Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nečasová a Rittig jsou vinni z vyzrazení zpráv BIS, soud rozdal podmínky

  9:14aktualizováno  13:17
Pražský městský soud v úterý rozhodl, že téměř všichni obžalovaní v kauze vyzrazení utajované informace Bezpečnostní informační služby (BIS) jsou vinni. Bývalá šéfka Úřadu vlády Jana Nečasová dostala podmíněný trest 18 měsíců, lobbista Ivo Rittig a jeho právník David Michal devět měsíců. Tehdejší poradce ministra zemědělství Tomáš Jindra byl obžaloby zproštěn. Verdikt není pravomocný.

Soud se přiklonil k verzi obžaloby, že lobbista Rittig a tehdejší poradce ministra zemědělství Jindra navedli někdejší šéfku sekretariátu premiéra Nečasovou (dříve Nagyovou), aby jim skrze právníka Michala prozradila obsah zprávy, kterou obdržel premiér.

Soudce Petr Novák došel k závěru, že Nečasová spáchala zločin ohrožení utajované informace. K podmínce obdržela i tříletý zákaz pracovat ve funkcích s přístupem k utajovaným informacím. „Neexistuje jednoznačný důkaz, jak se Nečasová k obsahu zprávy BIS dostala, z odposlechů máme ale za prokázané, že se k němu dostala,“ sdělil předseda senátu Novák.

Fotogalerie

Rittig a Michal se dopustili přečinu ohrožení utajované informace. Soudce Nečasové vyměřil podmíněný trest jeden a půl roku se zkušební dobou tři roky, Rittigovi a Michalovi poloviční trest se zkušební dobou 18 měsíců.

Novák vysvětlil, že k mírnějším trestům se uchýlil proto, že obžalovaní nebyli dosud trestáni a od činu uběhlo již pět let. Soudce ale odmítl argumenty obhajoby, že odposlechy, na nichž je případ postaven, jsou nezákonné.

Jediným, koho soud zprostil viny, je Jindra. Podle soudce se nepodařilo prokázat, že byl tím, kdo vzbudil v Michalovi úmysl spáchat trestný čin. Podle soudu ho instruoval Rittig.

Rittig a Michal se okamžitě odvolali

Ivo Rittig a David Michal se proti rozsudku na místě odvolali. Nečasová, která se z čtení verdiktu omluvila, a Jindra si ponechali lhůtu na odvolaní. Stejně postupuje i žalobce Bajger. Státní zástupce naznačil, že není zcela spokojený s výší trestů, ohodnotil je jako mírné.

Vynesení verdiktu předcházelo čtení závěrečných řečí, které se protáhlo na tři hodiny. Vzhledem k funkci, kterou Nečasová zastávala, hrozilo současné manželce expremiéra Petra Nečase (ODS) až osm let vězení. Rittigovi, Jindrovi a právníkovi Davidu Michalovi mohl soud uložit maximálně tříleté tresty. Státní zástupce Rostislav Bajger však ve své závěrečné řeči navrhl pro obžalované nižší tresty.

Bajger požadoval pro Nečasovou tři roky podmíněně a pětiletý zákaz činnosti, kde by pracovala s utajovanými informacemi. Pro Rittiga, Jindru a Michala pak žádal podmínku jeden a půl roku a peněžitý trest v rozmezí 200 až 300 tisíc.

Obžaloba tvrdila, že se Rittig s Jindrou dověděli v roce 2012 od Nečasové a ministra zemědělství, že Nečas dostal od šéfa civilní rozvědky utajený materiál. Dovodili, že se týká právě jich, a Rittig proto poslal svého advokáta na schůzku s Nečasovou, která prý právníkovi obsah zprávy sdělila. Rittig pak údajně mohl učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány. Podle obžaloby to bylo jednání vysoce společensky škodlivé.

Žalobce Bajger v závěrečné řeči uvedl, že Rittig a spol. se obávali, že po nich jde Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v čele s Robertem Šlachtou. Z odposlechů podle něj vyplývá, že po seznámení se zprávou BIS si Rittig oddychl a vyzval kolegy, že je třeba „lépe pracovat“.

Překroucená fikce, odposlechy byly nezákonné, tvrdí obhajoba

Obžalovaný Jindra, který se hájil sám, označil příběh prezentovaný obžalobou za překroucenou fikci. Podle něj je výsledkem „snahy vytvořit trestní věc z čehokoli za účelem ospravedlnit monstrakci na Úřadu vlády“. Zopakoval také názor všech obžalovaných, že odposlechy byly nezákonné a rozhodoval o nich nepříslušný soud. Dle něj se také manipulovalo se spisem.

Jindra sdělil, že obhajoba měla ztíženo pracovat se spisem kvůli režimu utajení. Ze 405 stran utajené informace obsahuje pouze jedna, upozornil. V tom mu dal za pravdu i soudce Novák, který neodtajnění dotyčné stránky také kritizoval.

Nečasová zdůrazňovala, že postupem, z něhož byla obviněna, by ohrozila jak své zaměstnání, tak i premiéra, s nímž v té době měla už dlouholetý vztah. Její advokát Eduard Bruna vyjádřil přesvědčení, že proti Nečasové neexistuje žádný přímý důkaz. Ve své řeči také podotkl, že utajené informace navíc nebyly ani tajné, protože o vlivu Rittiga běžně psala média. Závažnost informací ze zprávy tajné služby zpochybnili obhájci několikrát.

„Nevěděla jsem, že premiérovi byla doručena zpráva ředitele BIS. O jejím obsahu jsem se přímo ani nepřímo nedozvěděla, nemohla jsem informace o ní předat někomu dalšímu,“ řekla sama Nečasová.

Z policejních protokolů vyplynulo, že policie začala Rittigovi odposlouchávat telefon v souvislosti s někdejším generálním ředitelem Povodí Vltavy Janem Slancem a také kvůli činnosti pražského vrchního státního zastupitelství pod vedením Vlastimila Rampuly.

Kriminalisté prověřovali teorii, že Slance dosadil do funkce lobbista Roman Janoušek a Rittig ředitele poté úkoloval ohledně toho, kdo má vyhrát jednotlivá výběrová řízení. Ohledně vrchního státního zastupitelství se podle policie Rittig bavil s někdejším náměstkem ministra vnitra Michalem Morozem o tom, že v instituci bude potřeba „uklidit“ (více o pondělním stání čtěte zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.