeny

Před dvěma lety se zdálo, že přelom je na dosah: ruský premiér Vladimir Putin se spolu se svým polským protějškem v Katyni poklonil památce obětí a odsoudil zločiny stalinismu. V témže roce, kdy nedaleko Katyně při leteckém neštěstí zahynul polský prezident Lech Kaczynski a jeho spolupracovníci, i poslanci ruského parlamentu ve zvláštním prohlášení uvedli, že zločin nařídilo sovětské vedení v čele se Stalinem.

Přesto však spor nebyl plně urovnán. Otázka rehabilitace obětí totiž ještě zůstává otevřená a Moskva ani nepředala Varšavě všechny tajné dokumenty.

"To, že soud uznal, že je Rusko vinné ve věci ponižujícího zacházení s žalujícími, je nepříjemné pro prestiž Ruské federace a morální vítězství pro žalující," prohlásil Wojciech Materski, polský odborník na dějiny SSSR.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.