Maročan přišel k soudu s dvacetiminutovým zpožděním. "Přízrak 11. září se opět vznáší na Hamburkem," prohlásil soudce Ernst-Rainer Schudt.
Třicetiletý Munír Mutasádik byl loni uznán vinným z členství v teroristické skupině a spoluúčasti na vraždě více než tří tisíc lidí, kteří zahynuli při útocích 11. září 2001. Soud mu uložil maximální, patnáctiletý trest.
V březnu Mutasádik uspěl u Nejvyššího soudu se stížností, že mu byl odepřen spravedlivý proces. Poté byl propuštěn, což rozzlobilo Washington. Maročan jen musel zůstat v Hamburku a odevzdat pas.
USA nepovolily výslechy svých lidí
Německo zase Spojeným státům vyčítá, že nepovolily vyslechnout Jemence Ramzíma bin Šibhu, který je považován za hlavní spojku únosců letadel z 11. září s teroristickou sítí Al-Kajda a byl zadržen v Pákistánu před dvěma lety.
Soudu by mohl říct, jestli byl Mutasádik aktivním členem hamburské buňky Al-Kajdy. Americké úřady nevydaly Němcům ani přepisy výslechů Jemence. Německé tajné služby je sice také mají k dispozici, ale slíbily Američanům držet je v tajnosti.
Němci požadovali rovněž svědectví - přímé, či zprostředkované - od dalšího zadržovaného představitele Al-Kajdy Chálida Šajcha Muhammada, považovaného za hlavního organizátora útoků 11. září 2001. Pákistánci ho zatkli loni v březnu.
Další otázky připravili pro Zakariase Musávího, podezřelého z příprav 11. září, bývalého šéfa CIA George Teneta a zvláštního agenta FBI Matthewa Walshe. Žádost o výslech i seznam připravených otázek ale zatím zůstaly bez odpovědi.
Německý prokurátor Kay Nehm v dubnu odjel do USA osobně požádat americké úřady o pomoc, místo toho se však setkal jen s kritikou dosavadního průběhu procesu se dvěma domnělými teroristy z 11. září.
Hamburský soud na úvod obnoveného procesu s Mutasádikem přečetl dopis zaslaný na německé vylvyslanectví ve Washingtonu, v kterém Spojené státy informují, že výslechy svých lidí neumožní.
Argumentují tím, že tak chrání své zdroje a práci zpravodajských služeb. "Interaktivní přístup" k zajatcům by podle nich mohl narušit jejich vlastní vyšetřování a vést k vyzrazení utajovaných informací, například o teroristických hrozbách.
Mutasádikův obhájce Josef Graessle-Muenscher už předem avizoval, že by beztak výpovědi vězněných členů Al-Kajdy zpochybnil, protože mohly být vynuceny mučením. Odvolává se na svědectví vězňů propuštěných z americké věznice v Guantánamu.
Mutasádik živil teroristy z hamburské buňky
Do Hamburku vedlo po útocích z 11. září nejvíce stop. Munír Mutasádik údajně platil školné a další výlohy členům hamburské buňky Al-Kajdy, z nichž se rekrutovali pozdější sebevražední útočníci Muhammad Atta, Marván Šihhí a Zijád Džarráh.
Mutasádik přiznal, že prošel výcvikovým táborem Al-Kajdy v Afghánistánu. Svědci v procesu vypověděli, že byl stejně radikální jako ostatní členové buňky. Často horoval pro svatou válku, džihád, a projevoval svou nenávist k Izraeli a USA.
Mimo jiné i podepsal poslední vůli Muhammada Atty. Munír Mutasádik se hájil tím, že byl jen blízkým přítelem muslimských studentů a dělal pro ně jen to, co každý správný vyznavač islámu udělá pro svého "bratra".
Druhého obviněného, Mutasádikova přítele Abdala Gháního Mzúdího, hamburský soud propustil na svobodu. Obžalobě se nepodařilo prokázat, že by o přípravě teroristických útoků věděl. V kauze se nyní rozhoduje o dovolání žalobců.
Mutasádikův obhájce Josef Graessle-Muenscher očekává obtížný proces. "Bude to těžký boj. Odložení případu, zproštění viny i odsouzení, všechno je možné," řekl před procesem, který je zatím naplánovaný do ledna.
