Soud po 50 letech? Problém

Brno - Před několika dny soudkyně Radomíra Veselá z Uherského Hradiště nechala znovu prověřit zdravotní stav někdejšího vyšetřovatele StB Aloise Grebeníčka. Je nezměněn, soud mu tedy nehrozí. Jak je možné, že osmaosmdesátiletý Anton Malloth, nacistický dozorce z Terezína, stojí před soudem a o devět let mladší Grebeníček, odpovědný za týrání vězňů v padesátých letech, se soudu ze zdravotních důvodů vyhnul?

"Případ Malloth ukazuje, že to jde a že u nás se soud s Grebeníčkem záměrně oddaluje," tvrdí předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný. Zprávám o stavu obviněného nevěří.

Nejde však jen o Grebeníčka: ze zdravotních důvodů unikl soudu i jeho někdejší nadřízený Ludvík Hlavačka a například i někdejší soudce z babického monstrprocesu Jaroslav Demczak. "Když se soud odvolává na zdravotní stav, může to být jen úhybný manévr," upozorňuje soudce Ústavního soudu Antonín Procházka.

Alois Grebeníček
Byl vyšetřovatelem StB v Uherském Hradišti v letech 1948-1951 a zúčastnil se mučení tamních vězňů včetně týrání elektrickým proudem. Podle vyšetřovatelů bil obviněné, bití nařizoval nebo u něho asistoval a řadě osob způsobil těžkou újmu na zdraví. Obžalován byl roku 1997. Soudu se však zatím vyhnul. Loni soud nechal zpracovat odborný posudek, z nějž vyplynulo, že Grebeníček trpí více nemocemi a nemůže se účastnit soudního jednání. Soudkyně Radomíra Veselá poté rozhodla o přerušení stíhání. Grebeníčkovi je 79 let.

Ludvík Hlavačka
Původně šéf vyšetřovatelů StB v Uherském Hradišti, kde nařídil výrobu mučicího stroje na elektřinu. V 50. letech velel pohraničnímu vojsku.
Na železné oponě bylo zabito asi 60 lidí. Obžalován byl 1997. Rok na to bylo stíhání přerušeno kvůli jeho zdravotnímu stavu. Je mu devadesát let.

Jaroslav Demczak
V roce 1951 byl soudcem v babickém procesu v Jihlavě, v němž bylo sedm lidí posláno na šibenici a dalších sedm odsouzeno k vysokým trestům. V roce 1996 byl rozsudek zrušen a Nejvyšší soud nařídil případ došetřit. Roku 1998 ho vyšetřovatel obvinil, na základě posudku psychiatra však nemohl absolvovat líčení. Je mu 79 let. (san, mat)

Jenže odborníci také varují před tím, co by se dalo označit jako "spravedlnost za každou cenu". "Mělo by jít o spravedlnost za rozumnou cenu. Přijde mi moudřejší respektovat zdravotní situaci obviněných než přistoupit k procesu s člověkem, který je evidentně indisponován," říká někdejší ministr spravedlnosti a současný veřejný ochránce práv Otakar Motejl.

Soudkyně z Uherského Hradiště Radomíra Veselá nechala již před několika měsíci s odkazem na odborný posudek přerušit Grebeníčkovo trestní stíhání. Jeho zdravotní stav však musí pravidelně kontrolovat, zda se nelepší.

Jaký je přesně zdravotní stav obviněných, je předmětem lékařského tajemství. Může však být i zdrojem nedůvěry. Grebeníčkova ošetřující lékařka přiznala negativní reakce řady lidí. Ti prý byli přesvědčeni, že si špatný zdravotní stav svého pacienta vymýšlí.

"Mohu pochopit, že je to otázka vnitřních pochybností o kvalitě lékařských zpráv, protože je něco jiného, když se někdo hodí marod kvůli rozvodovému řízení, než když dokumentuje svůj zdravotní stav, aby se definitivně vyhnul trestní odpovědnosti. Ale nastolit zvláštní režim jakéhosi speciálního procesu proti těmto lidem, to vede velmi nebezpečným směrem," říká Motejl.

Připomíná inscenované procesy v padesátých letech řízené komunistickou stranou - v jednom případě (kauza Babice) byl těžce zraněný obžalovaný přinesen k soudu, odsouzen a pak na šibenici vysazen. "Vrátit se do této atmosféry?" ptá se Motejl. A dále upozorňuje: "Lidstvo se tak zkazilo, že muselo opustit i zásadu promlčení trestního stíhání, která je prastará. A která do jisté míry korespondovala s tím, že s určitým odstupem se některé okolnosti špatně prokazují a že to řízení přestává být fér."

Před pěti lety prezident Havel udělil milost poslednímu předlistopadovému ministru obrany Milanu Václavíkovi. Byl obviněn z nedovoleného ozbrojování Lidových milicí, ale byl nevyléčitelně nemocen.

Představitelé Konfederace politických vězňů však nabízejí jiný pohled: jde o pojmenování zločinů, a nikoli o to, aby někdo skončil ve vězení. Nejde tedy podle nich o otázku trestu, ale o otázku viny a označení viníků.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video