Soud řeší třináct let starou vraždu

Ústecký soud se vrátil o třináct let zpátky, do podzimní noci 16. září 1990. Ve Šluknově byla zábava, kterou pak poznamenala hospodská rvačka. Jí se zúčastnil i tehdy dvaatřicetiletý recidivista Michal Bílý. Cestou domů podle obžaloby brutálně kladivem zavraždil dva německé sourozence.

Devětasedmdesátiletého Františka Bienerta a o dva roky staršího Eduarda Bienerta měl zabít v jejich domě. Bílý se pár dní předtím vrátil z výkonu trestu, seděl za krádeže.

V dějinách české justice je zcela jedinečné, že soud případ vraždy řeší s odstupem tolika let. Od té doby obžalovaný zestárl o třináct let, téměř nic si nepamatuje a kompletně se vyměnil soud, který nyní obnovil řízení.

Hlavní líčení naplánované do pátku začalo v úterý výslechem obžalovaného a čtením jeho starých výpovědí a prvních svědků. Soudkyně naplánovala i promítání videozáznamu z rekonstrukce vraždy.

"Já jsem je nezabil, šel jsem tam jen kvůli penězům a když jsem tam přišel, byli už mrtví," odmítl vinu obžalovaný Bílý hned na začátku líčení.

Na lavici obžalovaných po dvanácti letech
Na lavici obžalovaných seděl Bílý kvůli této vraždě už jednou, v roce 1991. Pětkrát za sebou se přiznal, podrobil se rekonstrukci případu a mezi jinými kladivy rozpoznával tehdy vražedný nástroj.

Byl ale osvobozen pro nedostatek důkazů a odseděl si pouze 33 měsíců za krádež, byť nic z domu neodnesl, protože tam žádné peníze nenašel. 

Co také vypovídal obžalovaný Bílý před soudem

*Kdyby mě nechtěl praštit nohou od židle, tak bych ho tím kladivem neudeřil.

*Já bych se chtěl jenom zeptat, jestli Bienert nebyl karatista. Když šel proti mě, vyskakoval a ohrožoval mě kopačkama, jak karatista, já kvůli tomu nemohu ani spát, takový starý a tak vyskakoval, kdybych ho nepraštil já, tak by dostal on mě.

*Pořád po mně chtěli, abych něco řekl, tak jsem si něco vymyslel.

*Chtěl jsem na sebe vzít jednu vraždu, abych se dostal za kamarádem Kimou do Valdic.

*Mně se jenom nelíbí, že mi dávají za vinu dvě vraždy. Já beru jenom jednoho. Toho jsem praštil.

*Šel jsem domů kolem Bienertů, povídalo se, že mají peníze. Vlezl jsem do domu, našel Bienerta s kladivem zaraženým v hlavě. Šel jsem tedy do patra prohledat dům. Peníze jsem nenašel, to vám říkám, že bych je tam nenechal. Našel jsem jenom lahev zeleného likéru, který mám rád, tak jsem vypil tři čtvrtiny lahve.

Věty pocházejí z výpovědí obžalovaného, které předčítala předsedkyně senátu.

Bílého letos znovu dostaly na lavici obžalovaných nové důkazy, kriminalisté však nechtěli upřesnit, o jaké indicie se jedná.

Obžalovaný stále mění výpovědi
Podle výpovědí, které v úterý předčítala předsedkyně senátu Jana Kurešová, obžalovaný několikrát v průběhu vyšetřování svou verzi měnil.

Jednou třeba tvrdil, že zabil jen jednoho z mužů při rvačce, kdy se bránil. Podruhé naopak říkal, že přišel a oba už byli mrtví.

Tvrdil také, že s jedním z Bienertů byl domluvený, že mu ten den donese pytel brambor a proto, že ho oběť pustila do domu. Pak to odvolal.

"Když jsem se prvně přiznával, byl jsem ještě v podnapilém stavu, potom už si mé přiznání policisté vynucovali nátlakem. Jeden popdraporčík mi chtěl dokonce dát facku," trval v úterý na svém Bílý.

Jinak muž malý vzrůstem, potetovaný na rukou, přivedený z litoměřické vazební věznice, spíše nesrozumitelně drmolil.

Sourozenci Bienertovi jsou pohřbeni v hrobce na šluknovském hřbitově a na jejich náhrobní desce německý nápis připomíná, že zemřeli rukou brutálního vraha.


Video