Odsouzený zopakoval svou obhajobu i v dovolání k Nejvyššímu soudu, ale soudci mu podle informací v databázi neuvěřili.
Šrůma si šestatřicetiletou ženu přivedl do bytu jen pár dní po svém propuštění z předchozího trestu. V noci ale začala volat o pomoc tak intenzivně, až to vzbudilo pozornost sousedů.
Jeden z nich pak šel a zabušil na dveře bytu. Volání ženy poté přestalo. Šrůma podle verdiktu zakryl prostitutce ústa a dýchací cesty ve snaze ji utišit a tak ji pravděpodobně udusil. Nahé tělo oběti se našlo o několik dnů později zastlané na posteli.
Podle Nejvyššího soudu sice chybí proti Šrůmovi přímé důkazy, ale ty nepřímé tvoří ucelený řetězec, na jehož základě lze rozhodnout o vině. Soudci také upozornili na znalecký posudek o psychice údajného pachatele.
Vraždu sváděl na Uwa
"Je hodnocen jako osoba neúzkostná a chladně agresivní, tedy osoba schopná na odpor či křik poškozené okamžitě a razantně reagovat," uvedl v usnesení trestní senát s předsedou Vladimírem Jurkou. Šrůma už v minulosti pykal například za znásilnění a vydírání.
U soudů v Plzni a Praze obžalovaný mimo jiné tvrdil, že vraždu má na svědomí jistý Uwe, který si údajně chtěl natočit jeho sex s prostitutkou. Pak se s ní chtěl údajně sám pobavit, a tak Šrůma prý z bytu odešel. Když se vrátil, našel ženu pod dekou mrtvou. Podle svého vyjádření se bál nález těla ohlásit vzhledem ke své kriminální minulosti.
Soudy však jeho verzi neuvěřily. Vrchní soud tvrzení označil za smyšlenou legendu. Muže jménem Uwe se plzeňskému soudu podařilo dohledat, šlo o Němce, který byl častým klientem zavražděné.
Žádná souvislost s trestným činem se ale neprokázala. Stopy na místě činu svědčily pouze o Šrůmově přítomnosti.
