„Proti desetiletému trestu se odvolávám. Do dnešního dne jsem věřil, že žiju v právním státě. Nikdy bych nevěřil, že budu odsouzen za to, co jsem neudělal,“ řekl obžalovaný po oznámení rozsudku.
Radost nad tresty neskrývali kriminalisté, kteří na případech z let 2000 až 2002 pracovali. „Konečně se nám dostalo zadostiučinění, deset let za auta jsme tu ještě neměli. Je to pro nás náplast za všechny nekonečné stížnosti, úsměšky a ústrky, které jsme si v tomto případě užili. Tahle parta nás trápila opravdu hodně dlouho,“ řekl jeden z kriminalistů
Nejaktivnější ze všech souzených byl právě R. J.. Od července 2000 do března 2001 sám nebo se společníky ukradl jedenáct aut. Jejich hodnotu majitelé vyčíslili dohromady na 3,7 milionu korun.
Většinou to byla BMW, ale i volkswageny, mercedesy nebo octavie. V další sérii pak pokračoval od dubna do července 2002. Auta kradl se společníkem na objednávku a většinou je okamžitě odvážel do Dobříše.
Pokaždé ale nebyli úspěšní. „S Michalem Ratajem na objednávku Michala Veselého ukradli v Plzni automobil VW Bora a odjeli s ním do Malesic u Plzně,“ popsal jeden případ soudce Patzenauer.
„Auto bylo vybavené satelitním vyhledávacím systémem. Díky němu bylo u Malesic rychle nalezeno, ale pachatelé z něj ještě před tím utekli,“ řekl bezprostředně po krádeži Petr Kovář z plzeňského policejního ředitelství.
Ukradená auta zloději buď rozebrali, nebo je prodávali dál. Policisté při domovních prohlídkách našli štítky a poznávací značky některých ukradených aut. Okradení pak na policii poznali i některé své věci, které v autech měli.
Obžalovaným za krádeže a poškozování cizí věci hrozily tresty od dvou do osmi let vězení. J. R. přesto dostal deset let. „Trest mu byl vyměřen jako zvlášť nebezpečnému recidivistovi. Trestnou činnost začal páchat po předčasném propuštění z výkonu trestu za loupež. Přitom zkušební doba mu byla stanovena na tři roky,“ vysvětlil soudce Patzenauer. V takovém případě se trestní sazba zvyšuje o jednu třetinu.
Navíc kromě krádeží aut dostal trest i za maření výkonu úředního rozhodnutí a útok na veřejného činitele. Před Vánocemi 1997 se pokusil uprchnout policistům, kteří ho měli odvézt do věznice. „Strčil velitele eskorty do ramene a dal se na útěk ze soudní budovy. Hlídka ho dostihla až venku na blízké křižovatce,“ popsal provinění soudce.