Soud rozhodl v kauze Breda

Ostrava - Dvouletý podmíněný trest uložil Okresní soud v Ostravě někdejšímu likvidátorovi obchodního domu Breda v Opavě Leoši Nechvátalovi. Ten měl podle obžaloby při privatizaci spolu s úředník ministerstva průmyslu Ivanem Rulfem prodat obchodní dům za poloviční cenu, než požadoval Fond národního majetku. Rulfa však soud osvobodil.

Státní zástupce vinil Rulfa ze zneužití pravomoci veřejného činitele a Nechvátala z porušení práv při správě cizího majetku. Oba muži vinu popírali. Původní cena byla podle nich stanovena na základě veřejné soutěže, neodpovídala však skutečné hodnotě domu a jeho zásobám. Nechvátal tvrdí, že Kolek dům i přes nižší cenu koupil za dvojnásobek jeho účetní hodnoty.

Nechvátal se cítí nevinen a proto rozhodnutí soudu se odvolal. Podle svých slov postupoval správně. "Po bitvě je každý generál, chtěl bych vědět, jak by se zachovali oni na mém místě," řekl po vynesení rozsudku. Rulf rozsudek přijal. Státní zástupce si u obou obžalovaných ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Soudkyně: Nechvátal byl nezkušený
Podle soudkyně Magdy Mihulové Nechvátal při privatizaci majetku nepostupoval v zájmu státu a nezajistil nejvýhodnější postup. Naopak vyhověl požadavkům majitele Bredy Kamila Kolka, řekla soudkyně s tím, že na rozhodnutí Nechvátala se podílela především nezkušenost. "Byl to jeho první podobný případ. Nemá dostatečné právní vzdělání. Nenechal si vypracovat ekonomický rozbor celé situace," uvedla Mihulová.

V případě Rulfa obžaloba podle Mihulové neprokázala spáchání trestného činu. "Závěr privatizace považuji za zdařilý. Bylo by vynikající, kdyby tak probíhala v celé České republice," uvedl před soudem Rulf, který rozhodnutí soudkyně označil za právnicky špatné.

Okresní soud už v kauze rozhodl jednou. Před lety oba obžalované zprostil obžaloby. Krajský soud však rozsudek zrušil a případ vrátil. Nyní se privatizací Bredy bude opět zabývatKrajský soud v Ostravě.

V kase FNM mohl být bilion, hájíl se úředník
"Kdyby tak jako u Bredy probíhala veškerá privatizace, byl by dnes ve Fondu národního majetku bilion a půl korun, a ne prázdná kasa," prohlásil Rulf, který čelí žalobě, podle níž spolu s Nechvátalem v roce 1994 neoprávněně snížili kupní cenu obchodního domu Breda. Tím prý umožnili podnikateli Kamilu Kolkovi, aby Bredu získal o padesát milionů levněji.

Případ provázely spekulace, protože byl Kolek sponzorem ODA
Kauza se stala známou poté, co na ni upozornil bývalý opavský poslanec Jaromír Šimánek. Ten poukazoval na to, že Bredu získal za výhodnou cenu Kolek, který byl jedním z hlavních sponzorů Občanské demokratické aliance.

Vzhledem k tomu, že ministerstvu průmyslu tehdy šéfoval člen ODA Vladimír Dlouhý, objevily se spekulace, že ministerstvo vyšlo sponzorovi vstříc. Tyto domněnky se však nikdy nepotvrdily.

Obhájce: Privatizace Bredy byla úspěšná
"Obžaloba byla nesmyslná, privatizace Bredy je jedním z nejúspěšnějších projektů," tvrdí obhájce Josef Lžičař s tím, že obchodní dům dodnes funguje a Kolek peníze za něj státu splácí.

Ve prospěch obžalovaných svědčil i Kolek. "Tím, že snížili původní kupní cenu, naopak Bredu zachránili. Jinak byla neprodejná," tvrdil. Odmítl verzi, že byl zvýhodněn kvůli sponzorství. "Dlouhý s tím neměl nic společného, kampaň vyvolali opavští politikové,  kteří  chtěli  poškodit ODA," uvedl.

Soutěž vyhrála firma, která neměla peníze
V soutěži o získání Bredy s vyvolávací cenou třicet tři miliony původně zvítězila firma Kusam, která nabídla sto milionů. Pak její šéfové uvedli, že peníze nemají. Bredu tak získal za zvýhodněnou cenu Kolek, který se ve veřejné soutěži umístil za nimi. "Obžalovaní naopak zabránili škodě. Ta by vznikla, kdyby Bredu převzala firma Kusam, když nakonec vyšlo najevo, že slíbený stomilionový úvěr je fiktivní," uvedl obhájce.

Státní zástupce: Je absurdní si myslet, že budeme Kolkovi děkovat
Státní zástupce trvá na tom, že žaloba byla oprávněná. "Je to k smíchu. Oni tvrdí, že vlastně máme Kolkovi děkovat, že ji za zvýhodněnou cenu koupil. Jedná se přitom o objekt velké hodnoty a na velmi lukrativním místě," uvedl žalobce.

Případem se zabývá i obchodní soud. Ten totiž ani po třech letech nerozhodl, zda snížení kupní ceny nebylo v rozporu se zákonem z hlediska obchodního práva, jak tvrdí zástupci likvidovaných obchodních domů Prior.


Video