Vojenské jednotky, známé jako karavana smrti, v říjnu 1973 unesly a zavraždily 75 politických vězňů. Podle oficiálních údajů bylo během Pinochetova vojenského režimu zabito nebo zmizelo více než 3000 lidí.
Za 8 500 dolarů může na svobodu i šéf tajné policie
Na kauci byl v pondělí večer z domácího vězení propuštěn i bývalý šéf vojenské tajné policie generál ve výslužbě Manuel Contreras. Jeden z nejobávanějších mužů Pinochetova režimu, si teprve letos v lednu odpykal sedmiletý trest vězení za organizaci vraždy ministra zahraničí někdejší socialistické vlády Chile Orlanda Leteliera. Na příkaz soudce Guzmána však dosud zůstával v domácím vězení a je vyšetřován pro údajnou odpovědnost za zmizení generála Davida Silbermanna v roce 1976.
Rozhodnutí musí potvrdit odvolací soud
Podle agentury AFP rozhodl soudce Guzmán o Pinochetově kauci, aniž o ni požádali exprezidentovi obhájci. Guzmánovo rozhodnutí musí ještě schválit odvolací soud, to je ale podle agentury EFE považováno za formalitu.
Minulý týden byly zmírněny některé body obžaloby
Minulý týden odvolací soud v chilském hlavním městě potvrdil, že Augusto Pinochet může být souzen za mučení, únosy a zabíjení levicových aktivistů, k němuž docházelo poté co se zmocnil na podzim roku 1973 vlády.
Soudci zároveň potvrdili domácí vězení, které bylo Pinochetovi nařízeno v lednu. Bývalý šéf země se nyní zdržuje ve svém pobřežním sídle, které leží asi 130 kilometrů jihozápadně od metropole Santiaga.
Tříčlenná porota nicméně zároveň zmírnila některé body obžaloby. Obvinění ze spáchání některých vražd a únosů během jeho režimu totiž změnila na obvinění z jejich pozdějšího zatajování. To zklamalo zástupce prokuratury i příbuzné obětí, kteří jsou přesvědčeni, že sám Pinochet vydával rozkazy.
V souvislosti s Pinochetovým procesem jsou vyšetřováni také vojenští činitelé ve výslužbě a generál v aktivní službě Hernán Gabrielli, a to rovněž kvůli zločinům spáchaným za diktatury. Pro rychlejší soudní řízení i s dalšími obviněnými se vyslovil i chilský prezident Ricardo Lagos.
Soudní přelíčení asi nakonec bude
Rozhodnutí o pokračování procesu přibližuje bývalého diktátora k soudnímu přelíčení kvůli zločinům spáchaným za jeho vlády v letech 1973 až 1990. Pinochetovi právníci nicméně již dříve oznámili, že jsou připraveni takové rozhodnutí zpochybnit u Nejvyššího soudu.
Nyní tvrdí, že neexistují důkazy, že by jejich klient byl za vraždy zodpovědný, a že Pinochet není fyzicky ani duševně v takovém stavu, aby mohl být postaven před soud.
|
Politický vývoj v Chile |
| 11.9.1973- vojenský převrat v čele s generálem Augusto Pinochetem; svrhl vládu levicového prezidenta Allendeho, ten byl zabit, a nastolil vojenskou diktaturu, přes 15.000 lidí bylo zabito, asi 500.000 prošlo vězeními; přes 2000 zmizelo a na 900.000 uprchlo do zahraničí. |
| prosinec 1974 - Pinochet byl prohlášen prezidentem |
| prosinec 1976- poprvé od vojenského převratu se na společném jednání sešly politické strany dříve zastoupené v Lidové jednotě a vypracovaly společnou strategii boje za svržení fašistické diktatury, vytvoření široké antifašistické fronty a nastolení svobody a demokracie v zemi. |
| 11.3.1981- podle nové ústavy začalo přechodné období, které trvalo do 1989; koncem přechodného období měl být Pinochet schválen prezidentem do 1997 jako jediný kandidát junty |
| 1983- první tzv. Den národního odporu; mohutné protivládní demonstrace požadovaly odchod Pinocheta; politická opozice zahrnula všechny vrstvy společnosti, zůstala však nejednotná |
| 1985- začal tzv. hospodářský zázrak; země se zařadila k hospodářsky nejúspěšnějším v Latinské Americe |
|
5.10.1988- Pinochet byl ve volbách, které sám vyhlásil, poražen; 56,48 % hlasů ho odmítlo jako příštího prezidenta |
 Viviana Díazová (vpravo), předsedkyně chilské Asociace příbuzných osob, které zmizely za Pinochetovy vlády, vítá spolu s další členkou asociace před Justičním palácem v Santiagu rozhodnutí soudu o zatčení bývalého diktátora, 29. ledna 2001 |
