"Nejvyšší správní soud přijal celkem 45 stížností zpochybňujících výsledky květnových voleb do Poslanecké sněmovny, další námitky už podat nelze, lhůta vypršela v 16 hodin," řekl iDNES.cz mluvčí Nejvyššího správního soudu František Emmert. Soud teď má dvacet dní na to, aby stížnosti projednal.
S průběhem voleb většinou nebyli spokojení jednotliví občané. Často však neuváděli konkrétní výtky, ale spíše obecné výhrady. Nelíbil se jim například agresivní styl předvolební kampaně. Někteří ze stěžovatelů míní, že výsledek ovlivnila média nebo že způsob přepočtu hlasů vyšachoval malé strany.
Stížností je ale letos méně než po minulých sněmovních volbách, které skončily patem mezi pravou a levou částí politického spektra. Tehdy soud evidoval 70 stížností, žádné z nich ale nevyhověl.
Letos dvě ze stížností sepsali zástupci Suverenity - bloku Jany Bobošíkové, které ke vstupu do Sněmovny chybělo půldruhého procenta hlasů. (více o tom s přečtěte zde)
Podněty se týkají klíče, podle kterého si Česká televize zvala zástupce kandidujících stran do předvolebních debat, a údajného rozdílu mezi skutečným a zveřejněným počtem odevzdaných hlasů v jednom z téměř 15 tisíc volebních okrsků.
Stížnost podal také lídr strany Volte Pravý Blok Petr Cibulka, který si také stěžuje na to, že "masmediálně ostře diskriminační a nerovný charakter" voleb z nich dělá reality show předem určených vítězů a poražených. Cibulkova strana ve sněmovních volbách získala jen půl procenta hlasů.
Lidé i kandidující strany mohou navrhnout neplatnost volby byť jen jednoho poslance tehdy, pokud podle nich výsledek volby ovlivnilo porušení volebního zákona. Nejvyšší správní soud má na vyřízení stížností 20 dní od jejich doručení, rozhodnout by měl tedy do začátku července.
