Soud v Londýně povolil zkoumat dokumenty, aby britské úřady mohly chránit bezpečnost státu a vyšetřit případné Mirandovy vazby na terorismus. Zároveň však úřadům nařídil, aby to stihly už do 30. srpna. Podle vyšetřovatelů to však jsou tisíce dokumentů.
Mirandu při mezipřistání z Berlína do Ria de Janeiro v neděli devět hodin zadržovala policie na londýnském letišti právě na základě protiteroristického zákona. Nakonec ho propustila, ale ponechala si jeho notebook, telefon, cédéčka a paměťové karty.
Mirandův právník se obrátil na soud se žádostí, aby zkoumání zabavených předmětů zakázal a zadržení jeho klienta označil za protiprávní.
Novinář Greenwald zveřejnil články o Snowdenovi a jeho odhalení špionážního programu Prism. Osobně se s ním sešel v Hongkongu ještě předtím, než aféra letos v červnu vypukla. V pondělí, když se Miranda vrátil do Ria, Greenwald prohlásil, že zveřejní další dokumenty a že Británie bude litovat, že jeho partnera zatkla.
Šéfredaktor listu The Guardian Alan Rusbridger po Mirandově zatčení varoval před ohrožením svobody slova a popsal, jak britská vláda na levicový deník tlačila, aby zničil nebo ji předal všechny dokumenty, které měl od Edwarda Snowdena. Nakonec dva vládní agenti podle něj dohlíželi na zničení pevných disků v podzemí londýnské redakce listu. Deník však slíbil, že bude v informování o sledování tajných služeb internetové komunikace pokračovat ze své newyorské kanceláře.
Londýn tak vyvolal kritiku jak z řad novinářů a organizací reportéry sdružujících, kteří varují před ohrožováním svobody slova. Tak i Brazílie, která si stěžovala, že zadržení Mirandy v rámci protiteroristického zákona bylo neobhajitelné. Britská policie jeho zadržení hájí jako oprávněné.
Edward Snowden vysvětluje, proč pouští informace na veřejnost:
