Devětačtyřicetiletý Terry Nichols nemůže být v budoucnu propuštěn na svobodu.
Oblastní soudce Steven Taylor vynesl verdikt poté, co Nichols přednesl dlouhý proslov. V něm požádal pozůstalé obětí o odpuštění.
Porota ho už v květnu shledala vinným ze spoluúčasti na 161 vraždě prvního stupně. Státní zástupce pro něj od samotného počátku požadoval trest smrti. Podle porotců se spiknutí sice zúčastnil, ale byl vinen jen neúmyslným zabitím.
Poprvé byl Nichols za útok k doživotí odsouzen už v červnu 1998. Tehdy se ale odvolal.
Atentátník má lhůtu na odvolání i nyní, ale jeho obhájce mu to nedoporučil. Nichols si už jeden doživotní trest odpykává. Vyfasoval ho v roce 1997 za neúmyslné zabití osmi agentů FBI.
Hlavního organizátora atentátu Timothyho McVeigha usmrtila injekce v červnu 2001. McVeigh těsně před smrtí zopakoval, že věří tomu, že útok na budovu federální vlády byl legitimní taktikou v boji proti zpupné americké vládě. Atentát je po 11. září 2001 nejkrvavějším teroristickým činem v historii Spojených států. - více zde
Ničivá exploze
Výbuch bomby ve středu 19. dubna 1995 po deváté hodině ranní místního času smetl devítipatrovou federální budovu. Zahynulo 168 lidí a dalších 600 bylo zraněno.
Podle původního předpokladu šlo o útok islámských extremistů. McVeighovo zatčení krátce po atentátu bylo pouhou shodou okolností - jel bez poznávací značky a měl u sebe nelegálně drženou zbraň.
Ještě večer téhož dne policie zatkla i McVeighova přítele, vojenského veterána Terryho Nicholse. Další McVeighův druh z armády Michael Fortier se stal důležitým svědkem. V srpnu 1995 přislíbil spolupráci s vyšetřovateli výměnou za snížení trestu.
Z pumového útoku byli McVeigh a Nichols obžalováni 10. srpna 1995.
