Jako "kmotr" je označován Roman Janoušek, který měl ovlivňovat dění na pražském magistrátu

Jako "kmotr" je označován Roman Janoušek, který měl ovlivňovat dění na pražském magistrátu | foto: Dan Materna, MAFRA

Kmotr ani šedá eminence nejsou nadávky a novináři je mohou používat

  • 53
Novináři mohou používat označení "kmotr" či "šedá eminence", rozhodl Nejvyšší správní soud. Podle něj jsou totiž tyto pojmy novinářskou zkratkou, která nenarušuje objektivitu zpráv. Soud se pojmy zabýval kvůli reportáži České televize, která za jejich použití dostala pokutu.

Slova "kmotr" nebo "šedá eminence" se přesouvají mezi termíny, které mohou novináři běžně používat. Podle Nejvyššího správního soudu je nelze považovat za hanlivé. "Ačkoliv nejde o výraz zcela neutrální, je významovou zkratkou, umožňující rychle, stručně a výstižně popsat roli osoby v mocenském systému" stojí v rozhodnutí.

Historie "kmotrů" v Čechách

Pojem "kmotr" poprvé použil v roce 2009 tehdejší premiér Mirek Topolánek. Jde o přezdívku pro osoby, které přímo nebo prostřednictvím někoho řídí dění v určitém městě, kraji nebo politické straně.

Jedním z nejznámějších kmotrů je Roman Janoušek, lobbista, který měl úzké vazby na bývalého pražského primátora Pavla Béma.

Jako kmotři bývají často označováni také podnikatelé Patrik Oulický, "kníže z Hluboké" Pavel Dlouhý,  Tomáš Hrdlička nebo šéf Pozemkového fondu Radim Zika, kteří mají ovlivňovat dění v ODS

"Své" kmotry ale má i opoziční ČSSD - za toho byl označován šéf teplické buňky Petr Benda. Ten se dokonce kvůli tomuto označení soudil s Vítem Bártou, soud nakonec v roce 2011 dal Bendovi za pravdu.

Podobný význam má podle soudu i označení "šedá eminence". Stejně jako kmotr také odkazuje na konkrétní pozici označovaných osob v politickém životě. A i když zpravodajství nemá obsahovat hodnocení, nemůže být podle senátu "absolutně sterilní".

Použití označení prý navíc nemá vliv na objektivitu reportáže. "Objektivita reportáže by mohla být narušena pouze v případě, že by bylo prokázáno, že tvrzená souvislost nebo samotná předkládaná fakta se nezakládají na pravdě," konstatovali soudci.

Jádrem sporu byla reportáž ČT

Nejvyšší správní soud se označeními, která se do slovníku českých novinářů dostala za vlády Mirka Topolánka, zabýval kvůli reportáži České televize z dubna 2010 o novém sídle Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad v Ústí nad Labem. Úřad se tehdy přestěhoval do budovy s dvojnásobným nájmem. ČT poukázala na možný zájem podnikatele Lubomíra Marečka a "kmotrů" ODS Patrika Oulického a Alexandra Nováka.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání za to tehdy ČT uložila stotisícovou pokutu. Pojmy považovala za nepodloženě hanlivé a zavádějící. Televize se obrátila na městský soud, který pokutu zrušil. Nejvyšší správní soud nyní městskému soudu nařídil, aby se případem znovu zabýval. Nesouhlasil totiž s jeho argumentací a závěry.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video