"Nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán," uvedl při vynesení rozsudku předseda prvoinstančního senátu Petr Braun. Rozhodl sice i o propuštění dvaašedesátiletého Svobody z vazby, žalobkyně si proti tomu ovšem podala na místě stížnost, která má odkladný účinek. To znamená, že muž v cele ještě zůstane.
Událost se stala loni 28. července po poledni. Obžaloba viní Svobodu z toho, že svou družku vystrčil z okna ložnice jejího bytu ve 4. patře domu v Praze 10. V důsledku pádu na betonový dvůr podle spisu utrpěla rozsáhlá poranění kostry a vnitřních orgánů, kterým na místě podlehla.
Svoboda svou vinu popírá. "Vám všem se mohu podívat zpříma do očí, já mám naprosto čisté svědomí," řekl dnes soudu. Tvrdí, že byl ve chvíli ženina pádu ve vedlejší místnosti. "Já nejsem žádný agresivní primitiv, který by dokázal připravit člověka o život," uvedl Svoboda při své závěrečné řeči.
Žalobkyně žádala 12 let
Žalobkyně uvedla, že podle ní bylo prokázáno, že Svoboda se skutku dopustil. Navrhla soudu, aby jej poslal na 12 let do věznice se zvýšenou ostrahou.
Trestní senát byl ovšem jiného názoru. "V této věci není jediný přímý důkaz," řekl Braun. Nepřímé důkazy podle něho sice vedou k důvodnému podezření, že Svoboda ženu mohl zavraždit, zároveň ale nevylučují, že se vše mohlo odehrát i jinak.
Předseda prvoinstančního senátu při odůvodnění rozsudku řekl, že se na těle ženy při pitvě nenašly žádné stopy fyzického násilí. Stopy po zápase se podle Brauna nenašly ani na těle Svobody, ani v bytě.
Žena měla sice po pádu 3,25 promile alkoholu v krvi, dopoledne toho dne ale telefonem aktivně komunikovala se svým okolím, například se sestrou. Podle Brauna je tak vyloučené, aby byla v důsledku pití naprosto bezvládná, a nemohla tak například spáchat sebevraždu nebo se bránit možnému útoku.
Soudce také připomněl výpověď psychiatričky, ke které žena docházela od roku 2007. Lékařka dnes vypověděla, že její pacientka trpěla úzkostnými a depresivními stavy. Trpěla totiž podle ní nevyléčitelnou nemocí, dalším důvodem pak byla i léčba nemoci nebo problémy s alkoholem. Psychiatrička uvedla, že by ji sebevražda v tomto případě nepřekvapila.
Braun upozornil i na psychiatrický a psychologický posudek na Svobodu, podle něhož nemá muž ve zvyku řešit spory násilím a je obecně věrohodný.
Žalobkyně argumentovala mimo jiné i testem detektoru lži, při kterém podle ní Svoboda odpověděl lživě na zásadní otázky. Braun ale uvedl, že podle judikátu Nejvyššího soudu nejde o důkaz a soudy k němu nesmí při svém rozhodování přihlížet.
