Bývalý předseda představenstva Ouřada byl spolu s dalším členem představenstva Hůfem uznán vinným z podvodu a zkreslování údajů o stavu hospodaření.
Oba muži byli po celou dobu soudního procesu ve vazbě, aby neovlivňovali svědky.
Podle soudkyně Dany Pacholíkové se obžalovaní dopustili řady podvodných kroků. „Od samého počátku to byl podvodný projekt,“ uvedla v odůvodnění rozsudku Pacholíková.
DEZOLÁTNÍ STAV KAMPELIČEK Celkem je v obchodním rejstříku evidováno 131 záložen, z nichž pouze padesát funguje bez jakéhokoli omezení. Pod nucenou správou jsou totiž dvě kampeličky, 27 jich je v konkurzu a 52 v likvidaci. Výplaty klientů upadlých záložen zprostředkovává Zajišťovací fond družstevních záložen. Ve fondu je nyní 34 záložen, u 29 už začalo vyplácení poškozených klientů. Z 91 905 vkladatelů už fond uspokojil 73 452 lidí, pro které vyčlenil 4,828 miliardy korun. V dubnu schválil Senát novelu zákona o družstevních záložnách, která zvyšuje pojištěné vklady až do 90 procent jejich výše, maximálně však 400 tisíc korun. Do té doby mohli klienti záložen dostat nejvýše 100 tisíc. Dodatečné peníze má fond získat vydáním dluhopisů za 1,2 miliardy korun. |
Ouřada a Hůf jsou prvními majiteli zkrachované záložny, kteří byli odsouzeni. Kampeličku založili v červenci 1999. Podle soudu však již tehdy chtěli vybírat od lidí peníze, aby mohli financovat „své megalomanské projekty“.
Chtěli jsme restaurace, přiznal šéf záložny
Představitelé 1. Francouzské záložny chtěli vklady klientů použít na zřízení sítě restauračních zařízení.
Síť restaurací měla vzejít z takzvaného společného podnikání družstevníků. Návratnost peněz z restaurací měla být podle Ouřady rychlá, a proto se mu zdálo reálné slibovat lidem vyplacení zúročených vkladů po roce až dvou letech.
Jeden ze svědků však v pondělí soudu potvrdil, že v létě 1999 jediná restaurace, kterou se pokusili zřídit v Praze ve Vězeňské ulici, ještě neexistovala.
„V té době to byly pouze prostory k pronajmutí,“ řekl. V červenci 1999 přitom byla kampelička založena a začala od lidí vybírat peníze.
Rok na to již měly být prvním klientům vypláceny úroky vzešlé z výdělku restaurace. Navíc nájem za prostory pro restauraci činil 200 tisíc korun měsíčně.
Ouřada soudu vypověděl, že peníze vybrané od klientů byly použity na nákup počítačového vybavení kanceláří a nábytku a na reklamu. V záložně tak již podle soudkyně žádné peníze nejsou.
Vleklý proces
Celý proces se u Městského soudu vleče více než půl roku. Soudkyně měla problémy hlavně s účastí některých svědků, kteří se k jednání opakovaně nedostavili. Musela proto jednání stále odročovat. Původně chtěla vynést rozsudek již počátkem dubna, termín však kvůli chybějícím výpovědím zrušila.
Vyšetřovatel se případem zabýval od loňského léta po upozornění nuceného správce. Úřad pro dohled nad družstevními záložnami rozhodl o zavedení nucené správy 7. června kvůli nedostatku likvidních prostředků a nestandardním obchodům.
