Ústní veřejné jednání Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nařídil na 10. září letošního roku. iDNES.cz to potvrdili právní zástupci stěžovatelek i vládní zmocněnec pro zastupování Česka před ESLP Vít Schorm.
Jde o velmi neobvyklou situaci, ESPL veřejná jednání nařizuje jen velmi výjimečně. "Je to vzhledem k počtu stížnosti, které jsou jím projednávány," stojí na webu instituce. Podle Roberta Schustera, ředitele tiskového odboru ministerstva spravedlnosti, to však není první ústní jednání ve věcech proti České republice. "Bylo jich zatím zhruba osm," uvedl Schuster.
Zářijové jednání vedené v anglickém a francouzském jazyce, které potrvá dvě a půl hodiny, se bude týkat dvou stížností. Na soud se v minulých letech obrátily dvě české matky. Podle nich byla krácena jejich základní práva, protože současná situace v Česku ženám neumožňuje mít u plánovaného domácího porodu žádného zdravotníka.
Doma bez pomoci, nebo pouze v nemocnici
Stížnost k ESLP podala osmadvacetiletá Šárka z Libereckého kraje, která loni neuspěla u Ústavního soudu (více čtěte zde).
Proč ženy chtějí rodit doma?A proč se soudí... |
Šárka ještě jako vysokoškolská studentka porodila své druhé dítě doma. Její syn přišel na svět v květnu 2011 bez pomoci lékařů či porodní asistentky. Šárka přitom porodní asistentku u porodu chtěla, žádná z nich však k vedení domácího porodu nemá oprávnění vydávané krajskými úřady.
Šárku u soudů zastupuje předseda Ligy lidských práv David Zahumenský. Zuzana Candigliota z Ligy iDNES.cz řekla, že stížnost k ESLP podala žena už 4. května 2011. "Požadujeme odškodnění a změnu české legislativy tak, aby z ní bylo zcela zřejmé, že žena má právo na porod doma a má právo, aby u toho byla zajištěna zdravotní péče," uvedla Candigliota. Výši odškodnění nechtěla zatím upřesnit.
Na soud se obrátila také vysokoškolsky vzdělaná žena z Prahy. Své dítě přivedla na svět v porodnici, ačkoliv předchozí dvě děti se narodily doma. Žena tvrdí, že k porodu v nemocnici ji donutil stát tím, že jí neumožnil zajistit si zdravotní péči.
Podle její právní zástupkyně Adély Hořejší má její klientka tři požadavky. "Je to vyslovení porušení práva klienty ze strany vlády, spravedlivé odškodnění a úhradu nákladů na řízení u ESLP," popsala Hořejší. Jaká je výše odškodnění odmítla s odvoláním na přání matky dítěte uvést. "Klientka má za to, že bylo zásadním způsobem zasaženo do jejího práva na sebeurčení; že stát autokraticky vstupuje do té nejintimnější sféry," doplnila.
Stát vyšle Schorma a další poradce
Českou republiku bude na jednání zastupovat vládní zmocněnec Vít Schorm a další poradci. Kdo konkrétně, o tom podle Schorma zatím nebylo rozhodnuto.
"Vzhledem k tomu, že zatím Evropský soud pro lidská práva nezaujal k dané problematice postoj, bude obhajováno, že Česká republika znemožněním porodů v domácnosti neporušila lidská práva stěžovatelek," sdělil pro iDNES.cz Schorm.
Ústní jednáníPodle Zuzany Candiglioty nařízené ústní jednání svědčí o tom, že soud domácí porody považuje za otázku, která je složitá k rozhodování. "Proto na jednání přizveme svědky," uvedla právnička. Podobně hovoří i vládní zmocněnec Vít Schorm. "ESLP nařizuje jednání v těch případech, u nichž se domnívá, že jednání může přispět k lepšímu objasnění skutkových a právních otázek, které věc vyvolává, než pouhá písemná stanoviska účastníků," uvedl Schorm. Podle právničky Adély Hořejší soud nařizuje ústní jednání výjimečně v situaci, kdy považuje za nutné, aby se vyjasnily okolnosti projednávané záležitosti. "V případě mé klientky mám za to, že i pro ESLP je překvapením, nakolik signatářský stát Evropské úmluvy o ochraně lidských práv flagrantně ignoruje některé jeho předchozí závěry," tvrdí Hořejší. |
Soud může v září o stížnosti rozhodnout, nebo také ne, protože rozhodování o některých stížnostech trvá léta.
Pokud by ESLP stížnostem vyhověl, budou se nejspíš muset měnit zákony, které se péče o rodičku týkají. "Rozsudky jsou pro dotčené státy závazné a musí jimi být vykonány. Výbor ministrů Rady Evropy monitoruje výkon rozsudků," upozorňuje soud na svém webu.
"Pakliže budou stížnosti zamítnuty nebo odmítnuty, nebude v zásadě třeba přijímat žádná opatření, na rozdíl od situace, kdy bude stížnostem vyhověno a shledáno porušení lidských práv stěžovatelek," tvrdí Schorm.
Neudržitelná situace
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková je k tomu ale skeptická. "S vymahatelností je problém. Máme tu například rozsudek ESPL, který se týká zařazování romských dětí do praktických škol, a za pět let se se situací nic nedělo, pohnula se až s ministrem Petrem Fialou," domnívá se Šimůnková.
Postoj Česka k porodním asistentkám i plánovaným domácím porodům kritizuje. "Z lidsko právního hlediska i z ženského hlediska osobně současnou situaci, tak jak je nastavena, považuji za neudržitelnou," dodala Šimůnková.
Ministerstvo zdravotnictví, pod které tato problematika legislativně spadá, za Leoše Hegera sice zřídilo pracovní skupinu, zastánkyně alternativ v českém porodnictví z ní Heger ale později vyhodil. A skupina se pak usnesla, aniž by vyčkala rozhodnutí ESLP, že bude prosazovat, aby porodní asistentky vedly porod jen v nemocnicích, v domácnostech ne (více čtěte zde).
"Jsem pevně přesvědčen, že v České republice nedochází k žádnému porušování práv ženy v oblasti péče o těhotné a porodní péče. Naopak, ministerstvo zdravotnictví má velký respekt k lidským právům," uvedl náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák, který stojí v čele pracovní skupiny k porodům. Zároveň však dodává, že stát svými legislativními kroky garantuje, že zdravotní péče bude mít určitou kvalitu a že bude bezpečná.
Právnička Adéla Hořejší s takovým názorem nesouhlasí. "Lidská práva žen, dětí a otců jsou v období těhotenství, porodu a šestinedělí systematicky pošlapávána. Fiktivní vábnička garance bezpečnosti porodu pouze v nemocnicích, šířené úředníky ministerstva zdravotnictví, takové porušování lidských práv nemohou ospravedlnit. Jinými slovy, bezpečnost a lidská práva jsou schopna souběžné existence a jedno nevylučuje to druhé," domnívá se Hořejší.
